Vyplývá to z návrhu strategie českého zemědělství a potravinářství po roce 2014, který v pondělí novinářům představil ministr zemědělství Petr Bendl (ODS). K uplatnění priorit má pomoci nastavení pravidel pro vyplácení dotací v příštím programovém období.
"Dotace má být pozitivním impulsem k tomu, aby se podnikání dařilo, nikoliv cílem zemědělce," řekl ministr. Naplnění strategie podle něj bude záviset především na zemědělských a potravinářských podnicích. Stát by je však měl nastavením dotační politiky nasměrovat užitečným směrem.
Potravinová bezpečnost
České zemědělství se má podle strategie do budoucna podílet především na trvalém zajištění potravinové bezpečnosti na národní i evropské úrovni.
Podle Bendla to znamená soběstačnost pohybující se u jednotlivých komodit alespoň mezi 70 a 90 procenty. Například u vepřového masa nebo zeleniny se nyní pohybuje pod touto hranicí. Ministerstvem navrhovaná změna nastavení dotací má tlačit rolníky k tomu, aby se více než dnes věnovali živočišné výrobě, ne pouze méně náročně rostlinné produkci. Pěstitele má motivovat k pěstování ovoce a zeleniny či vhodnému střídání pěstovaných plodin.
ČTĚTE VÍCE: |
Zemědělství má produkovat také obnovitelné zdroje energie v rámci stanoveného energetického mixu. Ministerstvo chce nastavením pravidel kontroly a systému dotací motivovat zemědělce, aby například bojovali proti erozi, kterou je ohroženo velké procento půdy.
Inovace a regionální speciality
V potravinářství strategie navrhuje zvýhodnění projektů zavádějících do praxe inovace a podporu projektů propagujících regionální speciality.
Podobně jako v zemědělství i v potravinářství mají být dotačně zvýhodněny projekty vytvářející udržitelná pracovní místa. Materiál řeší také další témata, jako jsou podpora generační obměny stárnoucí zemědělské populace či problematiku ekologického zemědělství.
Diskuse o plánu
Bendl v pondělí zahájil diskusi o materiálu s odbornou veřejností, dokončit jej chce nejpozději do půl roku. Ministr nevylučuje, že poté materiál předloží ke schválení vládě. Nevládní organizace mají do 15. února ministerstvu zaslat své připomínky.
"České zemědělství a potravinářství by mělo vědět na několik volebních období dopředu, kudy jít dál, co má od ministerstva očekávat," uvedl Bendl, který chce o materiálu diskutovat i s opozičními poslanci. Důležité je podle něj najít kompromis tak, aby nedocházelo k zásadním změnám v agrární politice s každou novou vládou, na což si zemědělci dlouhodobě stěžují.
"Nebudeme z toho dělat politiku za každou cenu," poznamenal.
Od roku 2014 má začít platit nová unijní Společná zemědělská politika a v následujících měsících budou finišovat jednání o její podobě. Návrh reformy představila EK v říjnu 2011, české zemědělce ani představitele státu příliš nenadchl. Podle české vlády jsou některá opatření v návrhu proti snahám, aby byla zemědělská politika spravedlivější, průhlednější a méně byrokratická. Česku se nelíbí zejména návrh, podle něhož by 30 procent plateb bylo vázáno na dodržování přísných ekologických pravidel. Pro Česko by to znamenalo nechat ležet asi 250.000 hektarů půdy ladem.
