31. října 2015 17:00 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

BYZNYS ŽIJE: Srovnávání s pivem nám
sráží marže, říkají výrobci cideru

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Firma F. H. Prager se zaměřuje na výrobu ciderů. Na snímku jeden z šéfů Cyril... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Firma F. H. Prager se zaměřuje na výrobu ciderů. Na snímku jeden z šéfů Cyril... | foto:  Dan Materna, MAFRA
KLADNO Na začátku byli dva kamarádi, kteří pro sebe před pěti lety hledali nový impulz v tuzemském nápojovém prostředí. Dnes pod značkou F. H. Prager vyrábějí cider – zkvašený jablečný mošt – a limonády ve velkém. První pokusy přitom skončily rozbitými odšťavňovači.

Výrobna F. H. Prageru sídlí příznačně ve sklepeních bývalého pivovaru Kročehlavy v Kladně. Na chladných sedmi stech metrech čtverečních má své místo moštárna, kvasné tanky, stáčírna i sklad. Podle Cyrila Holuba, jednoho ze zakladatelů firmy, ale prostory zakrátko přestanou stačit.

„Brzy bychom se rádi rozšířili i do exteriéru, vytvořili tu venkovní zahrádku a část výroby, která může být venku, umístili tam,“ dodává Holub. Rozšiřování výrobních prostor pro něj má velkou váhu a symboliku, přesně totiž odráží růst firmy, která každým rokem expanduje.

TAJEMSTVÍ NÁZVU

  • Název firmy je odkazem Františka Huberta Pragera, kterého před 80 lety okouzlili španělští pěstitelé jablek a jejich zkvašený mošt sidra.
  • Po návratu ze španělské občanské válkyupravil starý rodinný recept na jabčák tak, aby vytvořil podobně osvěžující nápoj.
  • Záhy byla ovšem jeho dílna znárodněna a přejmenována na Pragomošt.
  • Mladí podnikatelé nyní chtějí na jeho počin navázat.

Začalo to poměrně nevinnou rozpravou v hospodě, kdy se dva kamarádi od dětství shodli, že by českému nápojářskému prostředí prospěl nový impulz. Tehdy Ondřej Frunc, nynější Holubův společník, nadnesl, že na internetu viděl jednoduchou výrobu cideru.

„Ondřej určitě neměl v plánu vrhnout se do toho hned, plánoval si udělat doktorát v Berlíně, vydat se na akademickou dráhu a zkoumat etnické kultury na Balkáně. Ale ve mně ta jiskřička zapálila oheň, hned jsem začal študovat, co a jak, a tlačil jsem Ondřeje: pojďme to dělat hned,“ vzpomíná Cyril Holub. Sám měl vystudovaný marketing, právě se vrátil ze studií v Anglii a přemýšlel co dál. Ondřej Frunc dokončoval svou čtvrtou vysokou školu.

Nadšení nakonec zvítězilo. Kamarádi si pořídili dva kuchyňské odšťavňovače a jali se experimentovat. Nejprve ve volném čase po nocích. Inspiraci hledali na internetu, o postupu a technologiích diskutovali s pivovarníky, vinaři i sodovkáři.

Firma F. H. Prager se zaměřuje na výrobu ciderů. Na snímku jeden z šéfů Cyril Holub.
Firma F. H. Prager se zaměřuje na výrobu ciderů.

„Když jsme zjistili, že se sami umíme jakž takž opít, chtěli jsme cider nabídnout také našim kamarádům. V činžáku v Libni jsme si pronajali sklep o devětadvaceti čtverečních metrech a tam jsme vyráběli jako diví,“ popisuje Holub. Přestože v nápojářství, stejně jako v byznysu disponovali nulovými zkušenostmi. „Neměli jsme ani moc peněz, ale odhodlání, že to chceme dělat, nás tlačilo dál,“ dodává.

Pak se svým ciderem přišli na farmářské trhy. Rychlý odbyt naznačil, že malý sklep pro výrobu stačit nebude. Zato bývalý Kročehlavský pivovar se pro jejich účely jevil ideálně: vyspárovaná podlaha, stálá teplota a strategická poloha blízko Prahy.

„Z 29 metrů čtverečních do sedmi set, přišlo nám to tu obrovské. Nejdřív jsme si nechali zrekonstruovat jednu část a než se rok s rokem sešel, renovoval se i zbytek sklepa a rozšiřovali jsme se,“ říká Cyril Holub.

Ani pivo, ani víno

Prakticky jedinou surovinou pro vznik cideru pod značkou F. H. Prager jsou jablka. Prapůvodní součástí výroby je zasadit ty správné jabloně a dobře se o ně starat. Holub s Fruncem zatím své nepěstují, ale vlastní sad je jednou z cest, kterou se má jejich byznys ubírat. Doposud jablka vykupují.

„Pocházejí od sadařů, kteří mají staré odrůdy, většinou jsou v bio kvalitě, ale nelpíme na tom. Správná odrůdová skladba je důležitá – jablka nemusejí mít krásnou slupku, ale musejí mít osobnost, krásně vonět a mít chuť, kterou si člověk zapamatuje,“ popisuje Cyril Holub.

Druhým krokem je získat z jablek mošt. Někdy si ho v Kladně vyrobí sami, ale častěji spolupracují s Hostětínskou bio moštárnou v Bílých Karpatech. „V naší malé moštárničce je s tím tolik práce a je to pro nás natolik neefektivní, že si ho raději necháme přivézt,“ vysvětluje.

Mošt následně putuje do obrovských kvasných tanků. Tady Cyril Holub zažívá řadu veselých momentů. „Já tady dole řvu, že už je to plný, nahoře si naše brigádnice v pohodě povídá s řidičem a mě to pomalu vyplavuje chodbou pryč,“ směje se.

Záhy přichází čas kvašení. Základem jsou nejen kvalitní kvasinky, ale i pečlivě vymyté kvasné tanky. Nejdivočejší proces, kdy se většina cukru přemění na alkohol, končí po třech týdnech. Pak se mošt oddělí od sedimentu a ještě zhruba dva tři měsíce v sudech dozrává. „Čím déle cider leží, tím víc se v něm rozvine chuť a buket,“ podotýká výrobce cideru.

Firma F. H. Prager se zaměřuje na výrobu ciderů. Na snímku jeden z šéfů Cyril Holub.

Vykvašený mošt se filtruje a sytí, načež se stáčí do třetinkových lahviček. Každá z nich projde rukama zaměstnanců F. H. Prageru několikrát. Nejprve je potřeba dvě sklenice vložit do plnicího stroje, následně je další člověk opatří korunkou a zavře. Další je zase vkládá do etiketovačky.

Ze skladu pak nápoje míří do zhruba pět seti podniků, klubů, restaurací a kaváren po celé České republice. Ve Vídni pak fungují tři spřátelené bary a v Bratislavě a jižním Polsku distribuce, přitom by podnikatelé rádi expandovali ještě dál.

„Už máme v náš produkt důvěru a sebevědomí, že na to máme,“ podotýká Cyril Holub. V dubnu značka v pražských Dejvicích otevřela vlastní malou prodejnu a brzy má začít fungovat pravidelná rozvážka do domu.

Sedne zkvašený jablečný mošt spíše milovníkům vína, nebo si na své přijdou pivaři? Z technologického hlediska jde o víno, dokonce do těch ovocných opravdu spadá. Z pohledu spotřebitele jde podle Holuba o alternativu třetí.

„Cider kombinuje vlastnosti piva i vína. Má bublinky, je lehký nízkoalkoholický, dá se pít na žízeň a můžete ho vypít hodně. Ale na druhou stranu vás hezky opíjí jako víno,“ popisuje Holub s tím, že obsahuje kolem pěti procent alkoholu.

Know-how z Anglie

Ve chvíli, kdy si zakladatelé firmy bravurně osvojili výrobu jablečného nápoje, jim povyrostly děti do věku, kdy už nebyly závislé na mléku. K jablečnému a menšinově i hruškovému cideru přibyly nealkoholické limonády. Ondřej Frunc je tím, kdo přichází s netradičními příchutěmi, jako je anýz, šípek, maté či kombinace sedmi bylin proti kocovině. Limonády v F. H. Prageru s výjimkou té zázvorové nedoslazují cukrem, nýbrž jablečnou šťávou. Zakládají si na tom, že nepřidávají žádné syntetické látky, dochucovadla ani barviva. Logicky vyvstává otázka konzervace.

„Chtěli jsme dělat limonády s ovocným podílem, ale bez konzervantů. U cideru je to snazší, je v něm alkohol a lze využít filtrace. U limonád nepomohla ani mikrofiltrace,“ říká podnikatel. Radili se proto s odborníky – potravináři, chemiky, ale bezúspěšně.

„Pak jsme objevili, že jedna firma v Anglii dělá přesně to, co potřebujeme. A když už jsme nevěděli kudy kam, zavolali jsme jim, že jsme malá česká sodovkárna, a prosili o radu. Nejprve nám toho příliš prozradit nechtěli, ale nakonec povolili,“ popisuje Holub s tím, že jde o jistý způsob pasterizace.

Každá lahev s limonádou má svou specifickou etiketu z dílny Kláry Zápotocké. Převážně jsou na nich ženy, které pozitivně ovlivnily vývoj společnosti, bojovaly za rovnost pohlaví a nebály se vyjadřovat svoje názory. Každá etiketa tak píše svůj příběh, tu se pojí k Emmě Goldmanové, tu k Fridě Kahlo, jindy k Mercedes Comaposadové.

Za uplynulý rok v Kladně vzniklo přibližně sto tisíc litrů cideru a téměř čtyřnásobné množství limonád. Při výrobě jablečného nápoje musí Holub s Fruncem kalkulovat se sezonou, jablka dozrávají jen jednou ročně, a tak se mošty musejí naskladnit rok dopředu. „Je to výzva, protože každý rok rosteme třeba o tři sta procent a nikdy nevíme, o kolik přesně to bude příště. Navíc v létě na festivalech se toho vypije mnohem víc,“ zmiňuje Cyril Holub.

Ceny pod tlakem

Z projektu dvou nadšených kamarádů vyrostla firma s 15 zaměstnanci a brigádníky. Díky tomu si majitelé mohli lépe rozdělit kompetence a už spolu na telefonu netráví hodiny denně. Frunc má na starosti obchod, platí za vizionáře, Holub obhospodařuje výrobu a coby pragmatik musí občas krotit parťákovy nápady.

„Docela hezky spolu ladíme, nedokážu si představit, že bych takhle fungoval s někým jiným. Oba jsme nastavení tak, že firmě musíme obětovat úplně všechno,“ podotýká Holub. I přes slibný rozvoj podnikání ho neopouští pocit, že jsou stále těmi dvěma kluky, kteří se rozhodli, že budou dělat to, co je baví.

Firma F. H. Prager se zaměřuje na výrobu ciderů.

Dnes obrat F. H. Prageru vystoupal do řádu milionů korun za rok. Na začátku byla desetitisícová investice každého ze zakladatelů, další peníze si museli půjčit od rodin a kamarádů a stále ještě nejsou všechny splaceny.

„Čekal jsem, že budeme vydělávat víc, ale máme hrozně nízké marže. Všichni nás totiž porovnávají s pivem, které tu stojí euro, přitom to je v podstatě ječmen s vodou. Zatímco my jsme z jablek, které jsou ručně posbírané a draze vymoštované v bio moštárně,“ rozčiluje se Holub.

Udělej si sám

Jablečný cider, utlačený pivem, překvapivě nemá v Česku žádnou tradici, navzdory velkému množství jabloní.

„Jabloně jsou všude a spousta lidí nechává jablka shnít, protože neví co s nimi. Štrúdlu se člověk přejí, mošt se zkazí a cider představuje nejpřirozenější zpracování,“ diví se Holub. „Nechápu, že se u nás nekvasí historicky. Například u Bodamského jezera na pomezí Německa, Rakouska a Švýcarska je relativně bohatá ciderová oblast. Podobně jako se jezdí na jižní Moravě po vinařstvích, tam vedou cyklostezky po jablářstvích, každý penzion má svoji zahradu a ochutnává se, co si kdo vyrobí. Líbilo by se mi to i u nás,“ myslí si Holub.

V rámci podpory lokálního ovoce a malých pěstitelů se F. H. Prager připojil k iniciativě Na ovoce, která chce vytvořit přehled opomíjených ovocných sadů, alejí i stromů. Zájemci by si tu mohli jablka natrhat a využívat je místo toho, aby zbytečně opadala a lidé chodili pro holandské ovoce do supermarketu.

K tomu F. H. Prager čerstvě rozjel půjčovnu domácích moštáren. „Chceme, aby se lidé naučili dělat si cider sami. Aby si vymoštovali a zakvasili to, co mají na zahradě. Na podzim si to vypijí, získají k tomu vztah a pak doufáme, že půjdou do baru a sáhnou po našem cideru,“ uzavírá Cyril Holub.

Eva Fryšarová
  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz