"Přivede je to na hřbitov, aniž by šlo o něco děsivého. A když si to tu užijí, možná si řeknou, že by tu chtěli mít svou rodinu," uvedl William Griswold, který pracuje jako správce na hřbitově Cedar Hill v connecticutském Hartfordu.
Dříve se podle WSJ takto ve Spojených státech snažilo lidi zaujmout jen málo hřbitovů. Například hřbitov Hollywood Forever již roky v létě nabízí lidem promítání filmů na zeď svého mauzolea. Nyní ale získává mnoho následovníků. Podle odborníků je hlavním důvodem klesající poptávka po hrobech. Američané totiž mnohem více než v minulosti své zesnulé nechávají spalovat. Správci hřbitovů proto mají pocit, že musejí nějak zlepšit jejich obraz.
Básnické dílny a poznávání ptáků
Hřbitov v kalifornském Davisu tak například chystá básnické dílny, procházky spojené s poznáváním ptáků či výstavy. Jeden hřbitov v coloradském městě Wheat Ridge zase nedávno u příležitosti oslav Dne obětí války uspořádal večírek s ohňostroji a parašutisty.
Jeden ze hřbitovů v kalifornském Riverside zase nedávno poprvé uspořádal pouť, na kterou dorazilo 700 lidí. Čekalo je malování na obličej, rockový koncert či hamburgery. Publikum bylo spíše mladé, podle pořadatele Stephena Whylda to ale přinese ovoce v budoucnu. "Mnoho z těchto rodin má rodiče a prarodiče, že?" podotkl.
"Oživování" hlavně v noci
Správci hřbitovů se většinou snaží podobné akce pořádat večer, kdy tolik nehrozí, že naruší pohřeb. Pokud už se nějaká událost děje ve dne, koná se v nejstarších částech hřbitova, kam obvykle chodí málo pozůstalých. I tak se ale snahy "oživit" hřbitovy ne vždy setkávají s pochopením.
"Jde o posvátnou zemi, o posvěcenou zemi," uvedl Rob Visconti, který v Bostonu vede Asociaci katolických hřbitovů. "Chápeme, že je nutné hřbitov prodat..., ale rozhodně bychom na něm nepořádali večírek," dodal. Ředitelé hřbitovů nicméně podotýkají, že takové hlasy jsou v menšině a že stížností dostávají velmi málo.
Americké hřbitovy se přitom možná jen vracejí do minulosti. Dříve totiž podle The Wall Street Journalu patřily k místům, kde se lidé setkávali. Často byly nejzelenějšími místy v sousedství. Rodiny je tak o víkendech navštěvovaly v kočárech. Slavný hřbitov Green-Woood v Brooklynu, kde je pohřben například dirigent Leonard Bernstein, tak například v polovině 19. století zaznamenával půl milionu návštěvníků ročně podobně jako Niagarské vodopády.
