„Není to tak, že by východ hospodářsky nerostl. Díky dobré situaci na světových trzích ale roste i západ Německa, a proto se odstup nových spolkových zemí za starými už několik let nesnižuje,“ řekla Gleickeová. „Východ má problém dohnat západ i proto, že na území bývalé NDR chybí centrály velkých firem, kde se provádí výzkum a vývoj a které mají vysokou produktivitu,“ dodala.
Výkon ekonomiky bývalé NDR může do budoucna negativně ovlivnit i stárnutí populace. „Za 15 let bude třetina obyvatel nových spolkových zemí starší než 65 let, tedy v důchodovém věku. Naproti tomu staré země dosáhnou stejného podílu teprve v roce 2060, to je zásadní rozdíl,“ upozornila Gleickeová. Pozitivní však podle ní je skutečnost, že se v uplynulých letech zastavilo stěhování Němců směrem na západ.
Uprchlíci jsou šancí pro naši ekonomiku, tvrdí šéf německé Bundesbank |
Nové spolkové země se také potýkají s větší nezaměstnaností. „V roce 2014 sice míra nezaměstnanosti v bývalé NDR dosáhla historického minima 9,8 procenta, na západě je ale výrazně nižší, činí jen 5,9 procenta,“ řekla Gleickeová.
Všechny východoněmecké regiony proto podle Gleickeové nadále spadají do kategorie strukturálně slabých oblastí a budou nadále potřebovat podporu. Kromě finančních transferů bude podle ní nutné zajistit i příchod investic a posílení oborů s vysokou produktivitou práce, které mají nejlepší příležitost k uplatnění na světových trzích.
I přes trvající hospodářské zaostávání nových spolkových zemí za starými je podle Gleickeové celková bilance sjednocení Německa pozitivní. „Do značné míry se podařilo nastavit rovnocenné životní poměry na východě a na západě. Byla zavedena jednotná minimální mzda. Vláda se také připravuje na sjednocení systému pro výpočet penzí,“ řekla.
