Broněk Pánek,
vedoucí partner poradenské společnosti Deloitte pro odvětví výroby a spotřebního průmyslu v regionu střední Evropy
Nový závod na automobilové komponenty firmy Hitachi rozhodně již významně neprohloubí existující závislost České republiky na automobilovém průmyslu. Česká republika vždy byla významným výrobcem. Podíl odvětví výroby na tvorbě HDP je v České republice nejvyšší ze 27 zemí Evropské unie a převyšuje 25 %.
Vysoký podíl výroby dopravních prostředků je třeba chápat zejména jako významnou příležitost pro rozvoj moderních výrobních přístupů a zvyšování kvalifikace pracovníků na všech úrovních. Výroba dopravních prostředků je tradičně na čele zvyšování produktivity a kvality výroby, významně využívá zkracování inovačních cyklů jako nástroje konkurenceschopnosti. Již dnes řada pracovníků, manažery počínaje, výrobními dělníky konče, obohatila další odvětví o technické znalosti a přístupy získané ve výrobě dopravních prostředků.
Alternativou výroby dopravních prostředků může být strojírenský průmysl, zejména oblast energetického strojírenství a výroba v oblasti pokročilých technologií. Skutečnou hrozbou je, že se konkurenční výhoda České republiky, jako země s nízkými náklady, postupně vyčerpává. Rozhodující bude orientace na obory se schopností produkce vysoké přidané hodnoty a s vysokým podílem inovativních technologií, nejsou tolik náchylné na rostoucí náklady jako vlastní výroba. Alternativou je vytvoření pro-inovačního prostředí ve společnosti, investice do rozvoje výzkumné základny, vývojových pracovišť a ingeneeringu a do motivace talentů k uplatnění v domácí ekonomice.
Antonín Šípek, předseda sekretariátu Sdružení automobilového průmyslu ČR
Například ekonomická recese v uplynulých letech ukázala, že právě automobilový průmysl se s jejími dopady vypořádal relativně dobře, byť i díky opatřením na podporu automobilového průmyslu přijatým v řadě zemí EU. Nelze v žádném případě hovořit o "jednostranné specializaci". Vždyť automobilový průmysl tvoří jen cca 20 % průmyslové produkce ČR, je tu tedy velká šance pro zbývajících 80 % průmyslu, tedy pro další průmyslová odvětví a obory. |
Podíl automobilového průmyslu na tržbách z průmyslové činnosti a exportu ČR se dlouhodobě pohybuje na hodnotě mírně nad 20 %. Tento podíl výrazně neroste, takže závislost české ekonomiky na automobilovém průmyslu se nijak neprohlubuje. Mnohem vyšší závislost na automobilovém průmyslu vykazuje Slovensko (podíl na průmyslové produkci činí kolem 35 %). Vzhledem k tomu nevidím důvod pro budoucí problémy. 
Josef Středula, předseda odborového svazu KOVO
Česká republika za posledních 10 let bohužel neaspirovala na nějakou rozumnou hospodářskou politiku a nemá vizi rozvoje průmyslu. V rámci globálního přerozdělování samozřejmě můžeme být rádi, že se na výrobě podílíme v takové výši, ovšem pokud aspirujeme na znalostní ekonomiku, je to málo. Potřebujeme vizi, podporu výzkumu a školství. Současná vládní strategie konkurenceschopnosti nic takového nenabízí.
Automobilový průmysl má jednu vlastnost: je stabilní a předvídatelný. Továrny se včetně svých rozsáhlých dodavatelských řetězců nedají snadno přestěhovat. To třeba výroba elektrotechniky nebo hutnictví nemají. Nedá se říci, že by byla naše závislost na autoprůmyslu automaticky zdrojem nejistoty, ale je třeba mít vizi na dalších 10 let. To u nás chybí.
Václav Franče, analytik Raiffeisenbank
|
Markéta Šichtařová, analytička Nextfinance
Závislost české ekonomiky na automobilovém průmyslu je už značná. Dalšími investicemi se tato závislost dále prohlubuje. Nejenže automobilový průmysl má největší podíl na průmyslové výrobě, ale také jeho podíl na vývozu průmyslových výrobků je více než 50 %. Velká závislost automobilového průmyslu způsobovala a bude i v budoucnu způsobovat specifické problémy.
Viděli jsme to např. v průběhu hospodářské krize, kdy se zbortila celosvětová poptávka po automobilech. Automobilový průmysl je totiž velice cyklickým odvětvím. Během další recese se dají očekávat podobné dopady na českou ekonomiku. I česká vláda si uvědomuje, že závislost pouze na jednom odvětví je nebezpečný. Proto se snaží přilákat investory, kteří by v ČR prováděli výzkum a specializovali se na odvětví s vyšší přidanou hodnotou.
Tento proces je ale na svém začátku a bude trvat, než dojde ke změně struktury české ekonomiky. Stejně již není možné jednostrannou orientaci příliš změnit, protože výrobci aut na sebe navazují dodavatele, a ti zase lákají další subdodavatele, takže společnosti nějakým způsobem navýzané na automobilový průmysl se na sebe nabalují jak sněhová koule a ekonomika se stále víc profiluje jako průmyslová, vývozní.
