Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Blíží se éra placených zpráv na internetu. A to i v Česku

Média

  17:00
PRAHA - Skoro všichni tuzemští vydavatelé denního tisku zvažují, že změní zažitý model a aspoň za část svých materiálů, které dosud umísťují na internet zdarma, budou vybírat peníze. Platby od čtenářů by měly zajistit, aby se publikování původních textů na internetu vyplácelo, webová reklama totiž nestačí.

Rupert Murdoch foto: Reprofoto

Plány českých vydavatelů se shodují s vizí Ruperta Murdocha, jehož News Corporation ovládá desítky vlivných redakcí po celém světě.

"Kvalitní novinařina není levná a odvětví, které dává svůj obsah k dispozici zadarmo, prostě jen kanibalizuje svou schopnost vytvářet kvalitní zpravodajství," prohlásil Murdoch. Do roka chce zpoplatnit jak weby seriózních titulů jako The Times, tak stránky bulvárních deníků The Sun či News of the World.

Jak avizovaný model uspěje, záleží i v Česku na technickém provedení a také na tom, kdo z vydavatelů k němu přistoupí a kdy.

Solitér Právo

Jediným z novinových vydavatelů, kdo o zpoplatňování, jak říká, neuvažuje, je většinový majitel a šéfredaktor deníku Právo Zdeněk Porybný.

"Internet je prostředí, kde jsou uživatelé navyklí na poskytování služeb zdarma, a české prostředí rozhodně není připraveno na to, aby se zpravodajský obsah zpoplatňoval. A i kdyby se zpoplatňoval, komplikace při účtování služeb mně připadají v tuto chvíli v České republice příliš velké, aby stálo za to se tím zabývat," míní Porybný.

O zpoplatnění by podle svých slov neuvažoval ani tehdy, pokud by jeho vydavatelství Borgis nespolupracovalo na webu s nejnavštěvovanějším portálem Seznam.cz. Ten totiž přivádí na stránky jejich společného podniku Novinky.cz množství uživatelů, a zajišťuje tak tištěnému Právu internetové zisky.

Co vše zpoplatnit

Se svým pohledem je ale Porybný osamělý. "Chceme-li udržet kvalitu, naše servery musíme zpoplatnit," uvedl Dalibor Balšínek, výkonný ředitel LN, zodpovědný v mediální skupině MAFRA rovněž za zpravodajství iDNES.cz a Lidovky.cz. "Dobré věci zadarmo prostě nejsou," míní Balšínek. Podle něj k témuž názoru dospějí postupně všichni hráči na trhu.

Podobně už smýšlí třeba vydavatelství Ringier, které v Česku produkuje bulváry Blesk a Aha! či deník Sport. "Pan Murdoch teď přišel veřejně s tím, co jsme si ve vydavatelství formulovali v dubnu letošního roku jako jednoznačný trend," říká generální ředitelka firmy Libuše Šmuclerová. "Všechna vydavatelství i veškerá novinářská práce funguje tak, že někdo za obsah platí. Většina médií žije z reklamy, skrze placení za papír či jiný nosič. To internet nikdy webovou reklamou nemůže dohnat," argumentuje.

Čeští uživatelé internetu, míní Šmuclerová, by ale nemuseli na webu platit za veškeré zprávy, to by prý šlo "proti chování internetu". "Základ by měl zůstat volně přístupný," míní ředitelka, "ale nadstavbové materiály se zpoplatnění do budoucna rozhodně nevyhnou."

Čtenářům Blesku či Aha! tak Šmuclerová předpokládá nechat nezpoplatněný "hard core" jejich obsahu. Které texty, obrázky nebo videa zpoplatnit, nechce Ringier omezit paušálně, ale "bude se to asi muset šít na míru, případ od případu".

Platit co nejjednodušeji

Zavést platby za jednotlivé články nutí vydavatele vyřešit zásadní problém - jak to nastavit technicky a pro uživatele co nejjednodušeji.
"Vymysleme iTunes pro zpravodajství," vyzval list New York Times s odkazem na hudební software firmy Apple, jehož online obchod si získal popularitu i zisky právě tím, že umožnil kupovat i jednotlivé skladby, a to na pár kliknutí.

Stejně jako portál iDNES.cz či Česká tisková kancelář, i jedna z divizí českého Ringieru nabízí zasílání placených zpráv či multimédií na mobilní telefony. To by mohla být jedna z cest. "Jestli to bude přes esemesky či jinak, to zatím nedokážu říci. Ale aby to bylo co nejsnadnější, to je alfa a omega," uvědomuje si Libuše Šmuclerová.

Společnost Economia, která vydává i Hospodářské noviny, už déle obsah svých odborných tištěných časopisů na webu zpoplatňuje, podobný systém má týdeník Respekt téhož vlastníka. Využívá se právě mobilních telefonů - uživatel pošle SMS a kódem, který mu přijde zpět, "odemkne" placený článek na webu. "Není to ideální, ale je to jediné, co pořádně funguje," tvrdí Petr Schönfeld, který v Economii řídí divize HN a časopisů.

"Placení kartami je problematické z důvodu bezpečnosti, je s tím víc práce. Do budoucna to musí jít obsluhovat z jednoho bodu, nejlépe mobilního," představuje si.

Václav Pinkava, ředitel IT a multimédií ve vydavatelství VltavaLabe-Press přitom připomíná specifikum internetu: že už samotný prostor není zdarma, za připojení se musí platit telekomunikačním společnostem. "Možná by měly nějaká procenta dávat k dobru těm, kteří vytváří obsah," zamýšlí se ředitel.

Přidat hodnotu

Jak Pinkava říká, Vltava-Labe-Press (VLP) už u desítek svých regionálních Deníků vykročilo trochu jinou cestou "hybridních" titulů. K bonusům na webu tak mohou ti, kdo dlouhodobě platí za tištěné vydání: "Kdo je předplatitelem (tištěných novin, pozn. red.), dostane se do našeho webu hlouběji než náhodný návštěvník." Konkrétně má zdarma přístup k elektronické podobě listu tak, jak vyšel na papíře.

Právě v kombinaci s papírem hledá Pinkava, jak platby za web provést. Představuje si třeba kód, jenž by po částech vycházel ve vydáních novin. Složením určitého počtu dílků kódu by pak předplatitel na určitou dobu, třeba na týden, získal "vstupenku" k doplňujícím materiálům na netu, třeba k videím.

"S placeným obsahem by se lidem musel dávat servis, kvůli němuž by tam šli," zdůrazňuje Petr Schönfeld z Economie.

Vydavatelství by se pak výměnou za drobné platby vyplatilo nabídnout třeba speciální informační nástroje či databáze, jež má společnost zatím na webu jen rozpracované. "Jsou to všemožné informace a rady, počínaje investováním a konče správou vlastních financí," říká Schönfeld.

Nikdo nechce být první

S kolegy je přitom manažer Economie skeptický při představě, jak by se nový model zaváděl v případě všeobecných zpráv. "Všichni odebírají velké penzum zpravodajství z jednoho zdroje," mluví o ČTK a dalších tiskových agenturách.

Předpokládá, že by se všichni vydavatelé museli dohodnout na fungování ve zpoplatněném režimu, jinak by to pravděpodobně uživatele nahnalo na server, který by dál dával zprávy zadarmo. "Takové místo by tím nezískávalo peníze, ale získávalo by body," míní Petr Schönfeld. "Pokušení být tím jediným je pravděpodobně tak velké, že zavádění něčeho podobného by byl problém," myslí si.

Naznačuje to i postoj Sebastiana Pawlowského, který vydává zpravodajský časopis Týden i jeho on-line verzi. "Zatím nevidím výhodu být prvním, kdo systém placení zavede," říká. Proto vyčkává: "Pohne-li se trh v budoucnu tímto směrem, mohli bychom jej následovat."

Zkvalitnění práce i publika

Vydavatelé jsou vesměs optimističtí, že uživatelé platit budou. "Množství originálního obsahu na webu je stále velmi limitované," říká Pinkava z VLP. V minulosti vzývané blogy totiž přinášejí původních témat minimum.

"Naprostá většina zpráv a hlavních zpravodajských témat vzniká v médiích hlavního proudu, blogosféra na tuto agendu reaguje v průměru s dvouapůlhodinovým zpožděním," cituje mediální analytik Milan Šmíd výsledky studie Cornellovy univerzity v USA, jež zkoumala dynamiku informací na netu při loňských prezidentských volbách v Americe.

"Internetu chybí systém, je to bezbřehé množství informací," přidává se Schönfeld z Economie. "Co prodáváme, je schopnost odborníků v redakcích informace zpracovat, porovnat, utřídit."

Dávají-li se produkty zdarma, část hodnoty podle něj ztrácejí. Budou-li placené, říká Schönfeld, bude to i vnitřní pohon pro média pracovat důsledněji než na obsahu zdarma. To pak bude výhoda i pro čtenáře. A inzerentům by to přineslo výběrovější publikum než na serverech zdarma zaměřených na kvantitu, tedy na co nejvyšší návštěvnost.

"Důvod, proč platit média, je, že šetří čas," uzavírá Václav Pinkava, "co potřebujete vědět, vám někdo vybral, zeditoval. Zaplaťte si a víte stejně jako ten, kdo to má zadarmo a probrouzdal půl dne."

Autor: