I díky tomu, že se mu to podařilo, dostal na starosti další východoevropské trhy a posléze také příležitost stát se viceprezidentem pro marketing v chicagské centrále Wrigley.
„Nebál jsem se přijímat rozhodnutí a zavést nové výrobky, což nakonec rozhýbalo stagnující americký trh,“ popisuje David Krajný, který v Severní Americe působil v letech 1999 a 2000. Po odchodu ze žvýkačkového byznysu v roce 2005 rozjel v Česku a na Slovensku franšízu realitního řetězce Remax.
ÚSPĚŠNÍ ČEŠI
|
Jak těžké bylo pro Čecha z vašeho oboru prosadit se v zahraničí?
Coby čerstvý absolvent VŠE jsem v roce 1990 vyhrál konkurz na pozici country manager ve společnosti Wrigley pro tehdejší Československo. Protože se nám obchodně velmi dařilo, brzy přibyla i odpovědnost za nové trhy východní Evropy. Po dalších úspěších vedla moje cesta do americké centrály společnosti v Chicagu.
Tam jsem nejprve řídil několik značek na pozici marketingového ředitele. Nakonec jsem převzal zodpovědnost za řízení celé marketingové operace pro trh Severní Ameriky jako viceprezident marketingu. Využil jsem příležitost, ale roli hrály především velmi dobré obchodní výsledky, které tehdy ve Wrigley stály na prvním místě.
Čím se nejvíc liší tamní firemní kultura od té české?
Profesionalitou, profesionalitou a zase profesionalitou. Vše je podřízeno byznysu a jeho výsledkům. Neexistuje žádná „pocitologie“, vše je podloženo daty, zákazník musí být v centru dění. To on prakticky rozhoduje o úspěchu či neúspěchu, existenci či neexistenci společnosti. Organizace a efektivita práce je v USA na jiném stupni. Lidé mají také posunutý systém hodnot, není jen materiální. Úspěšným lidem se dostává více obdivu a prestiže než závisti, tak jako u nás.
Co si z vaší rodné země nejvíc přenesl do své práce?
V té době (1999 a 2000) jsme v marketingu byli v Evropě více ochotni inovovat a přiměřeně riskovat, nebál jsem se přijímat rozhodnutí a zavést nové výrobky, což nakonec rozhýbalo stagnující americký trh. Určitě jsem byl zvyklý z Evropy být méně politický a jít přímo na věc, což mohlo být vnímáno v daném prostředí někdy jako počínající arogance.
DAVID KRAJNÝ
|
Jací byli vaši kolegové v porovnání s těmi českými?
V centrále společnost jsem se setkal s vysokou profesionalitou a procesním zaměřením ale také v některých případech s určitou byrokracii, neochotou příliš riskovat a brát na sebe odpovědnost za rozhodnutí. Hodně se využívali externí konzultanti, za jejichž doporučení se pak manažeři často skrývali. Češi jsou proti tomu méně formální, ale často nahrazují profesní dovednosti a znalosti známou českou “kreativitou” a nedisciplinovaností, což nevede vždy k efektivitě a produktivitě v řízení byznysu.
Co vám v zahraničí přineslo úspěch?
V zásadě ty vlastnosti, které mě udělaly úspěšným na předešlých pozicích a dělají úspěšným i nyní. Nemám žádné skryté agendy, nemusím si hojit ego, jsem zaměřený na výsledky. Chápu, že zákazník určuje dění a naše bytí v byznysu. Ale také vím, že byznys, ve kterém pracuji, není žádná raketová věda. Dobré nápady bez realizace jsou jen halucinace. A realizace musí být rychlá a do detailu precizní, protože v dnešní globální době je konkurence nesmírně silná a rychlá.