Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Nakoupíme krizovou ropu za miliardu? Zbytečnost, nutnost, hádají se úřady

Ekonomika

  6:00
PRAHA - Před dvěma lety šlo o střet mezi dnes už bývalými ministry: Janem Mládkem a Andrejem Babišem. Šéf resortu průmyslu kopal za miliardové doplnění ropy pro krizové situace, správce státní kasy to považoval za zbytečné. Plán tehdy padl. Ve středu bude o obří zakázce vláda jednat znovu.

Centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi. V pozadí je rafinerie v Kralupech nad Vltavou. foto:  František Vlček, Lidové noviny

Výše jmenovaní politici z ČSSD a ANO už u toho nebudou, resorty pod vedením jejich nástupců však zůstaly ve stejných názorových zákopech. Průmysl pro, finance proti. Je tedy velmi nejasné, pro co jednotliví ministři zvednou ruce.

„Věřím, že vláda náš návrh podpoří, i když debata na jednání s ohledem na výhrady ministerstva financí nejspíš nebude snadná,“ řekl pro Lidovky.cz ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD). Aktuální vyjádření resortu financí se do uzávěrky článku nepodařilo získat. Možným scénářem je také to, že ve vládě nebude vůle se do tak velké zakázky pouštět pár měsíců před volbami a vyřešení této otázky nechají svým nástupcům ve Strakově akademii.

Naftu už jen do Česka, maso na louku. Stát mění strategii nouzových zásob

Proč se tato záležitost řeší: Česko má povinnost udržovat si jasně definovanou zásobu ropy a jejích produktů, jako je benzin či nafta. Skladuje ji pro případ, že nastane nějaká krizová situace, jako je odstávka ropovodu, povodně nebo válečný konflikt. Pro provoz státu musí zásoba vydržet 90 dnů, jenže naše země aktuálně tuto bruselskou směrnici nedodržuje. Tím, co má v nádržích, by pokryla jen 87 dnů. Důvod je „papírový“, ropy a spol. neubylo. Jenže ekonomika šlape a spotřebuje více benzinu a nafty než dříve.

Scénáře případného doplnění strategických zásob jsou dva: takzvaná sladká ropa, nebo mix nafty a benzinu. V obou případech jde přibližně o 80 tisíc tun za zhruba miliardu korun. Pro lepší představu: toto množství představuje zhruba čtyři procenta z celkové zásoby, kterou Správa státních hmotných rezerv (SSHR) skladuje u firem Mero a Čepro.

ČESKÉ ZÁSOBY

  • Česko má nyní nouzové zásoby ropy a ropných produktů v celkové výši téměř dvou milionů tun. Ty ve vztahu k výkonu ekonomiky stačí na pokrytí 87 dnů provozu státu.
  • Bruselská směrnice však požaduje zásoby minimálně na 90 dnů. Správa rezerv v dubnu oznámila, že ji Česko nesplňuje.
  • Největší díl českých zásob tvoří ropa, které je uskladněno milion tun.
  • Nafty je ve skladech přibližně 700 tisíc tun, benzinu více než 300 tisíc tun.

Správci hmotných rezerv, kteří návrh předkládají, se rozhodli, že do něj nezapracují připomínky ministerstva financí, které přišly v rámci takzvaného meziresortního řízení. Spočívaly v odložení nákupu do jara příštího roku, kdy dojde k novému přepočítání, jak se ekonomická situace promítla do množství dnů, na něž nám aktuální zásoba ropy a jejích produktů vystačí.

„Navrhujeme tedy případný nákup ropy či ropných produktů prozatím nerealizovat a vyčkat na skutečnost dovozů za rok 2017. Požadujeme, aby předložený materiál byl doplněn o tuto třetí variantu, která odráží preferenci MF,“ stojí v připomínce ministerstva financí.

Správa rezerv však do příštího roku čekat nechce. V ideálním případě chce vyhlásit soutěž na dodávku a ještě letos začít s plněním skladů. Zásadním argumentem je neplnění evropské směrnice, které sice nemusí znamenat peněžní postih, ale správní řízení by bylo pro Česko politicky nepříjemné. Hlavně je ale SSHR přesvědčená, že ekonomika dále poroste, a zásob bude proto potřeba ještě více.

Areál společnosti Mero v Nelahozevsi.

„Připomínka ministerstva financí znamenala nedělat nic a rok čekat. To si nemůžeme dovolit, protože ekonomika roste a roste i spotřeba ropných produktů. Čekat znamená nezodpovědné řešení,“ uvedl šéf správců rezerv Pavel Švagr.

Pokud by ministři ve středu na nákup kývli, Švagr by upřednostnil nákup ropy. Nicméně i díky naftě a benzinu by se Česko přehouplo přes hranici požadovanou Bruselem, k dobru by dostalo necelé čtyři dny pro nouzové stavy.

„Nákup nafty by nestál ani korunu na nákladech na její skladování. Máme totiž volnou a smluvně zajištěnou kapacitu v Meru. Pokud by padlo rozhodnuti nakoupit benzin a naftu, pak bychom potřebovali od vlády dodatečných asi 50 milionů ročně na jejich skladování. A prázdná nádrž na ropu v Nelahozevsi nám stejně zůstane dál,“ dodal Švagr.

První pokus o dokoupení ropy do nouzových zásob padl už v roce 2015, kdy jej prosazoval exministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Mělo jít o sto tisíc tun takzvané sladké ropy (nízkosirné neruské), odhadovaná cena přesahovala miliardu korun. Bezpečnostní rada státu ale nákup nepodpořila. Sladká ropa nyní v českých skladech chybí.

Pokud by ministři odhlasovali nákup nafty a benzinu, mělo by to výhodu v tom, že je možné je ihned použít. Ropa by zase při přerušení dodávek mohla například udržovat v chodu dvě české rafinerie, které ji zpracovávají.

Autor: