Řízení letového provozu budovu prodalo v elektronické aukci za 210,1 milionu korun. Cenu ve výši znaleckého odhadu, která je jen o sto tisíc korun nižší, ale ještě před vyhlášením aukce nabídla podřízenému podniku ministerstva dopravy i universita s tím, že budovu poškozenou loňským výbuchem plynu opraví a bude ji používat pro výuku.
"Není důležité kdo objekt vlastní, ale k jakému účelu je využíván," uvedl Prachař. Ten už o celé záležitosti jednal s jednatelem nabyvatelské společnosti a podle něj nic nebrání tomu, aby si universita budovu následně pronajímala.
Podle akademického senátu university stát prostřednictvím ŘLP dokázal najít cestu, jak státní majetek neprodat veřejné instituci, která o něj měla zájem, ale za tutéž cenu jej poslat do soukromých rukou. Universita jako veřejná instituce má podle senátu při prodeji státního majetku přednost, kvůli zákonným omezením se ale nemůže účastnit veřejné dražby.
ŘLP ale na svém webu kritiku akademiků odmítlo s tím, že přímý prodej majetku státního podniku platná legislativa neumožňuje, a proto majetek prodalo ve veřejné dražbě. Poslední možností pro universitu tak bylo odvolání k ministru dopravy, který musí s prodejem budovy vítězi aukce souhlasit. Jméno vítěze ŘLP a ministerstvo dopravy do podpisu smlouvy odmítlo uvést.
ŘLP objekt po výbuchu pouze staticky zajistilo, potřebná rekonstrukce čeká na nového majitele. Podle předběžných údajů policie celková škoda na budovách v okolí výbuchu činila 100 milionů korun, z čehož by největší podíl měl připadnout právě na dům patřící leteckým dispečerům. Filmová a televizní fakulta a Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, které se nacházejí v okolí objektu, vyčíslily škody každá na milion korun a odhady škod objektu Akademie věd se pohybují kolem deseti milionů korun.
Exploze plynu z loňského dubna zranila čtyři desítky lidí a poškodila domy v okolí a zaparkovaná vozidla. Většina zranění byla lehkého charakteru, dva lidé byli poraněni vážně. Řízení letového provozu v objektu nesídlilo a dlouhodobě jej pronajímalo.
