11. října 2016 8:30 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Anatomie světových miliardářů. Jak
přišli nejbohatší lidé k penězům?

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Warren Buffet v obklopení mladých slečen. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Warren Buffet v obklopení mladých slečen. | foto: Reuters
PRAHA Loni chodilo po zemi rekordních 1826 dolarových miliardářů. Dvě americké ekonomky se podívaly na to, jak přišli ti nejbohatší z bohatých ke svému majetku a jaké trendy ovlivňovaly jejich životy v posledních dvou dekádách.

Žijeme v éře superboháčů. Ačkoli světová ekonomika neroste nijak závratným tempem, počet dolarových miliardářů láme historické rekordy. Loni jich podle žebříčku amerického časopisu Forbes chodilo po světě rekordních 1826.

Díky bádání dvou amerických ekonomek nyní víme, kde přišli ke svému majetku a jaké trendy vládnou světu nejbohatších v posledních letech.

Caroline Freundová a Sarah Oliverová ve své práci Původ superboháčů: databáze miliardářských charakteristik prozkoumali miliardářské statistiky Forbesu z let 1996 až 2015. A dospěly k několika velmi zajímavým závěrům.

Jak miliardáři přišli ke svému jmění.

Tak třeba zjistily, že všichni rumunští, gruzínští, kazašští a angolští dolaroví miliardáři mají jedno společné. Za své jmění vděčí politickým vazbám. Například v Česku totéž platí o polovině dolarových miliardářů.

Z dat jasně vyplývá, že čím více na východ v Evropě jdeme, tím více najdeme miliardářů, kteří přišli k majetku díky vazbám na politiky. Zatímco třeba v Německu se k této skupině počítají asi dvě procenta těch nejbohatších a ve Francii necelých pět procent, u nás k nim patří polovina, na Ukrajině 56 procent a v Rusku dokonce 64 procent dolarových miliardářů.

Výjimkou z tohoto pravidla jsou pouze Velká Británie a Belgie, kde se díky politickým konexím může k miliardářům počítat kolem třetiny nejbohatších lidí. Ve Spojených státech stojí naopak dobré vazby s politiky za majetkem miliardářů jen zřídka – konkrétně v necelých čtyřech procentech případů.

Zásadním zdrojem bohatství je pro americké miliardáře něco jiného než politické konexe – finanční sektor. Nejenže jich v této oblasti působí více než čtvrtina, finančnictví zároveň největší měrou přispělo v posledních letech k nárůstu počtu superboháčů ve Spojených státech. Zatímco v Evropě přispělo v letech 1996 až 2014 k „rozmnožení“ miliardářů jen ze 14 procent, v USA to bylo rovných 40 procent.

Oběma badatelkám se rovněž podařilo vysledovat, že svět těch nejbohatších prošel za posledních dvacet let dvěma zásadními změnami. Za prvé, počet miliardářů v rozvíjejících se zemích i jejich čistý majetek razantně stouply.

Data krásně ukazují, jak se koncentrace miliardářů přesouvá z Japonska do Číny, zatímco v jihovýchodní Asii bohatí rychle chudnou po asijské finanční krizi v letech 1997 až 1998. Vzestup rozvíjejících se trhů je ostatně vidět i v Evropě, kde postupem doby stále více přibývá miliardářů ve východní části kontinentu.

V Evropě je zdrojem dědictví

Za druhé, počet miliardářů, kteří se ke svému jmění dostali vlastním přičiněním, převýšil počet těch, kteří své miliardy zdědili po předcích. Tento trend je nejviditelnější v USA, které tak potvrzují svou pověst místa, kde má každý šanci zbohatnout.

Evropa naopak potvrzuje pověst kontinentu dlouhých tradic. Zdrojem majetku nejbohatší vrstvy obyvatelstva je tu z více než poloviny stále dědictví. Pětina evropských miliardářů drží dokonce své jmění již po čtyři či více generací. Ve USA to platí jen o desetině tamních miliardářů. Větší podíl dědiců v Evropě je vidět i na středním stáří firem největších boháčů. Zatímco v USA je to 42 let, v Evropě je střední stáří miliardářských společností 61 let.

Starší jsou v Evropě i společnosti, které miliardáři vybudovali na zelené louce. VUSA je střední stáří těchto firem 33 let, zatímco v Evropě 38 let. Ukazuje se tak, že evropským společnostem trvá déle, než nabobtnají do určité velikosti. Zčásti to může být způsobeno i tím, žemladé technologické miliardářské firmy se daleko více koncentrují v USA.

Zdánlivě suchá data ukazují jeden pro Evropu potenciálně nebezpečný trend. V posledních letech se zde nedaří vytvářet mladé společnosti, které svým šéfům přinesou pohádkové jmění. Po roce 2007 dokonce nevznikla v Evropě jediná firma, jež by přinesla zakladatelům extrémně vysoký majetek.

Střední věk společností tak rychle stoupá. Zatímco v roce 2001 byl na úrovni 52 let, v roce 2014 to bylo již zmíněných 61 let. Tento trend v USA není vidět. Střední věk firem tam v posledních letech osciluje kolem 40 let. Jasně je tak vidět, že Spojené státy jsou daleko dynamičtější oblastí než poněkud „zastydlá“ Evropa.

Jaký je původ bohatství světových miliardářů čtěte v magazínu Index, který vychází v úterních Lidových novinách!

Index LN vychází 11. 10. 2016.
Petr Kain
  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz