Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

BYZNYS ŽIJE: Nudná geologie? Po nerostech pátral mezi minami

Afghánistán

  6:00
PRAHA - S prací geologa si asi většina spojí nudné oťukávání kamenů kladívkem. Historky, které si ze služebních cest přivezl geolog a majitel firmy GET Tomáš Pechar, by však mohli závidět i ti nejostřílenější dobrodruzi. Guyana, Belize, Mosambik, to je jen část z exotických zemí, ve kterých pražští geologové hledali ložiska nerostných surovin. Ostatně cestování bylo jednou z věcí, která Pechara k geologii přivedla.

Pád Union banky v roce 2003 připravil firmu GET Tomáše Pechara o všechny peníze. foto: MAFRA: František Vlček

„Každého mladého člověka k tomu za komunistů přitáhlo i to, že šlo o jednu z mála věcí, díky které se mohl dostat do zahraničí, aniž by vstoupil do strany a musel se více angažovat. Do geologie se politika nepletla.“ Do zahraničí se ale nakonec stejně dostal až po revoluci. „Já a mí dva kolegové jsme se tehdy rozhodli odejít z bývalého státního podniku Geoindustria. Společnost se postupně rozpadla na dílčí podniky a začaly se objevovat problémy. Docházelo k podvodům, ubývalo projektů, zhoršila se úroveň managementu. V roce 1993 jsme proto založili GET. Byla to velká sázka do loterie,“ vypráví Pechar.

Začátky byly těžké. Společníci tehdy pořídili jeden notebook za 40 tisíc korun a všichni tři se na něm museli střídat. Materiály si chodili tisknout do firmy, která sídlila vedle a vlastnila tiskárnu. „Já si tehdy ještě doplňoval postgraduální vzdělání v oboru báňské projekce. Jak to šlo všechno stíhat? Museli jsme zkrátka dělat po nocích. Ale když to člověka baví...,“ usmívá se Pechar.

Seriál LN Byznys žije!

Server Lidovky.cz v následujících měsících přinese v seriálu Byznys žije! poutavé a inspirativní příběhy úspěšných firem.

Shánění zakázek šlo ale naštěstí dobře. Všichni tři měli dobré renomé z předchozího zaměstnání, k firmě se navíc připojilo mnoho bývalých kolegů a mohli tak rozšířit nabídku služeb. Klientů pak začalo automaticky přibývat.

Postup práce je vždy podobný – nejdříve je třeba prostudovat dostupné materiály o oblasti, zpracuje se projekt, v terénu se odeberou vzorky, zdokumentují a pošlou na analýzu do laboratoří v Česku. Nakonec se určí zdroj ložiska.

Někdy se vrty dělají ručně, jindy je zapotřebí těžká technika, tu je často nutné zajistit na místě. Dopravní náklady by jinak byly neúnosně vysoké. To byl případ i Jamajky, kde firma GET v rámci české rozvojové spolupráce pomáhala hledat třeba ložiska vápence.

„Vápence na Jamajce patří k nejkvalitnějším na světě. Ostatní vápence se používají třeba do cementu, ty jamajské se ale rozemelou na pudr a využívají se jako plnivo například do bílého papíru, do punčocháčů, nylonek nebo pneumatik,“ vysvětluje Pechar.

Pozor na marihuanu

Čeští geologové Jamajčany také učili těžit stavební kameny s hrubším zrnem, které se v zemi příliš nepoužívaly. Kvůli tomu musí řidiči na jamajských silnicích počítat se smykem, i když jen drobně zaprší.

S prací firmy byli Jamajčané nakonec tak spokojeni, že je dokonce tamní ministr pozval do parlamentu na přednášku. Těžební metodické příručky, které vláda dnes vydává, obsahují postupy a rady, které přinesli odborníci z GET.

I přesto, že hlavní město Jamajky Kingstown bylo tehdy druhým nejnebezpečnějším městem na světě a přestřelky mezi drogovými kartely byly na denním pořádku, Češi podle Pechara strach neměli.

„Skvěle se o nás starali. Musíte mít s sebou někoho místního, to je naprosto zásadní. Jen tak přesně víte, co máte dělat, a nestrkáte nos tam, kam se nemá. Blízko ložiska, které jsme zkoumali, byla oblast, kam se nechodilo. Pěstovali tam totiž prý marihuanu a stalo se, že tam zastřelili nějaké Američany. Když totiž vidí bělocha, mohli by mít strach, že je agent,“ vypráví Pechar s tím, že nejnebezpečnější na Jamajce byly hurikány. „I když hurikán ostrov mine, jsou to takové deště, že si to tady neumíme ani představit.“

Praxe sbližování se s místními se jim osvědčila i v Afghánistánu, kde od roku 2005 opět v rámci rozvojové pomoci hledali ložiska vápence, mramoru či uhlí.

Geolog při práci (Ilustrační fotka)

„Myslím, že jsme byli jedni z prvních, kteří po válce začali pracovat v terénu. Kromě nás tam byla americká a britská geologická služba, ty ale seděly v Kábulu za dráty a vyhodnocovaly satelitní snímky,“ říká Pechar.

Velkou roli v hladkém průběhu projektu hrálo, že na něm spolupracovala také Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a afghánský profesor Shah Wali Faryad, který na fakultě působí.

„Jezdili jsme bez ochranky, doprovázel nás jen synovec profesora Faryada. Používal různé finty. Když mu někdo volal a ptal se, kde jsme, nahlásil mu úplně jinou polohu a podobně,“ vypráví Pechar. Mise v Afghánistánu ale bohužel tak úspěšná nebyla – průzkum ukázal, že například ložiska u jedné cementárny jsou již vyčerpána a vápenec bude třeba dovážet odjinud. Na Čechy se kvůli negativní zprávě obořil tehdejší ministr, který chtěl cementárnu prodat zahraničním investorům. Ti kvůli závěrům průzkumu od projektu ustoupili. „Taková ale geologie zkrátka občas je,“ krčí rameny Pechar.

Tamní univerzitě každopádně pomohli s nákupem přístrojů, pořádáním konferencí a přednáškami pro studenty.

„Plus bylo, že jsme Češi. Všichni vědí, že jsme z malé země a nepřijeli jsme kvůli jejich ropě nebo zlatu. I když se bezpečnostní situace zhoršila, ochranku bychom nepotřebovali ani dnes. Přítomnost vojáků akorát přitáhne pozornost. Stačil by nám někdo z místních,“ říká Pechar.

Politika a alkohol jsou tabu

Oč byla tehdy z výsledků průzkumu zklamaná afghánská vláda, o to větší radost měla ta vietnamská. Českou republiku v roce 2006 požádala o pomoc s rozvojem sklářského průmyslu a firma GET dostala za úkol nalézt ložiska sklářského písku.

„Podařilo se nám najít možná největší ložisko v celé jihovýchodní Asii. Leží tam minimálně 50 milionů tun sklářského písku velmi vysoké kvality. Provedli jsme zkoušky a vyrobili i nějaké sklo. Zjistilo se, že písek je dokonce tak kvalitní, že je použitelný i pro tabulové sklo bez dodatečných úprav, které se běžně dělají, jako je čištění elektromagnety,“ popisuje Pechar úspěchy firmy.

Jejich práce dokonce vedla k zákazu vývozu těchto písků z Vietnamu – tamní samosprávy totiž do té doby horninu exportovaly do Japonska jako běžný písek.

Sklo je ve Vietnamu velmi žádaná komodita, celá země zažívá ohromný rozmach a všude se staví nové mrakodrapy. Také japonská Toyota v zemi zřídila novou továrnu právě na skla do automobilů. Prosadit se ve Vietnamu každopádně není tak jednoduché. Tamní vláda si je vědoma potenciálu země a vše si dobře hlídá.

„Jsou to jen domněnky, ale myslíme si, že na začátku nás sledovali. Bydleli jsme jen v hotelech, které určili oni. Na snídani vedle nás u stolu vždycky seděl stejný člověk, který si četl noviny. Když jsme po měsíci odjížděli, tak nám česky řekl: Na shledanou. Asi to mělo nějakou spojitost,“ říká Pavel Lhotský, vedoucí zahraničních projektů ve firmě.

Je proto zásadní vyvarovat se při práci v zahraničí jakýchkoliv excesů. Opíjení stejně jako debaty o politice jsou tabu. „Okamžitě ztratíte kredit, všechno se roznese. My jsme hned věděli, když někteří pracovníci z cizích zemí navštěvovali jisté podniky,“ vypráví Pechar.

Stvrzenka za usmíření bohů

Přízeň místních je někdy nutné získat třeba i dary, aby vesnice držela nad stanujícími geology v terénu ochrannou ruku.

„V Mali jsme zkoumali ložisko vápenců na velkém kopci u jedné vesnice. Vesničané nám ale říkali, že nahoru nemůžeme, že tam jsou démoni. Zeptali jsme se, jestli je to nebezpečné, a oni na to: před 20 lety tady byli francouzští geodeti a my je varovali, aby tam nelezli. Vrátili se z kopce dolů a mezitím jim úplně shořelo auto. A my tedy: Co máme dělat, aby na nás démoni nešli? No, musíte si od nás koupit berana,“ směje se Lhotský a pokračuje: „Tak jsme koupili berana, ale řekli jsme jim, že to je rozvojový projekt a potřebujeme účet. Dostali jsme krásnou stvrzenku za usmíření bohů. Pak jsem ji z hecu odnesl na ministerstvo, aby nám to proplatili, nic jsme ale nedostali. Usmíření démonů není uznatelný náklad.“

Přes všechny příhody ale Tomáš Pechar říká, že strach zatím neměl nikdy. Pro jistotu ale zaťuká klouby na stůl.

Nejkrizovější chvíle prý přišla, když v roce 2003 zkrachovala Union banka, u které měla firma účet. Ze dne na den se tak ocitla bez jediné koruny a musela začít od nuly. Spokojení čeští klienti ale GET obratem poslali zálohy dopředu a podnik se vzpamatoval.

„Práce v zahraničí představuje asi tak 15 procent obratu, hlavní těžiště naší práce je v Česku. Nabízíme komplexní servis, od vyhledání ložiska a otvírku přes zajištění legislativních činností až po likvidaci ložiska a rekultivaci. V Česku takto obhospodařujeme zhruba stovku těžeben,“ dodává Pechar.

Firma s 50 zaměstnanci měla v roce 2012 obrat 55 milionů a hodlá pokračovat v expanzi na Slovensko, kde už má několik let dceřinou společnost.

Zakázky ve vzdálených zemích nicméně bude brát i v budoucnu. Geologové se aktuálně chystají na výjezd do Grónska, kde budou už druhým rokem hledat kovy vzácných zemin, které se využívají při výrobě laserových zařízení nebo mobilů. Ačkoli v zemi nezuří žádný konflikt a na miny narazí jen těžko, v tomto případě ozbrojenou ochranku mít musí – nutná obrana před ledními medvědy.

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!