Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Po brexitu svírá zaměstnance ze zemí EU v Británii strach i stesk

Slovensko-cest

  20:13
LONDÝN - Vlna nejistoty zaplavuje Annu Wojdylovou, polskou barmanku pracující v Londýně, od chvíle, kdy si Británie odhlasovala odchod z Evropské unie. Budou se její dvě nezletilé děti, které vyrostly v Británii, moci dál ucházet o půjčky na studium na britských univerzitách? Bude muset společně s manželem po 11 letech práce v Londýně prodat dům, který si právě koupili? Opustit zaměstnání? Pokusit se o získání občanství?

Ilustrační snímek foto: Shutterstock

Tato 41letá Polka je jen jednou ze statisíců zaměstnanců ze zemí EU v Británii, kteří mají strach a jsou zmatení, co bude pak - až jejich adoptivní země zahájí dlouhý proces rozvazování mnoha svých vazeb s kontinentální Evropou.

Slovensko chce při brexitu využít zkušenosti z dělení Československa

„Kdyby šlo jenom o mě, mohla bych se dokonce vrátit do Polska,“ říká viditelně nervózní Wojdylová, zatímco doplňuje zásoby v baru italské restaurace v londýnské čtvrti Camden. „Ale moje děti jsou víc Britové než Poláci. Do Polska už nechtějí jezdit ani na prázdniny. A dokonce i mezi sebou mluví anglicky.“ Celá společenská třída podnikatelů, dělníků, studentů i těch, kdo to jednoduše chtěli zkusit, přeměnila Británii na svůj domov od doby, co Británie otevřela dveře svým sousedům v EU. A ti mají nyní pocit, že se jejich budoucnost ocitla ve vzduchoprázdnu.

Imigranti přitom pozměnili podobu Británie; londýnskou čtvrť Kensington změnili na předměstí Paříže, ospalá anglická města, jako je Boston, přeměnili na pobaltské enklávy a regály supermarketů po celé Británii naplnili polským ležákem a klobásami.

„Osobně nedokážu říct, co se pro mě změní,“ říká Andrea Cordarová, 21letá studentka, která výsledky referenda přirovnala ke svíravé nevolnosti poté, co člověk pokazí zkoušku. Musím jenom držet hlavu nahoře a doufat v nejlepší.“ Laurence Borelová, 36letá marketingová konzultantka z Francie, se rozhodla nečekat, aby zjistila, co bude dál. O britský pas požádala už v květnu po více než 15 letech života v zemi. „Vsadím se, že o něj žádá spousta lidí,“ řekla s tím, že žádost o britský pas zvažovala už celé roky - a referendum ji pohnulo k činu. „Nechci se vracet do Francie,“ dodala. „Můj život je tady.“ Na pracovištích a ve školách po celé zemi manažeři rozeslali e-maily znepokojeným zahraničním zaměstnancům a studentům, v nichž je ujišťují, že se nic nezmění - tedy prozatím. „Formální proces opuštění EU potrvá nejméně dva roky,“ uvedla Oxfordská univerzita ve svém prohlášení. „Naši zaměstnanci a studenti si mohou být jistí, že v krátkodobém horizontu neočekáváme žádné narušení jejich zaměstnání nebo studia.“ V dlouhodobějším horizontu se nicméně životy odhadem tří milionů obyvatel zemí EU žijících v Británii mohou změnit v maličkostech - i zásadních věcech.

Průzkum, který si zadal list The Financial Times, zjistil, že pokud by se nynější britská imigrační pravidla aplikovala na obyvatele zemí EU, převažující většina by ztratila práci a byla nucena zemi opustit. Což je katastrofální zpráva pro španělské baristy, rumunské sběrače jahod, německé investiční bankéře - a průmyslová odvětví, která na nich závisejí.

Největší dopad to může mít na Poláky; největší skupinu zahraničních zaměstnanců ze zemí EU v Británii. V současnosti tu žije odhadem 850 tisíc lidí z Polska, kteří sem přišli hledat výplaty a příležitosti přesahující zdaleka to, co by kdy mohli očekávat ve své post-komunistické zemi. Tento příliv byl tak zásadní, že polština je nyní druhým nejčastějším jazykem v Británii.

Osud Poláků v Británii představuje tak významnou domácí záležitost v Polsku, že prezident Andrzej Duda po britském referendu slíbil, že polští představitelé „udělají všechno, aby udrželi jejich práva beze změn“ v nadcházejících jednáních s britskými představiteli. „Věřím, že britská vláda ocení příspěvek, jaký Poláci přinášejí k rozvoji Britských ostrovů, a k jejich společenskému a kulturnímu životu,“ řekl Duda.

Podle britského práva přistěhovalci z EU, kteří v Británii žijí déle než pět let, mohou požádat o trvalé povolení k pobytu. V praxi se tím ale zatěžovalo jen minimum obyvatel zemí EU, protože na své pasy už tak mohli volně cestovat a dosáhnout na vzdělání, zdravotní péči, důchody a další služby v Británii.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!