LN Pro nás Čechy je nepochopitelná reakce Německa na havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě. Proč zrovna Němci na rozdíl od ostatních přistoupili k odstavování jaderných bloků?
Rozhodnutí o odklonu od jaderné energie ve skutečnosti padlo již před 25 lety, po havárii v Černobylu. A když vláda v čele se sociálními demokraty rozhodla v roce 2001 o konci jaderné energetiky, souhlasily s tím i odbory, největší církve, a dokonce i část křesťanských demokratů. Navzdory tomu vláda Angely Merkelové loni prosadila prodloužení délky provozu 17 jaderných bloků, a tím vyprovokovala silné protijaderné hnutí. Za prodloužením provozu byl lobbing čtyř provozovatelů jaderných elektráren. Stále však platilo, že jaderná energetika v Německu skončí, její konec byl pouze odložen.
Akademik s kořeny v ČecháchProfesor Lutz Mez (67) je autorem řady studií a strategií týkajících se jaderné energetiky, obnovitelných zdrojů či klimatických změn. Narodil se v roce 1944 v Karlových Varech, v dobách rozděleného Německa žil a působil v Západním Berlíně. |
Po události ve Fukušimě se náhled na jadernou energetiku razantně změnil. Nejde jen o Fukušimu, v rizikových oblastech se nachází víc japonských elektráren. Japonci si najednou uvědomili, že naplňování cílů dohody z Kjóta (omezování emisí oxidu uhličitého – pozn. red.) pomocí jaderných elektráren nebyla správná cesta. V Německu se loni střetly dva názory. První skupina tvrdila, že potřebujeme jaderné elektrárny jako most do doby, kdy budeme vyrábět dostatek elektřiny z obnovitelných zdrojů. Jenže prodloužení provozu jaderných elektráren spolu s redukcí výkupních cen pro obnovitelné zdroje vyvolalo obavy mezi investory a demotivovalo je od další výstavby i výzkumu v oblasti zelených energií. Svou roli sehrála nízká popularita vlády. Vládní koalice CDU, CSU a liberálů prohrála několik voleb ve spolkových zemích.
LN Co se podle vás odehrálo v hlavě Angely Merkelové, že tak rychle změnila názor?
Kancléřka byla událostí ve Fukušimě doslova šokována. Možná to bude znít cynicky, ale politici se učí jen během katastrof. Přesně to se stalo. Politici se poučili.
LN Proti jádru jsou tedy dnes v Německu všechny významnější politické strany?
Ano, všechny parlamentní strany jsou proti. Sociální demokraté a Zelení jsou tradičně proti jádru. Co se týká křesťanských demokratů včetně bavorské CSU, odklon od jádra do roku 2022 schválil kongres s šesti sty delegáty. Ale nedá se říci, že jsou proti úplně všichni. CDU je přece jen velká strana s víc než půl milionem členů.
LN Jak dlouho trvá tento odpor proti jaderné energii?
V sedmdesátých letech jsem byl poradcem ministra výzkumu v oblasti jaderné energie. Tehdy ještě byly politické strany, odbory a další zájmové skupiny projaderné. Od té doby se posunuly ke skepticismu a později k odmítání jaderné energie. V této souvislosti je zajímavé, že ve Švédsku je skupina ekologických aktivistů, kteří podporují jadernou energii, protože přispívá k poklesu emisí skleníkových plynů. Ale to není tak docela pravda. Jaderné elektrárny nepřímo vyvolávají emise skleníkových plynů, na celém světě se jedná o 140 milionů tun oxidu uhličitého. Emise vznikají při těžbě, přepravě a zpracování uranové rudy.
LN Přesto je příspěvek jaderných elektráren k emisím skleníkových plynů nízký oproti uhelným elektrárnám...
Fosilní paliva nejsou řešení. Žádný způsob zachytávání a ukládání emisí zatím nefunguje. Možná bude takové řešení k dispozici v roce 2030, ale to už pro globální klima bude příliš pozdě. Podle závěrů mezinárodního výboru IPCC musí dojít ke snížení emisí do patnácti let. Dokonce i Čína, která dosud spoléhala hlavně na uhelné elektrárny, dnes investuje ohromné částky do obnovitelných zdrojů. Za jediný rok tam přibylo 25 tisíc megawattů výkonu větrných elektráren.
LN Jaderné elektrárny tedy za pomocníka v boji s globálním oteplováním nepovažujete?
Jaderné elektrárny mají v celosvětovém měřítku omezený význam. Na pokrytí globální spotřeby energie se podílejí jen dvěma procenty. Elektřina se na celosvětové spotřebě energie podílí jen 17 procenty. A jaderné elektrárny se na výrobě elektřiny podílejí 13 procenty. I kdybychom počet a výkon jaderných elektráren zvýšili třikrát, téměř nic to nevyřeší. Stále by pokrývaly jen šest procent celosvětové spotřeby energie. Pro zachování klimatu je přitom nutné ukončit spalování uhlí, ropy a plynu tak rychle, jak jen to bude možné. Ropa a plyn dohromady pokrývají 60 procent spotřeby energie ve světě. Zbavit se závislosti na nich představuje mnohem větší problém než ukončit provoz jaderných elektráren. Švédsko jako zatím jediná evropská země představilo plán ukončení závislosti na ropě. Chtějí to stihnout do roku 2020, což je velmi ambiciózní cíl.
LN Když se vrátíme k Německu, není to přece jen škoda, odstavovat jaderné elektrárny staré 30 až 35 let?
Životnost jaderných elektráren byla původně naplánována na 25 let. Pouze reaktor a jeho tlaková nádoba mají životnost 40 a více let. Ostatní díly jako například parogenerátory a turbíny se musí po 25 letech vyměnit. Mimochodem když se podíváte na 130 již uzavřených jaderných bloků po celém světě, tak průměrná délka jejich provozu byla 22 let. A na většině z nich se objevily problémy. Co se týká letos odstavených elektráren, některé z nich měly být již dávno odepsány.
LN Jistě máte na mysli jadernou elektrárnu Krümmel, která je mimo provoz dva roky, a Brunsbüttel, který nevyrábí elektřinu čtyři roky. Co se v těchto dvou zařízeních přihodilo?
Krümmel měl opakované potíže s chlazením, a úřad pro jadernou bezpečnost proto jeho další spuštění nepovolil. Co se týká reaktoru v Brunsbüttelu, tam byly problémy od samého počátku. Problémy byly také s personálem obou elektráren.
LN Jak koncerny E. ON, RWE aEnBW reagují na ukončení provozu svých jaderných elektráren? Brání se proti tomu?
Snaží se, ale nemají velké šance. Nejrazantněji reagoval generální ředitelRWE Jürgen Grossmann a sklidil za to silnou kritiku. E. ON se snaží své zájmy prosadit opatrněji.
LN RWE podalo žalobu k soudu proti uzavření jaderné elektrárny Biblis. Má nějakou šanci na úspěch?
Konečné rozhodnutí je v kompetenci spolkového ministra životního prostředí a ministra země, ve které se elektrárna nachází. Pokud ministři rozhodnou o ukončení provozu, jedinou možností, jak se bránit, je jít k soudu. Neočekávám, že by se vlastníci jaderných elektráren chtěli se státem soudit. Zhoršily by si tím jen svou pověst u veřejnosti. Žaloba RWE se týká procesních záležitostí a v žádném případě neumožní opětovné nastartování elektrárny Biblis.
LN Jak na uzavírání jaderných elektráren reagují německé průmyslové podniky? Jedním z dopadů je významné zdražení elektřiny...
Co se týká trhu s elektřinou, poraženými jsou pouze maloodběratelé. Velké průmyslové koncerny i města často mají své vlastní elektrárny, a tak se peníze pouze přesouvají z jedné kapsy do druhé. Koncerny E. ON a RWE na zdražení elektřiny také vydělávají. Podnikají i v plynárenství, proto se jim vyplatí stavět velké paroplynové elektrárny.
LN Může i velká průmyslová země, jako je Německo, pokrýt 100 procent spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů?
Jistěže ano.
LN A v jakém roce by se tak mohlo stát?
Podle seriózních studií to bude možné mezi lety 2040 a 2050. Pokud bude dál pokračovat boom solárních panelů, může to být i dříve. Zřejmě již v příštím roce nebo v roce 2013 budou solární panely na střechách budov vyrábět levnější elektřinu, než maloodběratelé odebírají z rozvodné sítě. A to zcela změní situaci na trhu s elektřinou. Také to bude záležet na tom, jak se vyvine technologie offshore větrných parků, kolik bude v provozu elektromobilů a tak dále. Mimochodem na 31 místech v Německu již testují lokální sítě zásobované stoprocentně obnovitelnými zdroji.
LN Ale zatím je to reálné jen v omezených, hlavně venkovských oblastech...
Právě naopak. Před dvěma lety jsem publikoval studii proveditelnosti pro celou Evropskou unii. V celoevropském měřítku lze mnohem lépe využít toho, že například Španělsko má vhodné podmínky pro výstavbu solárních elektráren a že v oblasti Severního moře jsou vynikající podmínky pro větrné elektrárny.
