Ceny potravin, které doposud nezastavily růst, se stávají stále zásadnějším celosvětovým problémem. V zemích, jako je Kyrgyzstán, Bangladéš nebo Tádžikistán, se zvedly ceny pšenice oproti minulému roku až o 54 procent.
Experti OSN uvedli, že v zemích jako Bolívie nebo Mozambik hrozí rabování a nepokoje, pokud bude jídlo nadále zdražovat. Tisíce lidí protestují i v Indii a tamní vláda navyšuje potravinovou pomoc a půjčky pro zemědělce.
Čína podle listu Economist zmobilizovala armádní letku, která při olympiádě v Pekingu rozháněla mraky. Teď bude mít úkol přesně opačný - zajistit déšť a zabránit, aby zemi postihlo předpovídané sucho, které může zásadně poškodit úrodu.
Pokud by dosud soběstačná Čína musela začít dovážet obilí, mohla by to být poslední rána již nyní rozbouřenému trhu s potravinami. Někteří exportéři by kvůli strachu o dostatek zásob pro vlastní potřeby pravděpodobně zavedli vývozní kvóty, jak to učinilo po ničivých požárech Rusko. V takovém případě by ceny vystřelily ještě výše.
Ale roste i cena vepřového a hovězího, jelikož ke krmení zvířat se používá například právě kukuřice.
Řešení potravinové krize se nyní stává hlavním úkolem. Představitelé zemí G20 se shodují, že je třeba vytvořit transparentní systém a zajistit, aby hlavní producenti obilí, sójových bobů nebo cukru přesně informovali o stavu zemědělství a předpokládaných úrodách. Pak by šlo rychleji reagovat a osít větší plochy, například v USA, kde loni farmáři využili rekordně malý počet akrů.
