Kilogram konzumních jablek stál v roce 1989 v Česku v průměru v absolutních číslech osm korun, dnes vyjde zhruba na čtyřnásobek. Kilo rýže bylo možné těsně před sametovou revolucí pořídit za desetikorunu, v současné době je cena více než trojnásobná.
A podobné změny vycházejí při oblíbeném srovnávání socialistických a dnešních cen i u jiných potravin.
Vzhledem k tomu, že průměrný plat je v současné době zhruba sedmkrát vyšší než v roce 1989, naprostá většina potravinového zboží v poměru ke kupní síle evidentně výrazně zlevnila.
ČTĚTE TAKÉ: |
Jen jednoho druhu potravin ale jako by se jakékoliv cenové změny paradoxně netýkaly.
Banány, mandarinky nebo pomeranče totiž stojí v absolutních číslech prakticky stejně, jako když se na toto exotické ovoce stály za socialismu fronty. A cena zůstala takřka stabilní po celých 25 let. Jak je to možné?
„Prostě to nechápu. Všechno se změnilo. Cena pohonných hmot, lidské práce, daně, inflace, cla. Banány, pomeranče a mandarinky ale stále koupíte za socialistické ceny,“ říká 47letý Martin Liška, který v Českých Budějovicích takřka 20 let provozoval obchod s ovocem a zeleninou.
Podle Lišky stálo toto exotické ovoce, pokud bylo v socialistických obchodech právě dostupné, kolem 20 korun za kilogram. To byla vzhledem k průměrné, zhruba třítisícové hrubé mzdě vysoká cena, která po sametové revoluci a otevření hranic začala pochopitelně padat dolů. Jenže padala jen v poměru k platu, absolutně zůstala prakticky stejná.
Lidé si dobře pamatují cenu
A to i přesto, že v průběhu necelých tří desetiletí se několikrát výrazně změnily nejen ceny pohonných hmot, nutných pro přepravu exotického ovoce ze zemí jeho původu, ale i cena práce zaměstnanců dovozních firem, stejně jako cena energií. Banány musejí v Česku dozrávat ve skladech, což opět něco stojí.
KILO BANÁNŮ ZA...1991 2014 22,00 Kč |
Proč se tedy nemění cena banánů a komodita naopak v poměru ke kupní síle a inflaci neustále zlevňuje? Aktivisté bojující za spravedlivější rozdělení zisku v mezinárodním obchodě s potravinami mají pro tento jev jednoduché vysvětlení.
„Banány i pomeranče patří k těm druhům potravin, u nichž si lidé dobře pamatují cenu. A proto tohle zboží obchodní řetězce využívají na nalákání zákazníků,“ tvrdí Barbora Mrázková, členka hnutí NaZemi a koordinátorka kampaně Za férové banány.
Jestliže podle ní cena banánů zůstává roky stejná nebo ji obchodníci v rámci akčních slev ještě snižují, obchod tím vysílá signál, že celkově nabízí levné zboží. Proto řetězce tlačí nejen dovozce, ale zejména producenty exotického ovoce ke stlačení ceny.
Podle některých studií dělník na plantáži v Ekvádoru, Kamerunu nebo Kolumbii dostane z ceny banánu prodaného v českém obchodě zhruba dvě procenta.
A při tom pracuje i žije v nedůstojných podmínkách. Podle britské organizace Banana Link průměrný příjem zaměstnanců na kamerunských plantážích nepokrývá ani při deseti až 15hodinové pracovní době jejich základní životní výdaje, dokonce je nutí žít pod hranicí extrémní chudoby.
Fair Trade? Kdepak
Tato a podobné organizace se proto snaží přesvědčit evropské zákazníky, aby kupovali takzvané fair trade ovoce, jehož dovozce zaručuje, že dělníci na plantážích dostávají spravedlivější mzdu.
Tradiční levné lákadlo Bez ohledu na snahu aktivistů i někteří čeští odborníci připouštějí, že z pomerančů i banánů se stalo zboží, které nepředstavuje jen obyčejnou potravinu, ale také důležitý marketingový nástroj. A tomu odpovídá i enormní tlak obchodníků, tlačících producenty i dovozce k co nejnižším cenám.
Banány i pomeranče slouží často jako hlavní tahák na letácích s akčními slevami. „Zákazníci si totiž opravdu cenu banánů dobře pamatují, někteří ještě ze socialismu,“ řekl LN Miroslav Koberna, člen vedení české potravinářské komory.
Lidovým novinám se nepodařilo sehnat nikoho ze zástupců velkých firem dovážejících ovoce, který by se k otázce „stálé“ ceny tropického ovoce vyjádřil pod svým jménem. Jeden z obchodních manažerů velké firmy ale anonymně předpoklad fair trade aktivistů potvrdil.
Jaké budou ceny zítra?
Nenechte se zaskočit. Na budoucí výdaje začněte spořit už dnes.
Spořicí účty Ve spolupráci s finance.iDNES.cz„Na banánech se obecně příliš nevydělává, tlak na cenu je skutečně extrémní. A to právě kvůli tomu, že se někdy prodávají v maloobchodě i pod cenou, jen aby lidé do obchodu přišli a koupili i další zboží,“ potvrdil LN manažer. Podle něj se tato obchodní praxe v konečném důsledku obrací proti levné pracovní síle na plantážích, která se jí musí přizpůsobit.
„S takzvaným fair trade nemají běžně prodávané banány opravdu nic společného,“ uvedl manažer.
Srovnání spořicích účtů
