Estonsko překvapilo koncem srpna svět návrhem na vytvoření vlastní virtuální měny. Po vzoru již existujícího bitcoinu se pro ni okamžitě ujala přezdívka „estcoin“.
Stejně jako další kryptoměny by byla založená na technologii podobné účetní knize, která zaznamená historii každé transakce a zároveň nejde zfalšovat. Pokud by se k tomu pobaltská země rozhoupala, stala by se vůbec prvním státem, který by začal vydávat svou virtuální měnu.
Kdo si koupil bitcoin, může ho dobře prodat. Jeden stojí už 93 tisíc korun |
Vůči takovým úvahám je nicméně lehce skeptický viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. „Pro mě je poměrně složité pochopit, jak o nějakém vydávání měny v jedné z členských zemí eurozóny může uvažovat jen ta daná země,“ říká. Estonsko totiž dnes nemá vlastní měnu, protože platí eurem.
Měnověpolitický dohled pak stejně jako v ostatních státech eurozóny vykonává Evropská centrální banka. „Zatím se o digitálních měnách uvažovalo v kontextu, že má jít o měnu, kterou vydává centrální banka. Estonsko žádnou autonomní centrální banku nemá. Proto vedou tyto diskuse Britové či Švédové, existuje i pracovní skupina v rámci ECB. Je otázkou, jestli nepůjde jen o nějakou jinou formu vládních poukázek, které vláda vydává, nebo jestli nepůjde o formu elektronických peněz,“ dodává viceguvernér.
Ještě skeptičtější je Hampl k většímu využití kryptoměn v Česku. A to přesto, že tu existuje poměrně silná bitcoinová komunita, kdy lze například v pražské kavárně Paralelní polis platit jen s pomocí kryptoměn. Podle viceguvernéra mají sice Češi rádi technologické „vychytávky“, na druhou stranu jsou ale v nakládání s penězi extrémně konzervativní.
„Říkám, že jsme ‚inovativní konzervy‘. Máme rádi technologické hračičky, ale peníze máme na běžných účtech, málo investujeme do akcií, dluhopisů a hodně užíváme hotovost. Nevěřím tomu, že by ji Češi v nějaké rozumně dohledné době přestali používat,“ říká viceguvernér.
Jedním z problémů při zavádění kryptoměn je skutečnost, že lidé by si nejspíše jen těžko zvykali na skokový vývoj jejich ceny. Jen pro představu, za poslední rok se hodnota bitcoinu vyšplhala z 606 přes čtyři tisíce dolarů. Stejně jako raketově vyletěla, zažila tato měna několik prudkých poklesů, kdy se během několika dnů propadla o stovky dolarů.
„Opakovaně říkám, že to, co dělá peníze dobrými penězi, je stabilita kupní síly. Představte si, že máte tisícikorunu, která má zítra hodnotu dvou tisíc a pozítří pěti set korun. S takovými penězi nejste rozumně schopni fungovat,“ míní viceguvernér.
O kryptoměnách se víc mluví, než aby se používaly
Dokud podle něj budou centrální banky dělat dobře svou práci, bude poptávka po alternativních měnách malá.
„To je ostatně jedna z lekcí finanční krize. Vždy říkám, že kdyby dělaly centrální banky svou práci špatně, poptávka po alternativách neuvěřitelně poroste. Když se na to podíváte kvantitativně, tak sice existuje na 850 alternativních měn, jejich tržní hodnota je ale dohromady jen 143 miliard dolarů, z toho polovinu tvoří bitcoin,“ vypočítává Hampl. „Když to převedete na koruny, bitcoin celosvětově představuje necelou polovinu peněžní zásoby České republiky, zemičky s 10,5 milionu lidí,“ dodává s tím, že se o alternativních měnách více hovoří, než aby se používaly.
Velký rozhovor s viceguvernérem Mojmírem Hamplem o budoucnosti virtuálních měn v Česku čtěte v magazínu Index LN, který vychází v pondělí 11. září.
