"Oficiálně jsme se vzdali plánu žádat o přijetí do ERM-2, protože vzhledem k takovému deficitu by to bylo nepřístojné," řekl Borisov na tiskové konferenci. "Pravda je taková, že jsme kolegům (v EU) lhali o své připravenosti na vstup do eurozóny, protože jsme o této pasti nevěděli," dodal.
Borisov, který nastoupil do čela země v červenci, řekl, že předešlá vláda vedená socialisty podepsala desítky kontraktů na veřejné zakázky, které nezahrnula do rozpočtu. Tím se deficit veřejných financí v loňském roce dostal na 3,7 procenta hrubého domácího produktu z původně uváděných 1,9 procenta. Podle Borisova by sporné kontrakty mohly vytlačit deficit v letošním roce až na šest až sedm procent, pokud by byly realizovány.
Řecký osud Bulharsku nehrozí, jeho dluh je zanedbatelný
Ministr financí Simeon Ďankov na tiskové konferenci uvedl, že kabinet letos přijme dodatečná opatření ke snížení výdajů, aby udržela deficit pod třemi procenty HDP, jak požaduje Evropská unie. Borisovova vláda původně chtěla držet deficit pod dvěma procenty, aby se vyhnula tlakům na pevný kurz leva a zlepšila si vyhlídky na vstup do ERM-2.
Odkrytí mimorozpočtových vládních zakázek v Bulharsku upomíná na loňské řecké odhalení statistických manipulací s rozpočtem, které vedlo k dluhové krizi země. Díky podobným rozpočtovým manévrům se Řecko také před deseti lety dostalo do eurozóny. Podle analytiků však Bulharsku dluhová krize nehrozí, protože vláda musí kvůli pevnému kurzu měny udržovat v zásadě vyrovnané rozpočty a státní dluh Bulharska činí jen 16 procent HDP ve srovnání s téměř 120 procenty u Řecka.
