Stát Utah prý nevěří americké centrální bance (Fed). Souhlasíte s takovýmto doslovným návratem ke "zlatému standardu"? Pokud by tento krok učinilo více států, k čemu by to vedlo?
Zbyněk Revenda, vedoucí katedry měnové teorie a politiky VŠEPokud v Utahu budou dotyční platit zlatými (stříbrnými) mincemi a za týden bude tržní cena obou kovů vyšší než současná, utrpěli ztrátu. Dříve či později – nebude-li těchto mincí naraženo "opravdu hodně" (že by Utah měl tolik zlata??), se stanou vyhledávanou numizmatickou položkou. A zlatými mincemi jen obtížně můžete platit rozsáhlé platby - to zlato byste musela k někomu dopravit. Ostatně, kdysi dávno u nás jedna paní u soudu tvrdila, že asi 4 mil. korun platila v mincích. Nevím, kolik ty mince vážily a jak je dotyčná "přepravovala". Zlatý standard (v jaké formě konkrétně??) je ve všech formách nevratnou historií, ve které ostatně dominoval jiný kov - stříbro. Hovořit o zlatém standardu bez uvedení jeho konkrétní formy nelze. V současnosti dominují a v budoucnosti "ještě více" budou dominovat bezhotovostní peníze. Hypoteticky lze uvažovat o KRYTÍ PENĚZ zlatem - u nás nyní je krytí maximálně do 1 % (podle toho, k jakým penězům to počítáte). V Americe max. 20 %, v EMU odhaduji kolem 15 %, a díky každodenní multiplikaci bezhotovostních peněz tento poměr bude spíše klesat. Návrat ke krytí peněz zlatem by tak u nás vyžadoval minimálně sto NÁSOBNOU devalvaci, nebo nákup 1300 tun zlata (ale za co...), nebo sto NÁSOBNÝ růst tržní ceny zlata.. |
Milan Tomášek, investiční stratég ČP Invest
O nutnosti vytvoření zlatého standardu se v USA hovořilo a diskutovalo dlouhá léta, přičemž finanční a hospodářská krize v roce 2008 nahrává více kritikům současného měnového systému. V současné době se hovoří o státě Utah, kterému už chybí jen podpis guvernéra k tomu, aby začal platit nový zákon umožňující souběžné využívání zlatých a stříbrných mincí jako platebního prostředku. Utah ale nebyl první. Byl jím stát Virginie na počátku letošního roku. To naznačuje, že nejde o izolované aktivity, protože k podobné možnosti se hlásí dalších 12 amerických států! A proč o něm uvažují?
Důvod je jednoduchý. Stávající měnová politika je zodpovědná za expanzivní růst objemu nekrytých peněz v systému. Objem úvěrů v ekonomice je již tak vysoký, že způsobuje nižší hospodářský růst a hrozbu odepisování neefektivních dluhů s negativním dopadem na ceny aktiv. Teorie říká, že jde o naprosto standardní a očistnou fázi v ekonomice. Bohužel realita je taková, že do tohoto procesu velmi agresivně vstoupila centrální banka (FED), která brání snižování objemu úvěrů v ekonomice a intervenuje na podporu cen rizikových aktiv. Vedlejším efektem je výrazné oslabování amerického dolaru. A o tom to je. Tyto státy si uvědomují, že v případě dalších dluhových problémů (aktuálně se probírá téma municipálních dluhopisů) by opět do hry vstoupila centrální banka, která by zakročila ve prospěch stabilizace systému, poskytla by nové úvěrové linky, případně by skupovala dluhopisy z trhu. Výsledkem by byl další pád amerického dolaru, což by zdražovalo zboží a služby, které se dováží. Svět je bohužel v situaci, kdy není alternativa k americkému dolaru a tudíž se hledá možnost zlatého standardu. Je třeba připomenout, že zavedení zlatého standardu nebude vůbec jednoduché. Předně, prozatím jde o lokální snahy místních vlád, na federální úrovni se o tom vůbec neuvažuje. Dalším problémem by bylo výrazné omezení nástrojů hospodářské a měnové politiky. Opravdu si myslíme, že se politikové dobrovolně vzdají nástrojů pro aktivní ovlivňování hospodářského růstu? Já tedy ne, alespoň prozatím. Proto americký dolar nečeká příznivý výhled. Čas na změnu měnového systému teprve přijde s dolarovou krizí. V zahraničí chování FED výstižně označují jako " print or die".