Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Blanka levněji? Přece nenecháme Prahu rozkopanou

Ekonomika

  11:36
PRAHA - Česká stavební firma Metrostav tvrdí, že práce ve stavebnictví čím dál více ubývá. Přitom pracuje na největších infrastrukturních projektech v zemi, jako je třeba pražský tunel Blanka za desítky miliard. "My budeme mít podíl jen mezi 30 a 40 procenty ze stavební části projektu, zbytek staví další firmy," říká generální ředitel Metrostavu Pavel Pilát.

Generální ředitel Metrostavu Pavel Pilát foto: Lidové noviny

LN Jaký máte poměr veřejných a soukromých zakázek?
V minulosti jsme to měli vždycky tak padesát na padesát.

Čtěte také:

LN Kolik peněz bude mít ze stavby Blanky Metrostav? Náklady se podle posledních zpráv vyšplhaly na 37 miliard korun.
To číslo se dnes úplně definitivně říct nedá. Je to měřitelný kontrakt, který je podle FIDIC (mezinárodní vzor smluv ve stavebnictví – pozn. red.), takže všechny spekulace, co probíhají v médiích, jsou pouze odhady. My budeme mít něco mezi 30 a 40 procenty ze stavební části projektu.

LN Což znamená?
Předpokládáme, že stavební část bude tvořit 70 až 75 procent celkové ceny.

Kariéra v jedné firmě

Pavel Pilát (51) V roce 1983, po vystudování stavební fakulty na ČVUT, nastoupil do Metrostavu jako asistent stavbyvedoucího.

Ve firmě pak zůstal celý život. Od ledna 2009 je na postu generálního ředitele. Metrostav vznikl v roce 1971 jako specializovaná firma na výstavbu pražského metra. 51 procent společnosti vlastní nadnárodní skupina DDM Group.

LN Nové vedení pražské radnice oznámilo, že se stavba Blanky prodraží o deset miliard. Jak toto navýšení vzniklo?
Ta stavba běží v režimu FIDIC, což je evropský standard na principu měřitelného kontraktu.

LN Čím bylo tedy způsobeno navýšení ceny? Prý se prodražila hlavně stavba Trojského mostu, podle odborníků mohla být cena o 800 milionů nižší.
Asi je to největší a nejviditelnější položka. V tendru byl jiný typ mostu, pak Praha vypsala architektonickou soutěž a vybrala si odlišný typ mostu. Ocenila se podle FIDIC, to je všechno.

LN Zasahuje Metrostav nějak do rozsahu zakázky, nebo jen plní to, co mu město zadá?
Přijde nám poptávka nebo prováděcí projekt, my je oceníme a dáme je k odsouhlasení. Po realizaci se práce vyfakturuje. Mně spekulace, že město navyšuje požadavky a že se zdražuje Blanka, přijdou mimo realitu. Ano, město by nemuselo dodatečné práce jako přeložky a úpravu povrchů zahrnovat do projektu Blanka, jež se v daných místech staví. Proč si ale nikdo neklade otázku, zda jsou tyto práce skutečně potřeba?

LN Chcete říct, že za prodražení mohou do značné míry požadavky městských částí na úpravy a zvelebování okolí Blanky?
Takto to je u každé stavby dopravní infrastruktury. A je to logické. Když se třeba dělala trasa metra, tak se také na povrchu a v okolí vestibulů všechno zrekonstruovalo. Je to příležitost zušlechtit okolí, když už je tam staveniště. Obyvatelé Prahy se určitě nebudou zlobit, když bude nové náměstí, opravené chodníky a komunikace.

LN To byste ale neměli tak velkou zakázku.
Jistě, nepláčeme z toho, ale na druhou stranu by to stejně někdo musel udělat.

LN Ale třeba levněji.
Přece nenecháme Prahu rozkopanou.

LN Jaké máte obecně marže?
Stavebnictví se pohybuje i v nejtučnějších dobách do čtyř procent. Ukažte mi obor, který je do čtyř procent. Třeba banky mají 25 procent.

LN Jaké marže má konkrétně Metrostav?
My máme stejné marže jako všichni ostatní, to znamená také maximálně do čtyř procent. To jsou oficiální výsledky, do kterých se však promítá i naše související činnost, tedy máme dceřiné společnosti, dostáváme dividendy, máme developerské projekty.

LN Stavební firmy tvrdí, že krize ve stavebnictví dává menší prostor korupci, že se firmy navzájem víc hlídají. Je teď podle vás tvrdší boj o veřejné zakázky?
Boj je vždycky tvrdý, ať u veřejných, nebo u soukromých zakázek. Krize přinesla to, že firmy jsou ochotné dávat výrazně dumpingové ceny. Tady takové firmy bývaly i v minulosti, ale žádná z nich se nedožila současnosti. Teď je jen otázkou času, než skončí firmy, co dávají dumpingové ceny v současné době. Jestli si investoři myslí, že jim firma může postavit kvalitní stavbu za 50 nebo 60 procent odhadu projektanta, tak je to nereálné. Za poloviční peníze si také nekoupíte mercedes, ale jen trabanta.

LN Může to být kvalitní trabant. Je nutné mít po Praze mercedesy?
Ale zase je to jen trabant.

LN Pokud kvalita stavby odpovídá požadavkům tendru, proč by nemohla být levnější?
Nemůže odpovídat. Za 60 procent ceny ta věc nejde postavit. A pokud ano, jaké budou dodatečné náklady? Měly by se pak sčítat všechny náklady na údržbu a rekonstrukce po dobu životnosti stavby. Zkrátka za málo peněz nekoupíte tu samou službu jako za hodně peněz.

LN Jenže hlavním kritériem výběrových řízení je pořád cena. Nejste tak trochu v nevýhodě?
Kritérium ceny se z dlouhodobého hlediska ukáže jako špatná filozofie. Za nízkou cenu se nedá dostat hodně muziky.

LN Prohráli jste hodně zakázek kvůli ceně? Stane se, že přijde firma, která ve srovnatelné kvalitě nabídne nižší cenu?
V okamžiku vyhlášení tendru nepoznáte, jaký je standard konkurenční firmy, poznáte to, až když je stavba hotová. Samozřejmě jsme mnohokrát prohráli. Naše úspěšnost v soutěžích je do 20 procent.

LN Vy ale nemáte jen aktivity v Česku, děláte zakázky například na Islandu nebo ve Finsku. Do jaké míry vám zahraničí kompenzuje propad objemu zakázek u nás?
Kompenzuje to udržení nějakého základního jádra vnitropodnikových nosných technologií, o které přijít nechceme, když na území České republiky pro ně není práce. Na druhou stranu stavebnictví není obor lehce transportovatelný.

LN Myslíte dostat tam všechnu potřebnou techniku?
Techniku tam dostanete. Nebo si ji půjčíte na místě. Celý svět kupuje stejné tunelovací stroje od stejných výrobců. Ale jak máme konkurovat místní firmě, která nemusí zaměstnancům platit dopravu, ubytování a další výlohy v daném místě? Je možné konkurovat v určitých oblastech stavebnictví, kde je malý podíl lidské práce a vysoký podíl strojní práce. To znamená třeba v ražbách, kde je posádek málo, takže průměr mzdových nákladů se do celkové ceny stavby tak výrazně nepromítá jako u pozemních staveb. Kdybychom však v zahraničí měli stavět nemocnici nebo školu, tak už je problematické to zvládnout vlastními silami.

LN Takže když děláte ražby, vozíte si lidi s sebou?
Jistě. My to děláme kvůli tomu, abychom udrželi vlastní lidi v určitých oborech a profesích.

LN Je obtížné dostat se k zakázkám v zahraničí?
Řekl bych, že asi stejně jako v Čechách.

LN Například v Německu se ale české firmy k veřejným zakázkám skoro nedostanou.
To je asi pravda. Teď od 1. května padnou poslední bariéry, tak uvidíme, jak se k tomu Německo a Rakousko budou stavět.

LN Budete se ucházet o zakázky v Německu nebo Rakousku?
Budeme se ucházet. V současné chvíli zakládáme Metrostav Deutschland. Chceme využít pádu těchto bariér a jít s tunelářskými technologiemi na německý a rakouský trh.

LN Budete expandovat ještě v jiných zemích?
Samozřejmě zkoušíme mnohé země s různými typy staveb. Nejintenzivněji budeme rozvíjet Finsko a Island. Na Islandu teď budeme podávat další nabídku. Pak také Polsko.