Boeing soudce požádal, aby žalobu vládní agentury zamítl pro neodůvodněnost. NLRB tvrdí, že firma postavením závodu ve státě, kde se nevynucuje členství v odborech, porušila zákon ze 30. let minulého století, protože ji vedla snaha pomstít se odborům za jejich stávky.
ČTĚTE VÍCE: |
Obamovu kampaň platí odbory
Případ se stal ohniskem boje mezi těmi, kdo hájí svobodné rozhodování firem o umístění své výroby, a těmi, kdo brání odborové výsady. Jde také o pozici a budoucí pracovní místa v amerických státech s novým liberálním odborovým zákonodárstvím a v těch, kde platí stará a stále nákladnější odborářská privilegia. Je to i součást politického střetu, v němž se odborářská levice s podporou prezidenta Baracka Obamy snaží zvrátit trend ústupu odborů a získat jim zpět ztracené pozice.
Obama v čele "potrhlé levice"
|
Ty prohlásily na svém území za nelegální situaci, kdy odbory v továrnách mohou nutit každého zaměstnance ke členství a placení příspěvků, jako to platí zejména v průmyslových státech Severu. Obamovi demokraté jsou ve volebních kampaních do značné míry závislí na příspěvcích odborů.
Útěk na jih před stávkami
Boeing potřeboval vybudovat nový montážní závod pro nejnovější letouny Dreamliner 787 a jeho volba padla namísto jeho tradiční výrobní základny ve státu Washington na Jižní Karolínu, kde platí "právo na práci". Činitelé firmy se netajili tím, že tak rozhodli s ohledem na nedávné stávky, které těžce narušily výrobu a dodávky zákazníkům.
V roce 2008 zaměstnanci závodů u Seattlu stávkovali osm týdnů, což stálo firmu dvě miliardy dolarů (zhruba 33,8 miliardy Kč) a narušené vztahy s klienty. Boeing nebyl schopen plnit zakázky a šéf letecké společnosti Virgin Group Richard Branson například tehdy podle časopisu The Economist prohlásil, že za takové situace si už od Boeingu nic neobjedná.
Odbory v závodech Boeingu vedly ostrou kampaň za otevření nového závodu ve státě Washington a po rozhodnutí firmy na ni podaly žalobu u NLRB, která ji předala správnímu soudu. Žaloba viní firmu z porušení zákona z doby Velké hospodářské krize a požaduje, aby Boeing vrátil nový závod do státu s větším vlivem odborů. Opírá se o vyjádření představitelů firmy, kteří se zmiňovali také o nutnosti snížit škody z častých stávek.
O co komu jde?
Boeing u soudu uvedl, že spor firmě velmi ztížil život, a vyzval k zamítnutí žaloby, protože nikdo nedošel žádné újmy. "Nikdo nebyl poškozen, nikdo neztratil práci. Vůbec netušíme, o jakých převedených pracovních místech výbor (NLRB) mluví," řekl obhájce Boeingu William Kilberg. Dodal, že zatímco v Jižní Karolíně firma přijala tisícovku lidí, mezitím v Everettu ve státě Washington zvýšila počet míst o více než 3100.
Soudce upozornil, že spor může trvat dlouhé měsíce, a vyzval obě strany ke smírné dohodě. Mluvčí Boeingu Tim Neale však uvedl, že nic takového firma neplánuje, a ochotu k dohodě nevyjádřily ani NLRB a odborový svaz IAM.
Boeing je přesvědčen, že NLRB překročil svou pravomoc a svévolně interpretoval zákon, který v době krize bránil zaměstnavatelům bojovat proti stávkujícím rušením závodů a převedením celé výroby jinam. Firma očekává, že proces u správního soudu a odvolání u NLRB vzhledem k proodborové předpojatosti těchto institucí prohraje. Je však přesvědčena, že v odvolání u federálního soudu nakonec zvítězí.
Týdeník Economist očekává, že pokud NLRB při vyhraje, bude to pro odbory Pyrrhovo vítězství. To, že firma, která už působí v odborovém státě, nebude moci v důsledku sporu otevřít závod jinde, totiž dlouhodoběji nepoškodí státy s "právem na práci", nýbrž právě státy s proodborovou legislativou.
Nové firmy, jimž patří budoucnost, totiž nebudou ochotny do takových států vůbec jít.