11. září 2016 7:21 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Mocné pandy. Černobílí
diplomaté míří i do Prahy

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Panda. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Panda. | foto: Česká pozice
PRAHA Pražská primátorka Adriana Krnáčová při své nedávné cestě do Číny vyjednávala mimo jiné o chovu pand velkých v pražské zoo. Jenže černobílí medvědi nejsou jen roztomilými obyvateli zoo. Vystupují jako čínští diplomaté a s rozhodováním, v jaké konkrétní zahradě budou „ubytováni“, se těsně pojí politika a byznys.

Pokud Čína pošle do nějaké cizí země pandu, vyjadřuje tím, že si partnerství s daným státem váží. Nebo alespoň chce, aby to tak působilo. „Čína chce prostřednictvím pandí diplomacie vyvolat nebo posílit u partnerů pocit výjimečnosti, že se jim dostává tak prestižního daru,“ tvrdí sinolog Ondřej Klimeš z Orientálního ústavu. Číňané sami označují pandy za úspěšné kulturní ambasadory spojující Čínu s dalšími zeměmi. „Mnoho
lidí si to neuvědomuje, ale ve skutečnosti jsou ve Washingtonu dva velvyslanci – já a mládě pandyvNational Zoo,“ uvedl pro deník Washington Post Cchuej Tchien-kchaj, když se v roce 2013 stal čínským velvyslancem ve Spojených státech.

Měkká, plyšová síla


Důvodů, proč byl diplomatem zvolen právě medvěd panda, je více. „Panda je velmi cennou značkou – je logem World Wide Fund for Nature (WWF), tedy vlastně symbolem ochrany přírody,“ říká sinolog Ondřej Klimeš. Černobílá kombinace je navíc graficky a designově velmi inspirativní, dodává. Čína považuje pandy za své národní bohatství a od poloviny 20. století jsou černobílí medvědi jejím národním symbolem. K jejich oblibě jistě přispívá i to, že jsou velmi roztomilé a podobají se plyšovým medvídkům.

O pandách se hovoří jako o „měkké, plyšové síle“. Připomeňme v této souvislosti Tchaj-wan, de facto nezávislý stát, který ale většina zemí světa neuznává. Mají diplomatické vztahy s Čínou, která Tchaj-wan považuje za svou součást. Ostrov roky odmítal čínskou nabídku na dlouholeté zapůjčení pand, protože se obával, že by zvířata sloužila jako symbol čínské propagandy. Tento postoj se změnil až po tchajwanských volbách v roce 2008, v nichž zvítězil pročínsky laděný Kuomintang. Tehdy Tchaj-wan akceptoval dvě pandy – Tchuan Tchuan a Jüan Jüan.

Již jejich převoz se ale stal záminkou k politickým diskusím. Transport zvířat byl totiž v čínských médiích označen za „čínskou domácí záležitost“, což rozzlobilo tchajwanskou opozici, která vládu kritizovala, že umožnila Číně takto Tchaj-wan znevážit. Někteří zastánci vyhlášení nezávislosti Tchaj-wanu dokonce prohlašovali, že dovoz pand je prvním krokem ke sjednocení Tchaj-wanu a Číny. Tvrdili, že Čína má jasný plán, jak získat srdce a mysl obyvatel Tchaj-wanu. A pandy prý v tomto záměru hrají prostředníky

Nové číslo magazínu Index LN vychází v pondělí 12.9 v Lidových novinách

Nové číslo magazínu Index LN vychází v pondělí 12.9 v Lidových novinách

Medvědí služba


Roztomilé medvědy lze s trochou nadsázky označit za lakmusový papírek čínské zahraniční politiky. Zvláště v posledních letech jde ve skutečnosti v pandí diplomacii méně o vzácná zvířata a více o navazování ekonomických vztahů. „Půjčování pand je asociováno se zeměmi, které Čínu zásobují cennými zdroji a technologiemi, a symbolizuje chuť Číny navazovat kuan-si (vztahy, konexe – pozn. red.),“ napsali
akademici z Oxfordu v případové studii Diplomats and Refugees: Panda Diplomacy,
Soft “Cuddly” Power, and the New Trajectory in Panda Conservation, vydané v roce
2013. Studie poukazuje na skutečnost, že v posledních letech směřují pandy do zemí,
s nimiž Čína uzavřela výhodné obchodní smlouvy.

Dar, pronájem, zápůjčka

Vývoj pandí diplomacie se tradičně dělí do tří etap a souvisí s ekonomickou silou Číny. První fáze spadá do období 1972 až 1983. Čína tehdy poskytovala pandy jako dar. „To byla Čína slabá a po desetiletích izolace se snažila obnovit vztahy se Západem,“ říká Henry Nicholls, autor knihy věnované pandí diplomacii. V letech 1983 až 1994 Čína medvědy Západu krátkodobě pronajímala. „Byl to výnosný podnik, který potvrzoval rostoucí sebevědomí Číny v oblasti ekonomiky,“ doplňuje Nicholls. Odpor k tomuto přístupu nakonec vedl k jinému řešení, které se uplatňuje od roku 1998. „Jde o dlouhodobé chovné zápůjčky pand s čínským závazkem investovat roční poplatky, které za ně dostává, do jejich ochrany,“ tvrdí Nicholls. Za každého medvěda inkasuje Čína ročně kolem milionu dolarů.

„Zápůjčka páru pand zahraniční zoologické zahradě téměř vždy otevře dveře k jednání vrcholných politických představitelů obou zemí a k uzavření hospodářských dohod,“ uvedl pro Index LN Henry Nicholls, autor knihy The Way of the Panda: The Curious History of China’s Political Animal. „Teoreticky pandy zůstávají mimo rámec těchto jednání, ale vždy k nim připraví cestu. Je to výhodné pro obě strany. Pandy zajišťují pozitivní tón těchto setkání. Politik, který pandy přebírá, může svým spoluobčanům představit roztomilou tvář Číny,“ dodává.

Celý článek si můžete přečíst v magazínu Index, který vychází v pondělí 12. září.

  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz