Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

BYZNYS ŽIJE: Pamatujete na „rybičku“? Exkluzivní model stojí přes 150 tisíc

Ekonomika

  8:00
MIKULÁŠOVICE - Kapesní nožík za 168 tisíc korun? Když prohrabete staré šuplíky, určitě podobný najdete. Nožík „rybička“, nezbytná součást výbavy každého kluka. Na rozdíl od vaší zrezivělé rybičky je ta nová z osmnáctikarátového zlata s čepelí z damascenské oceli a s českým granátem zasazeným v oku.

Mikulášovičtí výrobci nožů a nůžek byli známí již v 18. století ve střední a částečně i západní Evropě. Vyráběli nože, tesáky, kordy, šavle, břitvy a jiné speciální nástroje. foto: MAFRA - Jindřich Mynařík

„Říkáme jí investiční rybička. Jednak proto, že název zlatá jsme již použili pro nožík, který je pozlacený. A hlavně proto, že zlato je vždy dobrá investice,“ vysvětluje Miloš Pařík, generální ředitel společnosti Mikov, která deset „investičních“ rybiček vyrobila. Nápad provozního ředitele Františka Štrauba, inspirovaného snem o zlaté rybce, která plní přání, je úspěšný – čtyři zlaté investiční rybičky jsou už prodané.

Kapesní nožík za 168 tisíc korun? Když prohrabete staré šuplíky, určitě podobný...

Kdo přišel na nápad vytvořit střenku ve tvaru šupinaté rybky, to se dnes už neví. Podle některých pramenů to bylo před sedmdesáti lety, podle jiných je rybička sto let stará. Nesporně je však ikonou nožířské výroby v Mikulášovicích na severu Čech.

Mikulášovice živilo nožířství

Mikulášovičtí výrobci nožů a nůžek byli známí již v 18. století ve střední a částečně i západní Evropě. Vyráběli nože, tesáky, kordy, šavle, břitvy a jiné speciální nástroje. Rozkvět nožířského řemesla v Mikulášovicích přivedl v roce 1794 místního obchodníka Ignaze Röslera k založení první továrny na výrobu nožů. Ve stejných budovách se vyrábějí nože i dnes, jen místo bytu továrníka jsou kanceláře. Zpočátku v továrně pracovalo sto lidí, ale už v roce 1819 byl jejich počet dvojnásobný. Před první světovou válkou tu vznikl svaz nožířského průmyslu, který čítal čtyři a půl tisíce pracovníků.

Za druhé světové války byly Mikulášovice součástí třetí říše a tamní nožíři vyráběli dýky pro německou armádu. Po roce 1946 se začala rozjíždět tradiční výroba, v roce 1955 vznikl podnik Mikov, zkratka názvu Mikulášovický kovoprůmysl. Vedle nožů se tu vyrábělo i kancelářské zboží značky KIN. Výroba se zvyšovala, vznikaly provozy v dalších městech. Firma exportovala do 106 zemí světa a kolem roku 1970 zaměstnávala více než patnáct set lidí.

„Nože se expedovaly po vagonech, ne na kusy, ale na kila. Hlavními odbytišti tehdy byly země takzvaného socialistického tábora, rozvojové země, Afrika,“ připomíná šéf expedice a obchodu Pavel Paťha, který ve firmě pracuje od roku 1985. Pochází z nožířské rodiny, jeho otec Miroslav Paťha v Mikovu dělal od roku 1957. Dnes je v důchodu, ale chodí brigádně pomáhat. Mimo jiné pro zdejší muzeum nožů vyrobil repliku unikátního nože z roku 1955 tak, jak si jej pamatoval, výkresy neexistují.

Nápad provozního ředitele Františka Štrauba, inspirovaného snem o zlaté rybce,...

Po roce 1990 se jednotlivé závody osamostatnily a produkce v Mikulášovicích postupně uvadala. Obrat nastal až v roce 2003, kdy se ředitelem firmy stal Miloš Pařík.

„Začali jsme obnovovat věhlas značky Mikov, začali jsme pravidelně vyvíjet nové výrobky. Jeden z prvních počinů byl vyhazovací nůž Jaguar, kterým jsme chtěli ukázat, že Mikov dělá něco výjimečného. Tím odstartovala nová éra. Nůž má čepel z damascenské čili damaškové oceli, střenky jsou z exotických dřev,“ popisuje Pařík nůž, který stojí 11 500 korun.

Nůž pro Jamese Bonda

Ideální nůž má mít tvrdé ostří a houževnatou čepel. Tvrdé ocele jsou však křehké, houževnaté se zas rychle otupují. Nejblíže k ideálním vlastnostem má čepel vyrobená z damascenské oceli, což je materiál složený z několika set vrstev obou druhů, tedy tvrdé oceli a houževnaté oceli.

Vyrábí se tak, že pás tvrdé a pás houževnaté oceli se přiloží k sobě a kovářsky svaří. To znamená, že se při teplotě 1300 stupňů Celsia pásy kladivy skovají dohromady. Pak se pás vykove do délky, v polovině naštípne a přiloží k sobě. Tak má ocel čtyři vrstvy. A postup se opakuje, postupným překládáním se vytvoří ocel se sto, pěti sty i několika tisíci vrstev. Hotový pás se vnoří do leptacího roztoku a vyleští. Tak vzniknou nepravidelné vzory, typický znak damascenské oceli, která je dražší než stříbro. Metr dlouhý pás 32 x 3 mm přijde zhruba na deset tisíc korun.

„Používáme damaškovou ocel tvořenou několika stovkami vrstev. Dovážíme ji ze Švédska a vyrábíme z ní exkluzivní produkty,“ připomíná ředitel Pařík.

Kdo přišel na nápad vytvořit střenku ve tvaru šupinaté rybky, to se dnes už...

Mezi ně patří například palaš čili pamětní kord, který při svém jmenování dostávají generálové policie. Nese znak České republiky, stylizované lipové listy. Rukojeť vypadá jako posetá kaviárem a od vodního prostředí skutečně nemá daleko, tvoří ji kůže rejnoka. Vše i s pochvou bez jedné koruny za čtyřicet tisíc korun.

Vyhazovací nůž Predator z firmy Mikov, z damascenské oceli a střenkou z buvolího rohu, posloužil i Jamesi Bondovi ve filmu Casino Royale.

„Celý film jsem neviděl, jen tu část s nožem. Ten nůž se otvírá poměrně agresivně, je to akční, rychlé, proto si jej tvůrci asi vybrali. Jakýsi padouch ten nůž otevře, hrdina ale jeho ruku chytne, zkroutí a padoucha propíchne. Nůž je vidět pěkně zblízka, i když odvrácenou stranou, takže není patrné logo Mikov. Ale nůž z damašku je ručně dokončovaný a nožíř na něj dává svou značku. Ta značka našeho nožíře je ve filmu jasně vidět. Ještě víc si náš nůž zahrál ve filmu Largo Winch, vyhazovák Mikov je na plátně téměř čtvrt hodiny,“ líčí ředitel Pařík.

Střenky mnohých nožů jsou z pravých parohů. Každá je originál. Musí se pečlivě vybírat, aby paroh nebyl překroucený, příliš prohnutý, aby padl do ruky. „To není automatická výroba, s tím se musí člověk mazlit,“ říká ředitel firmy.

Mistři nožíři se radí s klienty

Předloni Mikov vyrobil 200 tisíc nožů. Firma totiž zvítězila v tendru na dodávku sto tisíc kuchyňských nožů pro jednu potravinářskou firmu, nože musela vyrobit během dvou měsíců. Běžná roční produkce se ale pohybuje kolem jednoho sta tisíc nožů. Polovinu z toho tvoří rybičky.

„Každých šest až deset měsíců přicházíme s novým výrobkem nebo původní vylepšíme. Například naše rybičky už nikdy nezrezaví, vyrábíme je pouze z nerezové oceli. Samozřejmě sledujeme světové trendy, abychom našli něco, co nás bude odlišovat. A hledáme to v úzké spolupráci se zákazníky,“ připomíná Miloš Pařík.

Tak vznikl záchranářský nůž Rescue. Prototyp dostali k použití hasiči a hned si řekli: Potřebujeme tam ještě řezák skla, pak očko, za které můžeme nůž pověsit k opasku, a taky musí být nůž žlutý, aby byl vidět, když někde upadne. Právě takový nůž v roce 2005 Mikov podle přání záchranářů vyrobil. „Přišli jsme s tím dříve než někteří světoví výrobci, kteří pak takové nože začali také vyrábět,“ připomíná ředitel Mikovu.

Po roce 1990 se jednotlivé závody osamostatnily a produkce v Mikulášovicích...

Ve spolupráci s myslivci a zálesáky vznikl zavírací lovecký nůž Hunter. Ti byli spokojeni s jedním z nejpopulárnějších nožů, který se jmenuje Fixír, firma jich od padesátých let vyrobila již více než milion. Zálesáci ale chtěli větší. Hunter je tedy jednou tak velký jako Fixír, má čepel dlouhou 11,5 centimetru. Fixír stojí podle toho, jaké další nástroje zahrnuje, od osmi set do dvou tisíc korun, Hunter od 3500 do čtyř tisíc korun.

Výhodou Mikovu je vlastní vývoj, má několik mistrů nožířského řemesla s dlouholetými zkušenostmi. Nejznámějším je Vladimír Trojan, „otec“ vyhazovacího nože Predator. Nelegální kopie tohoto nože se objevily i ve Spojených státech. Nový nůž se nevyvíjí v počítači nebo na kreslicím prkně, ale přímo v rukou nožíře. Ten vyrobí prototyp, který se zkouší, upravuje, a teprve když je s ním nožíř spokojen, rozkreslí se a znormuje.
Mikov nyní vyváží nože do 25 států světa, mimo jiné i do USA a na Tchaj-wan. Na tržbách se ale nožířská výroba podílí jen polovinou. Dvacet procent tržeb přinášejí kancelářské výrobky značky KIN a třicet procent průmyslová výroba jednoduchých komponentů a služby nástrojárny.

Nožík „rybička“, nezbytná součást výbavy každého kluka. Na rozdíl od vaší...

„V krizi jsme museli snížit stav lidí na padesát, dnes to pomalu narůstá, máme 56 zaměstnanců. Pozvolna rostou i tržby, letos čekáme 40 milionů,“ dodal ředitel Pařík.
Profesionální nože ze Sedlčan V českých zemích působily stovky nožířů. Na Sedlčansku jsou o nich záznamy již ze 16. století. Mistrovskou kvalitou bylo vyhlášené Rebcovo nožířství. Firmy Viléma Rebce a nožíře Vladimíra Říhy se v roce 1950 staly základem nožířského družstva KDS Sedlčany.

Družstvo se rozrostlo, v roce 1990 zaměstnávalo 637 lidí, kteří vyráběli miliony nožů, nůžek a dalšího zboží. Celkem 300 druhů, obrat dosáhl 113 milionů korun.
V posledních dvaceti letech družstvo KDS zeštíhlelo, ale zkvalitnilo produkci. Z francouzských ocelí vyrábí kuchyňské nože i profesionální soupravy pro řezníky a kuchaře. Loni činila produkce více než 325 tisíc nožů, statisíce řezných dílků do strojků na maso, desítky tisíc nůžek a kuchyňského náčiní. Téměř polovinu produkce vyváží do 17 zemí včetně Austrálie.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Střední škola a Mateřská škola Aloyse Klara
Kuchaře/Kuchařku pro střední školu

Střední škola a Mateřská škola Aloyse Klara
Praha
nabízený plat: 20 000 - 29 000 Kč