21. ledna 2017 6:00 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Češi chtějí nakupovat českou módu. Ale nemá ji kdo šít, o řemeslo není zájem

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 24Diskuse
Zimní móda. Ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zimní móda. Ilustrační foto. | foto: Shutterstock
PRAHA Krejčovské řemeslo v Česku vymírá. Mladí o něj nejeví zájem a kdysi vyučení profesionálové odcházejí do penze. Přitom o domácí produkty je v zemi zájem. Pro více než 52 procent Čechů je při nákupu oblečení důležité, zda se jedná o český, či slovenský produkt.

Jenže takových výrobků na českém trhu nachází v záplavě tržnic, módních a diskontních řetězců jen minimum.

V oblečení je též složité určení výhradně českého zboží – i když se jedná o tuzemskou značku, výrobce nakupuje v drtivé většině látky a materiály v zahraničí, i samotná výroba se přesouvá do levnějších, východních zemí.

A přestože oděvní průmysl stále hledá zkušené pracovníky, většina středních škol a učilišť zeje prázdnotou nebo vychovává jednotky studentů. Ke konci prosince minulého roku nabízeli zaměstnavatelé prostřednictvím úřadu práce 2257 pracovních míst na pozice krejčích, švadlen, šiček, ale i kožešníků, střihačů nebo obuvníků.

Návrháři si krejčí hýčkají

S nedostatkem pracovníků se potýká třeba firma Blažek. Oděvy české značky se již 25 let šijí v Trenčíně na Slovensku. Pokusy o výrobu v Česku přišly podle majitele Ladislava Blažka vniveč – v tuzemsku totiž nejsou dílny, které by objem jeho zakázek dokázaly zpracovat. Při hledání výroby oblečení v tuzemsku narazil i módní e-shop Zoot Oldřicha Bajera, když chtěl jednu ze svých kolekcí ušít v České republice. Nakonec nechal oblečení ušít v Itálii.

Jihočeský výrobce pleteného oblečeníJitex se snaží proti této situaci aktivně bojovat. „Delší dobu se potýkáme s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, proto jsme spolu s několika firmami založili při Jihočeské hospodářské komoře sdružení Textil,“ řekl LN jednatel firmy Radek Slavíček.

„Jeho cílem je obnovení středoškolského vzdělávání v textilním oboru. V současné době probíhají nábory do prvního ročníku pro obor výrobce textilií, který je vypsán od září 2017 na SPŠ Strakonice.“ Otázkou ovšem zůstává, zda se obor skutečně naplní.

S nedostatkem krejčích a švadlen se potýkají i návrháři. Dlouho hledané kontakty na šikovné pracovníky si pečlivě střeží. Je jich málo, designéři by jich pro svou výrobu přivítali více. Návrhářka Zuzana Kubíčková se například specializuje na jemnou práci s krajkami a hedvábím.

„S krejčovými, švadlenami, střihačkami a jinými dalšími pomocníky je to v dnešní době špatné. Bohužel, čím dál méně mladých lidí chce studovat řemeslo, takže kvalitních pracovníků je velký nedostatek. Zkušených profesionálů je jako šafránu a buď již jsou, nebo se pomalu dostávají do důchodového věku a nemají komu zkušenosti předat,“ řekla LN Kubíčková.

Řemeslo už neláká

Oděvní podniky a drobní návrháři bojují s nedostatkem pracovní síly, střední školy a učiliště již několik let neotevřely krejčovské obory, pokud však mají v posledním ročníku alespoň pět studentů, s velkou radostí se jimi chlubí.

Módní přehlídka nejnovější kolekce návrhářky Denisy Nové v rámci Mercedes Benz Prague Fashion Week Teaser v prostorách galerie Dox.
Spolumajitel Zootu Ladislav Trpák.

V Česku se nachází osm škol vyučujících obor krejčí–krejčová. Na většině z nich se však již několik let neotevřel. Zbylé školy tento rok vyučí jen 14 oděvních řemeslníků. V Roudnici nad Labem střední odborné učiliště již tři roky pro nezájem uchazečů neotevřelo obor krejčí. Škole nepomohla ani nabídka spolupráce s firmou Johnson Controls, jež v 13tisícovém městě vyrábí autopotahy. O vyučené absolventy podle střední školy neměla zájem a raději si své pracovníky školí sama.

Lze tak narazit na zmatení pojmů, co vůbec povolání krejčího obnáší. V módním průmyslu se rozlišuje pracovní pozice krejčí, švadlena a šička. Krejčí je nejvyšší pozice, jejíž vykonavatel umí aplikovat náročné šicí procesy, včetně konstrukce vlastního střihu. Umí vyrobit ty nejnáročnější oděvy jako kabáty či saka. Podobné zaměstnance si hýčkají módní domy Dior nebo Chanel, zabývající se haute-couture, takzvanou vysokou krejčovinou.

Krejčí nechce šít autopotahy

Švadlena může pracovat jako pomocník krejčího, naopak šička nejčastěji umí jen velmi drobné šicí úkony – přišití kapes, vyšití knoflíkových dírek. Pro absolventa krejčovského oboru je proto vidina zaměstnání ve firmě vyrábějící autopotahy absolutně nelákavá.

S nezájmem mladých lidí o obor se setkávají i na Střední škole oděvní a služeb ve Vizovicích. „V prvním ročníku máme sedm žáků, ve druhém dva a ve třetím pět,“ řekla LN ředitelka školy Eva Solnařová. Přestože studentů je málo, vedení školy je za ně rádo. Kolem čtrnácti studentů krejčovského řemesla si drží již čtvrtým rokem.

Ze strany oděvních firem ve Zlínském kraji je o vyučené v oboru šití veliký zájem. „Místní firmy neustále hledají nové zaměstnance. Snažíme se jim vycházet v pracovních podmínkách vstříc a lépe je platit. Mladí lidé však už ale skoro nevědí, co je to jehla,“ postěžovala si LN ředitelka Solnařová.

Vinu dává trhovcům z východu s levným oblečením „Když byste si chtěli ušít zimní bundu a nakoupit pro její výrobu materiál, jen zip vás může přijít až na 200 korun. Za stejnou cenu na tržnicích koupíte hotovou bundu,“ vypočítává Solnařová.

Obor krejčí již čtvrtým rokem neotevřela Integrovaná střední škola živnostenská v Plzni. Pro malý zájem se neučí ani ve Středním odborném učilišti Vlašim či v soukromé střední škole Art Econ v Prostějově. Tamní ředitelka Ilona Raková vidí hlavní důvod nezájmu mladých lidí o profesi ve mzdě, která není v Olomouckém kraji častokrát o moc vyšší než ta minimální ve výši 11 tisíc korun.

Krejčovské řemeslo tak v očích Čechů plní spíše úlohu opravny oděvů. Podle výzkumu online prodejce Zoot z roku 2015 polovina Čechů služeb krejčího nikdy nevyužila.

34 procent z nich jej oslovila pro úpravu nového oblečení, naopak 20 procent zákazníků tvoří lidé se zájmem o úpravu starších oděvů. Jen jedenáct procent obyvatel Česka si u krejčích nechá ušít oblečení dle svých představ, sedm procent Čechů si nechá doporučit oděv od svého krejčího nebo švadleny.

Investice do obleku.
Karolína Krupková
  • 24Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz