Ministerstvo školství ale přišlo s tím, že bude lepší, pokud univerzity se snižováním počtu studentů počkají, aby trh práce nezaplavilo tisíce nových zájemců. Za státní peníze vyčleněné z rozpočtu ministerstva tak měly školy přijmout přibližně o 5000 studentů a 300 doktorandů více, něž plánovaly.
Vysokým školám se ale vládní opatření zalíbilo. Po splnění jejich podmínky, že se dodatečně přijatí studenti nebudou započítávat do hodnocení akreditace, se najednou podle nově zveřejněné statistiky ukázalo, že školy dokázaly přijmout 7254 studentů. Upozornil na to server Sme.
Co na to kvalita vzdělání?
"Plánovali jsme přijmout méně studentů než loni, ale na výzvu ministerstva jsme zareagovali kladně," řekl serveru prorektor pro vzdělávání na Žilinské univerzitě Michal Pokorný. Škola přijala dodatečně asi 500 studentů, v dalším roce ale už další vyjímečné žáky "zřejmě" přijímat nebude.
Pro speciálně přijaté studenty vyčlenilo ministerstvo školství peníze na tři roky, dokud nezískají bakalářský titul. "Předpokládáme, že po skončení bakalářského studia nebude ministerstvo rozlišovat mezi řádně a dodatečně přijatými studenty." dodal Pokorný.
Univerzity se rozhodly dodatečně přijmout nejvíce lidí na obory, které nevyžadují velké materiální vybavení a umí počet studentů rychle rozšířit tak, že jich "víc natlačí do poslucháren a na cvičení," myslí si Miroslav Beblavý z Institutu pro dobře spravovanou společnost. "Nejvíce se rozšířily obory jako management, marketing, nebo personalistika, o které se studenti trvale zajímají, protože připravují lidi na všeobecné práce," dodal.
