Pro Česko, které před jednáním hrozilo i případným použitím veta, byla klíčová takzvaná kohezní politika. To je nástroj k pomoci k chudším regionům, kam se řadí všechny české regiony s výjimkou Prahy.
Česko by v něm mělo zřejmě získat přes 20 miliard eur (zhruba 500 miliard), bude mít ale v eurofondech k dispozici méně peněz než v nynějším rozpočtu pro roky 2007 až 2013. Podrobnosti dohody ale zatím nebyly potvrzeny.
ČTĚTE TAKÉ: |
V tomto období mohla a stále ještě může vyčerpat z evropských fondů až 26,7 miliardy eur, což ji v přepočtu na obyvatele řadilo na první místo v EU. Na stranu druhou proces čerpání peněz v Česku provázela v minulých letech řada problémů.
Praha pokles očekávala vzhledem ke změnám struktury i objemu prostředků na kohezní politiku a také skutečnosti, že Česká republika v porovnání s ostatními zbohatla. I tak by mělo Česko v přepočtu kohezních peněz na hlavu být v první pětce mezi 27 státy unie.
Otázkou teď ale je, jak se k dohodě států postaví Evropský parlament. Jeho souhlas je nutný k tomu, aby dlouhodobý rozpočet mohl platit. Ze zákonodárného sboru přitom v minulých dnech a týdnech zaznívaly i poměrně hodně kritické hlasy europoslanců nespokojených se škrty v návrhu Evropské komise.