„Pivo musí zákazníkovi chutnat a musí se těšit na další sklenici,“ stojí ve studii za pět milionů v definici pojmu „pitelnost“.
Teď se vraťme o pět let zpátky. Právě v roce 2008 totiž ministerstvo zemědělství pod vedením Petra Gandaloviče vypsalo tendr na projekt Vypracování optimální metody pro stanovení pitelnosti českého piva. Na studii pak úředníci přiklepli 13,1 milionu korun.
Cíle výzkumu byly ambiciózní. Měl najít způsob, jak definovat pitelnost piva, zjistit jak se na pitelnosti projeví delší skladování či různé příchutě a v neposlední řadě také odhalit rozdíl v lákavosti českých a zahraničních piv. Nakonec však zůstalo pouze u metodiky řízených degustací, kdy pijáci piva porovnávají dva či více vzorků piv.
Projekt ovšem dostal po dvou letech stopku, protože výzkumníci se podle ministerstva dopustili „závažných chyb“. Aby nemusel Výzkumný ustav pivovarský a sladařský vracet víc jak pětimilionový grant, který už mu ministerstvo vyplatilo, dostali výzkumníci za úkol sepsat alespoň článek v odborné publikaci a vypracovat již zmiňovanou metodiku.
Místo grantu pokutaPřestože dokument uvádí řadu možností, jak výsledky výzkumu využít v praxi, ministerstvo perspektivu dosažených cílů zpochybnilo a projekt skončil u ledu. Upozornil na něj až letos Nejvyšší kontrolní úřad, podle něhož se ministerstvo chovalo nehospodárně. „Ministerstvo nejenže neuzavřelo smlouvu o využití výsledků, ale nepožadovalo ani hodnocení přínosů, které bylo již v té době pro ukončené projekty povinné,“ uvádí NKÚ ve výsledcích z kontrolní akce zaměřené na účelovou podporu zemědělského výzkumu. Ministerstvo mělo podle NKÚ odstoupit od smlouvy o podpoře a uložit výzkumníkům pokutu. |
V ní se například dočteme, že vhodný neutralizátor chutí při degustaci je bílé neslané pečivo, jemná uzenina či nevýrazný sýr a srovnávání lze provádět v běžné místnosti.
„Roznášení vzorků musí být zajištěno dostatečným množstvím obsluhujícího personálu, který nalévá vzorky do sklenic a podává je hodnotitelům tak, aby degustující měli před sebou téměř neustále vzorek (vzorky) piva,“ sepsali autoři v dokumentu, jehož převážnou část tvoří tabulky a vzorce na objektivní vyhodnocení pitelnosti piva v závislosti na jeho vypitém objemu.
Jako modelový příklad uvádí studie opakované testování dvou druhů piv, které provedla skupina 22 hodnotitelů během dvou dní. Výzkumnou metodou bylo zjištěno, že „pitelnost obou piv je srovnatelná“. Při jiném testu bylo například zjištěno, že pivo s přídavkem hořkých látek bylo pitelnější než vzorek bez nich.
Projekt měl smysl, hájí se ministerstvo
Ministerstvo hájí vypracování studie ušlechtilými důvody. „Pitelnost českého piva, která sama o sobě není chemicky definovatelná, je zcela jistě zásadně ovlivněná technologií a surovinami. Pokud se prokáže, že je ovlivněna mimo jiné odrůdou chmele, může to mít obrovský dopad na poptávku po českém chmelu,“ uvedla pro server Lidovky.cz ředitelka odboru výzkumu, vzdělávání a poradenství Olga Chmelíková
Výzkum v této oblasti by pak podle Chmelíkové mohl pomoci právě českým šlechtitelům a pěstitelům chmele, kteří se potýkají s poklesem produkce. Upevnil by také značku České pivo chráněnou Evropskou unií.
„Pivovary, vlastněné nadnárodními společnostmi, většinou nepodporují výzkum cílený na podporu českého šlechtitelství, surovin specifických pro pivo s chráněným zeměpisným označením České pivo. Pro malé a střední pivovary je zase podpora výzkumu finančně značně náročná,“ vysvětlila Chmelíková důvod, proč nepovedený výzkum zaplatil stát.
