Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Často lidi nemají ani na lepší ojetiny. Proto tu jezdí tolik ’vraků'

Slovensko-cest

  18:04
PRAHA - Evropě se nepřibližujeme. Místo aby průměrné stáří osobních aut u nás klesalo, zvyšuje se. Své o tom ví Antonín Šípek, ředitel sekretariátu Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP).

Ředitel sekretariátu Sdružení automobilového průmyslu Antonín Šípek. foto:  František Vlček, MAFRA

Svět aut sleduje zblízka již od roku 1989. „Naše sdružení na negativní vývoj upozorňuje dlouhodobě. Ale není to nic platné,“ říká Šípek v rozhovoru pro Lidové noviny. 

LN: Loni se opět zvýšilo průměrné stáří vozového parku osobních aut registrovaných v Česku, tentokrát už na 14,49 roku. Co tomu říkáte?
Varovali jsme před tím. Říkali jsme opakovaně, že je třeba přijmout konkrétní opatření. Připomenu jen poslední materiál předložený vládě v roce 2011. Ta ale namísto toho, aby přijala nějaká skutečně účinná opatření, uložila nám – ve spolupráci s dovozci a příslušnými ministerstvy – pouze monitorovat vývoj vozového parku. Ovšem jen monitorováním se průměrné stáří nijak nesníží. A další dílčí opatření uložená jednotlivým ministerstvům nebyla dodnes naplněna. 

LN: V čem tkví hlavní problém?
Stále se málo vyřazují stará, ekologicky a bezpečnostně již nevyhovující vozidla. Ročně jich je vyřazeno jen kolem 150 tisíc. Když přibývá ročně (třeba jako loni) 190 tisíc nových aut a 120 tisíc ojetých ze zahraničí, je to dohromady 310 tisíc automobilů. A nejméně tolik by se jich mělo vyřazovat. Zejména těch skutečně starých, vždyť osobních automobilů starších patnáct let je registrováno více než 1,8 milionu, z toho vozidel bez katalyzátoru zhruba 700 tisíc.

PSALI JSME:

LN: Pozitivní je alespoň to, že se už dnes prodává více nových aut, než se dováží ojetých ze zahraničí.
To je pravda, největší boom v dovozu ojetin byl před rokem 2009, před začátkem hospodářské recese. Nejvíce se k nám tehdy dovážela auta stará kolem deseti let a novější. Jenže špatné je, že procento dovážených ojetin starších deseti let se od té doby neustále zvyšuje. Za rok 2014 už tvořily 44 procent všech dovezených ojetých vozidel!

Škoda Favorit v autobazaru.

A ty ojetiny, které se dovezly v letech 2006–08, se samozřejmě také nevyřazují. Pro mnoho našich občanů jsou totiž relativně nové. A to se pak samozřejmě projevuje ve statistikách průměrného stáří vozidel.

LN: Co brání vyřazování starých vozidel ve větší míře?
Teoreticky by nemělo bránit nic. Výrobci, respektive dovozci jsou podle příslušné evropské směrnice povinni převzít staré vozidlo k ekologické likvidaci zdarma, samozřejmě pokud je vozidlo úplné. Občan za to tedy nemusí nic platit. Ovšem mnozí dnes nemají ani na tu lepší ojetinu. A když zvážíte, jaká je v současnosti dopravní obslužnost v některých regionech, není divu, že se lidé svých starých aut nezbavují.

Souvisí to samozřejmě i s nabídkou na trhu ojetých aut. Pomohlo by, kdyby vlastní český trh „produkoval“ více lepších, novějších ojetin. Tak jako to bylo v roce 2009, když byl přijat „protikrizový“ balíček. Byly umožněny zrychlené odpisy aut, firmy začaly vyřazovat relativně nové ojetiny, ty se pak dostávaly na tuzemský trh.

LN: A co nějaký direktivní příkaz ze strany vlády?
Direktivně zakázat provoz starých vozidel asi nejde. Občan nabyl vozidlo v dobré víře, bylo schváleno podle předpisů platných v době jeho nákupu. Tak to asi nejde. I když v některých zemích tento radikální řez provedli.

LN: Třeba v Itálii. Tam od 1. ledna 2019 nebudou moci jezdit auta přihlášená před 31. prosincem 1992.
Myslím, že to bylo i ve Švýcarsku, částečně v Německu.

LN: Jenže který český politik by k něčemu podobnému našel odvahu?
U nás by určitě chyběla politická vůle. V podstatě tím, kdo by měl mít největší zájem na řešení problémů kolem vozového parku osobních aut v Česku, je ministerstvo životního prostředí. Jenže za celých dvacet pět let jsem ze strany MŽP nezaznamenal jediný náznak nějakého návrhu, který by napomohl obměně vozového parku. Spíše se tím zabývalo ministerstvo průmyslu a obchodu či ministerstvo dopravy. Právě ministerstvo průmyslu a obchodu v roce 2011 předložilo vládě návrh opatření k obnově vozového parku. Ale usnesení skončilo tak, jak jsem říkal. 

LN: Co v něm bylo?
Vedle toho monitorování, které jsem zmínil, tam bylo zahrnuto zpřísnění výkonu činnosti stanic technické kontroly (STK). Třeba tím, že musí zavést kamerové systémy, které budou sledovat, zda je opravdu vše vykonáváno řádně. To mělo vstoupit v platnost již před dvěma lety, plně to však naběhne až v roce 2016.

Dále měl být do konce roku 2012 předložen návrh nového zákona o zpětném odběru vybraných výrobků, ve kterém budou zahrnuta do placení poplatku za první registraci použitého vozidla i vozidla plnící emisní normu EURO 3. A nyní je tu nově otázka možného příspěvku ve výši tří až pěti tisíc korun majitelům autovraků, kteří předají úplné vozidlo k ekologické likvidaci. To však zatím naráží na odpor ministerstva životního prostředí, údajně z důvodu přílišné administrativy. Na druhé straně výběr poplatků za první registraci a přeregistraci ojetých vozidel funguje od roku 2009 a s tím spojená administrativa nikomu nevadí. 

LN: A co takzvané polopřevody. Majitelé zpola převedených aut mají do konce června čas, aby svoje vozidlo přihlásili do registru. Pokud tak neučiní, mohlo by být přijato mnohem více aut k ekologické likvidaci. A vylepší se statistiky.
Ano, tohle je jedna z prvních vlaštovek. Jedna z mála pozitivních změn, ke kterým nyní dochází. Odhaduji, že takových aut, která léta nemají majitele, protože ten původní ho na úřadě odhlásil a nový nepřihlásil, by mohlo být od 300 tisíc do půl milionu. Je však otázkou, kolik z těchto aut skutečně ještě fyzicky existuje a kolik jich při úředním vyřazení z registru (nově zániku vozidla) bude předáno k ekologické likvidaci. Tuto problematiku zákon neřeší. Když na Slovensku provedli obdobné čištění registru vozidel, snížilo se jim průměrné stáří vozového parku asi o 0,8 až 1 rok. Uvidíme 30. června, kdy by mělo být to čištění ukončené.

LN: Nikdo u nás nepřemýšlel nad ekologickou daní?
To jsme znovu u politické vůle. Podobných řešení, která se nabízejí a fungují v zahraničí, je mnoho. Třeba by nebyl vůbec problém zavést silniční daň odstupňovanou podle plnění emisí nebo podle stáří vozidla. Nebyla by to ekologická daň, ale daň silniční, která se nyní platí jen za vozidla používaná pro účely podnikání. Její výtěžek by šel rovnou do státního fondu dopravní infrastruktury, na opravy silnic nižších tříd. 

LN: Proč vlastně v Česku neprošlo šrotovné?
Protože to nechtěl tehdejší ministr financí Kalousek. 

LN: Ale ten už není. Třeba ve Španělsku šrotovné v posledních měsících velmi výrazně rozhýbalo prodeje nových aut, pomáhá i v Rusku…
Tady proběhla hodně negativní mediální kampaň proti šrotovnému. A od té doby se tohoto slova každý politik bojí. Podotýkám, že šrotovné je stále v platném zákoně o odpadech. Cituji: „Fyzická osoba, která požádala o zaregistrování nového vozidla kategorie M1 a předala provozovateli zařízení ke sběru autovraků autovrak starší deseti let, jehož byla vlastníkem alespoň dva roky, má možnost požádat o státní příspěvek ve výši 30 000 Kč.“

Příslušné vládní usnesení však nebylo vydáno a musím zde říci, že naše sdružení v současné době o zavedení šrotovného neusiluje. Mě však nejvíce dostalo, že když bylo odmítnuto šrotovné, byl vzápětí vyhlášen program Zelená úsporám, který byl částečně financován z poplatků vybraných za první registraci a přeregistraci ojetých vozidel. Co je Zelená úsporám? Ve své podstatě obnova zastaralého bytového fondu. A šrotovné? V podstatě obnova zastaralého vozového parku. To je úplně to samé. Kritici to ale stírali s tím, že je to nesystémové zvýhodňování jednoho oboru. 

LN: Jaké bude podle vás průměrné stáří vozového parku v Česku příští rok? Opět se zvýší?
Myslím, že už ne. Očekávám podobné prodeje nových vozů jako loni a zřejmě se z registru administrativně vyřadí hodně aut kvůli již zmíněnému ukončení polopřevodů.

Autor: