Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Antimonopolní úřad nevidí možnost v legálním uzavření dodatku s Grandi Stazioni, říká právník

Ekonomika

  14:36aktualizováno  14:39
PRAHA - V mezinárodně sledovaném sporu o provozování hlavního nádraží v Praze zatím vítězí český stát. V polovině října firmě Grandi Stazioni vypršela smlouva se Správou železniční dopravní cesty (SŽDC), která odmítla kontrakt prodloužit. Argumentem pro tuto „stopku“ správcům české železnice bylo nesplnění smlouvy – totiž kompletní rekonstrukce budovy nádraží.

Hlavní nádraží foto: Yan Renelt, MAFRA

Italové obesílají nájemníky na hlavním nádraží: Vykliďte obchody, hrozí vám pokuta

Grandi Stazioni (z 61 procent patří investičnímu konsorciu Antin – Borletti Group se sídlem v Londýně, zbytek akcií vlastní Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD)) se však nevzdává a hrozí, že v soudní bitvě bude chtít od státu miliardu korun, kterou firma investovala do částečné rekonstrukce budovy.

Státní organizaci zastupuje Advokátní kancelář Kříž a partneři. Její spolumajitel Tomáš Dobřichovský je přesvědčený, že stát postupoval správně, když s „Italy“ neprodloužil kontrakt. Hlavním problémem dle něho je, že Grandi Stazioni nestihla kompletně zrekonstruovat Fantovu budovu.

LN: Proč se podle vás situace mezi státem a Grandi Stazioni dostala až do současné, „neklidné“ fáze, kdy hrozí miliardový spor kvůli ukončení smlouvy?
Je především potřebné zdůraznit, že nájemní smlouva se společností Grandi Stazioni Česká republika (dále jen „GS“) skončila bez dalšího prostým uplynutím doby jejího trvání. Nedošlo tedy k žádnému aktivnímu aktu ze strany Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) proti GS, jako je výpověď či odstoupení od smlouvy. SŽDC neměla žádnou smluvní nebo zákonnou povinnost smlouvu prodlužovat. Přitom je skutkově prokazatelnou skutečností, že společnost GS za celou dobu trvání nájemní smlouvy, tedy od roku 2003, nesplnila její podstatný závazek směřující k dokončení revitalizace hlavního nádraží, což je zcela zřejmé na současném stavu historické Fantovy budovy. Připomínám přitom, že revitalizace hlavního nádraží měla být dokončena dle nájemní smlouvy v prosinci 2013. Přes tuto skutečnost společnost České dráhy (právní předchůdce SŽDC v dané věci) vyšla společnosti GS vstříc a poskytla ji možnost dokončit revitalizaci v termínu do 16. října 2016. Opět ani tato dodatečná lhůta nebyla splněna.

LN: Mohl stát podle vás prodloužit smlouvu o dva roky, jak Grandi Stazioni požadovala?
Zde je nezbytný stručný právní exkurs. Předmětná nájemní smlouva se společností GS má z hlediska současné právní úpravy pojmové znaky koncese, a to především koncese na stavební práce (povinnost k revitalizaci odbavovací haly a Fantovy budovy oproti právu brát užitky z jejich užívání, byť s částečnou úhradou nájemného). Tento právní názor není nový ani ojedinělý, neboť na tento charakter nájemní smlouvy jako koncese již bylo v minulosti upozorňováno také v právních stanoviscích řady advokátních kanceláří činných pro České dráhy, jež byly zpracovány postupně v období let 2012 až 2016.

V tomto kontextu pak konkrétně dodatek navrhovaný společností GS, jenž měl prodloužit dobu nájmu o další dva roky a adekvátně tomu dále prodloužit lhůtu k prodloužení revitalizace, nebylo možno uzavřít dle zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), z jehož hlediska je nutno posuzovat možnosti aktuálních smluvních vztahů majících charakter veřejných zakázek včetně koncesí. Z hlediska ZZVZ představoval požadavek společnosti GS na prodloužení předmětného smluvního vztahu a lhůty pro dodatečné splnění závazku k revitalizaci hlavního nádraží nedovolenou takzvanou podstatnou změnu. Přípustnost požadovaného prodloužení doby trvání předmětného smluvního vztahu a termínu plnění závazku k revitalizaci nevyplynula ani z aktuálně zajištěného stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „UOHS“) ze dne 16. září 2016.

LN: Nevznikla chyba i na straně státu, který v minulém roce několik měsíců řešil majetkový převod hlavního nádraží?
Zde nevidím žádnou přímou souvislost převodu částí závodu Českých drah, jehož součástí bylo i hlavní nádraží v Praze a nájemní smlouvou s GS. V rámci tohoto převodu SŽDC zde pouze tuto smlouvu s GS a právní vztahy z ní vyplývající převzaly jako právní nástupce společnosti Českých drah. Dále je nutné upozornit na skutečnost, že právní závěr o nemožnosti uzavřít dodatek k nájemní smlouvě ve smyslu prodloužení základní doby nájmu o dva roky není překvapivý a nevznesla ho SŽDC až po uskutečnění převodu, to znamená po 1. červenci 2016, ale je prokazatelně znám společnosti GS již z komunikace s Českými drahami minimálně od roku 2015. Proč společnost GS na uzavření dodatku prodlužujícího smlouvu přesto spoléhala a nevěnovala dostatečnou pozornost upozorněním na riziko porušení zákona o veřejných zakázkách respektive koncesního zákona, navíc v situaci, kdy nadále nebyl splněn závazek společnosti GS k revitalizaci, je otázka jiná, na níž nemůže naše strana samozřejmě odpovědět.

LN: Na koho jste se obrátili s žádostí o právní názor?
Naše advokátní kancelář kromě vlastního odborného právního náhledu měla k dispozici již zmíněná četná právní stanoviska advokátních kanceláří, které v této věci poskytovaly právní služby Českým drahám, a rovněž jsme se s ohledem na značnou závažnost dané věci obrátili o stanovisko na antimonopolního úřadu (dále ÚOHS)

Důrazně se zde ohrazujeme proti velmi zavádějícím informacím obsaženým v článku „Antimonopolní úřad ve hře o „hlavák“, který vyšel v Lidových novinách dne 18. října 2016. Lidovými novinami v tomto článku citované úryvky z vyjádření ÚOHS, kterými dle Lidových novin odpovídal antimonopolní úřad na dotazy naší advokátní kanceláře položené v souvislosti s možností prodloužení nájemní smlouvy na pražské hlavní nádraží, naprosto neodpovídají a nesouhlasí se skutečným obsahem vyjádření ÚOHS, který obdržela naše advokátní kancelář jako odpověď na položené dotazy. Ani jeden z výroků UOHS citovaných Lidovými novinami není v tomto dopise obsažen. Není nám známo, z jakého dokumentu bylo vycházeno v daném článku, je však naprosto zjevné, že nešlo o příslušné vyjádření ÚOHS. Informace uvedené v článku ve vazbě na vyjádření ÚOHS jsou tak jasně nepravdivá.

LN: Jakým způsobem se k problému vyjádřil antimonopolní úřad?
Ze zmiňovaného vyjádření ÚOHS nevyplynula možnost pro legální uzavření dodatku požadovaného společností GS, jímž by měl být předmětný smluvní vztah prodloužen o další dva roky a adekvátně tomu dále prodloužena lhůta k dokončení revitalizace hlavního nádraží.

LN: Jak velké je riziko, že stát prohraje soudní spor s Grandi Stazioni?
Abychom mohli hodnotit, jaká jsou rizika ze sporů s GS, musel by se nejdříve definovat předmět sporu a konkrétní nároky GS a naopak protinároky SŽDC, při současném pečlivém prověření skutkových tvrzení a důkazů k jejich doložení. Jelikož aktuálně ani není přesně definován předmět sporu a žádné příslušné soudní řízení nebylo započato, je přirozeně předčasné cokoliv předjímat.

LN: Má SŽDC kapacity a schopnosti na to, aby sama provozovala hlavní nádraží? Jakou variantu řešení by doporučovala Vaše kancelář?
Nepřísluší nám hodnotit kapacity a schopnosti SŽDC. Nicméně jak již SŽDC uvedla v médiích – a potvrzuje to i realita – úspěšně provozuje více jak tisíc nádraží a není jakéhokoliv relevantního důvodu se domnívat, proč by to neplatilo též pro hlavní nádraží v Praze. Co se týče doporučení naší kanceláře, samozřejmě naše právní doporučení musí v každém případě vycházet z jednoduché premisy, že kroky SŽDC musí vycházet z platného právního řádu České republiky a nesmí jej porušovat či vystavovat SŽDC vysokému riziku vzniku právní odpovědnosti, jak by tomu bohužel bylo, pokud by SŽDC uzavřela dodatek dle návrhu GS, prodlužující bez dalšího trvání smluvního závazku se společností GS a lhůtu k revitalizaci o další dva roky.