Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Boj o zdroje: Čína loví miliardy na dně oceánů

Ekonomika

  7:16
PEKING/PRAHA - Čína vyslala na dno Tichého oceánu speciální ponorku Ťiao Lung. Nový model, pojmenovaný po bájném mořském draku, má být schopen ponořit se až do hloubky sedmi kilometrů. Číňané pomocí něj chtějí prozkoumat nejhlubší zákoutí dna Pacifiku v naději, že objeví naleziště vzácných nerostů.
Ponorka - ilustrační foto

Ponorka - ilustrační foto foto: Reprofoto

Těžba pod vodou je několikanásobně dražší než na souši a dosud byla díky nízkým cenám nerostů nevýhodná. S růstem cen komodit se ale situace zásadně mění.

Čínská ponorka měla rekordní hloubky dosáhnout minulý týden. Ponor byl však zrušen kvůli rozbouřenému moři. Další pokus se má uskutečnit během příštích dvou týdnů, až se vody oceánu uklidní.

Pokud se experiment podaří, zařadí se Čína s mořským drakem mezi "hlubinnou" elitu zemí jako Japonsko, Rusko, USA a Francie, jež za sebou mají dlouhou historii vývoje ponorek schopných potopit se do kilometrových hloubek.

Pokud se Ťiao Lung potopí do sedmi kilometrů, překoná japonskou ponorku Shinkai, která dosáhla hloubky 6,5 kilometrů, i ruský Mir, který se potopil v roce 2007 do šestikilometrové hloubky. Čína by tak teoreticky získala přístup k 99,8 procentům mořského dna.

Boj o mořské dno se stupňuje
Právě pod mořskou hladinou se nyní odehrává další z technologických soubojů největších velmocí. Minulost patřila jednoznačně Spojeným státům, které již v 60. letech minulého století jako první vyslaly dvojici odvážlivců v batyskafu Trieste do nejhlubšího místa světových oceánů - Mariánského příkopu o jedenáctikilometrové hloubce.

Dva muži se při ojedinělém a dosud rekordním pokusu dostali v malé ponorce až do hloubky 10 911 metrů pod mořem. Na americkém prvenství nic nezměnil fakt, že zmíněný batyskaf Trieste byl navržený Švýcarem a postavený Italy.

USA se snažily mořské dno zkoumat pomocí ponorek, které patřily americkému námořnictvu. Se snižováním výdajů na obranu je však americká vláda vyřadila z provozu. Američtí experti nyní vládu upozorňují, že USA mohou zaspat důležitý moment, kdy Čína a Rusko, které vidí na mořských dnech potenciální miliardové zisky, získají velký náskok a víc licencí od Mezinárodního úřadu pro mořské dno. Ten funguje při OSN a spravuje oblast za hranicemi národní jurisdikce. Rozhoduje také o povolení průzkumu nerostů na mořském dně a má právo řídit jejich těžbu.

České podmořské zásoby za miliardy dolarů
Licenci na průzkum mořského dna má i Česko. Do výzkumu se ještě jako členové východního bloku v roce 1987 pustili Češi a Slováci společně s Kubánci, Poláky, Rusy a Bulhary.

Přidělené území leží zhruba napůl cesty mezi Mexikem a Havají. Zisk zatím aktivity žádný nepřinesly. Ovšem co není, může být. Experti odhadují hodnotu zásoby vzácných kovů ležících na dně Pacifiku na miliardy dolarů.