Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Budovatel, Kolektiv, Družba – zotavovny ROH se vyplatí už jen zbourat

Ekonomika

  7:00
PRAHA - Vladimír Hencl provozuje horské chaty řadu let. Jejich čas se podle něj ale naplňuje. Staré kolosy totiž nemohou nabídnout komfort, který dnešní turisté vyžadují. Ceny se tlačí dolů, investice jsou nejisté. Nejlepší řešení? Demolice.

Zotavovna ROH Špindlerova bouda na snímku z roku 1969. foto: ČTK

Opravit staré horské boudy by vyšlo na desítky milionů. Návratnost je přitom dlouhá několik desítek let. „Možná než zachování původní boudy, by bylo rychlejší a jednodušší to celé zbourat a postavit něco nového,“ říká dlouholetý horský hoteliér Hencl.

Lidovky.cz: Známá chata "Družba" v Pomezních boudách je zavřená a na prodej. Proč?
Můj tchán František Jeněk boudu provozoval 50 let. I přes léto. Já ji vedl loni, než získala nového majitele. Ale přes léto bych nejel, velké boudy se přes léto neuživí. Jsou to baráky bez sociálek na pokojích zralé na přestavbu, ale to se nebavíme o milionech, ale o desítkách milionů. Všechno tam dobíhá, naposledy byla rekonstruovaná v sedmdesátých letech. Navíc je ta chalupa částečně památkově chráněná. V zimě ale chceme otevřít.

ČTĚTE TAKÉ:

Lidovky.cz: Jak se boudě daří 23 let po sametové revoluci? Otevřely se hranice, ROH se rozpadlo a podnikové rekreace vymizely... 
Tchán šel v sedmdesáti do důchodu. Noví vlastníci pak za sebou nechali dluhy a rozkradli co se dalo. Já to horko těžko doplatil, abych to rozjel. Léta sem přes zimu jezdí školy, handicapovaní tu přes zimu sportují, ale už od druhého března jsme zavřeli barák. Chata nemá vlastní vytápění, má obrovské kotle v Hořci, který je v dezolátním stavu – musí se zbourat. Ale snad bouda přežije, když už stojí tak dlouho. Nový majitel je velká akciovka, něco s tím bude muset udělat.

Lidovky.cz: Řada slavných chalup chátrá nebo hledá majitele. Které krkonošské boudy úplně skončily?
Z těch, co měla ROH potažmo potom Orea a následně MSDÚ, skončil například Budovatel ve Velké Úpě. Kolektiv, Dukla, Jánské boudy. Co odešli staří 'dědkové', co to provozovali za minulého režimu, tak řada chalup skončila. Nemůžeme nabídnout komfort. Dvoulůžkové pokojíčky 2x3 metry, stoupačky zázračně tažené všude možně, čtyři patra bez výtahu. Je to složité.

Sokolská bouda.
Vnitřek Sokolské boudy.

Chátrající sokolská bouda na Černé hoře.

Lidovky.cz: Mohou velké boudy v dnešní době vůbec přežít? Cestovní ruch v posledních letech probíhá proměnou...
Je to problém, turismus dnes funguje tak, že host, který tu je 2-3 dny, tak už je braný za dlouhodobého. Lidi přespí jednu noc, jdou na túru. Nejede lanovka, musí pěšky, takže staří sem nepojedou. Je to provázané, až se lanovka spustí, tak se to zase změní.

Lidovky.cz: Jak vypadají běžní horští turisté?
Přijedou do penzionu, vyloží auto. A nevidíte je za celý pobyt. Do hospody nejdou, stravují se sami nebo se snídaní. Jen občas polopenze. Ale číšníka, hospodu platíte celý den, i když lidi nepřijdou.

Lidovky.cz: Šetří kvůli krizi?
Stoprocentně. Jde samozřejmě o cenu. Přihlouplé slevové portály to tlučou hlava nehlava, podbízíme se slevami. Menu za 50 korun? To nemá smysl dělat. Nula není byznys. Občas koukám v televizi na Pohlreicha a ten to říká dobře. Když máte guláš za 85 korun v 1050 metrech nad mořem – to je zadarmo. Za to jíte v Praze v kdejaké jídelně.

Pohled na bývalou Petrovu boudu.

Lidovky.cz: Takže problémem jsou nízké marže?
Režie tady na horách jsou obrovské. Musím třeba půl roku topit. Letos jsem topil osm měsíců, to jsou strašné náklady. Musíme vybírat zálohy, když je nevezmete, lidé se vymluví na mrtvou babičku, zlomenou nohu, mrtvého psa – na cokoliv. Jen aby nemuseli přijet, protože v televizi hlásí, že bude -25 stupňů a nepůjde lyžovat. Ten kšeft je hrozně složitý.

Lidovky.cz: Ale školy přece pořád jezdí do hor na zimní kurzy...
Už to není jako dřív. Ano, když tam nedostanete normální "zdravou" klientelu, tak vás zachrání jedině školy. Ale rodiče nemají peníze a školy to nemají z čeho dotovat. Peníze od státu na dětské domovy už také nejsou. Děti tyhle baráky živily, ale to všechno je pryč.

ČTĚTE TAKÉ:

Lidovky.cz: Hodně firem ale vyjíždí na různá školení, zocelování týmů. Neměli byste se zaměřit na pořádání takových akcí?
Podnikové akcí je hodně, ale ne ve starých boudách. Nemohou konkurovat wellness hotelům. Lidé chtějí, vířivky, tělocvičny, dětský koutek. Do takového starého baráku? 50-70 milionů. A návratnost takové investice je na desítky let. Možná než zachování původní boudy, by bylo rychlejší a jednodušší to celé zbourat a postavit něco nového. Když jí koupí firma, která to chce jen prodat dál, tak se to do dobrých rukou nedostane.

Lidovky.cz: A zahraniční klientela?
Němci nejezdí skoro vůbec - ti mladí šetří celý rok na zájezd k moři, staří už tu byli stokrát. Poláků je taky málo. Dojíždějí a večer se vrátí domu. Zaplatí sjezdovku, koupí si svačinu, ale nebydlí. Větší potenciál vidím v mladých českých turistech. Ti se znovu vracejí na hory a chodí na túry. Nepřespávají, ale nějaké peníze na hory přinášejí. Měli jsme občerstvení na Sněžce, tak to známe.

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...