Varování přichází z nejvyšších bruselských míst. „Pokud vylepšíte tuto jedinou oblast, můžete být snadno mezi desítkou nejlepších digitálních zemí v celé Evropě,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro magazín Index Lidových novin místopředseda Evropské komise Andrus Ansip. Donedávna dlouholetý estonský premiér má na starosti právě internet, online služby, ale i tradiční odvětví, kterých se digitalizace stále více dotýká.
Právě pobaltský stát je v této oblasti častým vzorem pro zbytek osmadvacítky a Ansip se na tom po téměř dekádu v premiérském úřadě výrazně podílel. Neváhal prý ani přijmout rezignaci ministra, který měl problém s elektronickými dokumenty. V takzvané digitální ekonomice vidí, stejně jako současná Junckerova komise, jednu z hlavních priorit a klíčovou cestu, jak udržet Evropu konkurenceschopnou proti Spojeným státům a Asii.
„Nejde tady o nějakou soutěž v žebříčcích, jde o budoucnost každé členské země a její ekonomiky,“ zdůrazňuje Ansip. „Především je potřeba najít řešení, po kterých je veřejná poptávka, která budou lidem šetřit čas. Pokud jim ukážete, že je to efektivní, budou sami chtít další a to i v soukromém sektoru,“ popisuje, jak mohou správné státní investice pomoci rozhýbat i další odvětví, nejen pomoci dodavatelům.
U nás se hlavně diskutuje
Příkl adem takového projektu mohou být elektronické recepty na léky. S jejich zavedením má Ansip zkušenosti v Estonsku a jak přiznává, ani tam to nebylo bez problémů. „Třeba ve Švédsku je sto procent všech předpisů elektronických. Dokonce je během krize zavedli v Řecku a dnes je tam používá 90 procent všech lékařů,“ říká. V Česku je to přitom dnes méně než 8 procent. „Nemůžete ale mířit třeba na 30 nebo 40 procent, musíte mít za cíl sto procent,“ dodává s tím, že následně se objeví další příležitosti.
Třeba ve využití dat ze systému a z elektronických zdravotních knížek k diagnóze pomocí statistiky a analýzy takzvaných velkých dat anonymně získaných od milionů pacientů. „Jednoho dne mi tak zavolají z nemocnice a řeknou: musíte okamžitě přijet, protože s velkou pravděpodobností dostanete během šesti hodin mrtvici. To mě samozřejmě nepotěší, ale budu za to vděčný. A moje pojišťovna ostatně taky,“ zdůrazňuje.
A vypadá to, že se česká vláda začala o problému alespoň bavit. „Chceme to změnit, rozvoj této oblasti považuji za jednu z důležitých priorit vlády pro rozvoj hospodářství i zaměstnanosti,“ uvedl minulý čtvrtek po setkání s vybranými ministry premiér Sobotka. Na jednání však byli pouze jeho sociálnědemokratičtí ministři a žádný konkrétní plán ani kroky nepadly.V Česku se přitom státní IT projekty proslavily zatím spíše díky problematickým a předraženým veřejným zakázkám, podezřením z korupce a povětšinou navíc i špatným výsledkem a nefunkčními systémy. „Nedávám to za vinu vaší současné vládě, ale myslím, že musí věnovat elektronickým službám státní správy mnohem více pozornosti,“ říká místopředseda Komise, který se během své návštěvy setkal s předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) i vicepremiéry Andrejem Babišem (ANO) a Pavlem Bělobrádkem (KDU-ČSL).
Pravděpodobně nás tak čekají ještě dlouhé diskuse, nikoliv rychlá změna. „Na prosinec svolám mimořádné jednání všech ministrů a ministryň, pod které elektronizace státní správy spadá,“ uvedl předseda vlády.
Slova Andruse Ansipa ale naznačují, že by Česko mohlo být razantnější. „Bývali jste přece pionýry v digitální oblasti a tohle musíte napravit!“ vyzývá razantně evropský politi
