Z průzkumu, který si nechal na základě dat Evropské komise zpracovat Rakouský dopravní klub (VCÖ), vyplynulo, že v žádné jiné zemi EU lidé nevyužívají lidé veřejnou dopravu v takovém rozsahu jako právě v Česku. Každý Čech ujede vlakem, metrem, trolejbusem, tramvají nebo autobusem v průměru 3010 kilometrů za rok, tedy přes osm kilometrů denně.
„Česko je z hlediska využívání veřejné dopravy absolutní evropskou jedničkou,“ řekla LN Bettina Urbánková, jedna ze spoluautorek průzkumu Rakouského dopravního klubu. Statistické údaje vycházejí z národních šetření a jsou k dispozici na stránkách Evropské komise.
A jak jsou na tom jiné národy?Druzí Rakušané projezdí 2900 kilometrů, třetí Belgičané 2780 a čtvrtí Maďaři 2690 kilometrů. Na opačném konci žebříčku figurují Slováci (1470), Lotyši (1290), Poláci (1240), Rumuni (1210) a Litevci (960). Průměrný obyvatel Evropské unie ujede veřejnou dopravou 2010 kilometrů, tedy o třetinu méně než průměrný Čech. |
„V Česku máme na rozdíl od mnoha jiných evropských zemí velmi hustou železniční síť, včetně malých regionálních tratí. Například ve Francii lidé cestují rychlovlaky na dlouhé vzdálenosti, právě malé tratě spojující méně důležitá místa ale chybějí,“ řekl LN mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský. Využívání regionálních vlaků tak může být jedním z důvodů, proč Češi v počtu najetých kilometrů figurují na prvním místě evropského žebříčku.
Anketa
Jak často používáte veřejnou dopravu?
„Podle našich statistik každý Čech jede ročně v průměru šestnáctkrát vlakem, což je zdaleka nejvíc ze všech postkomunistických zemí. Například v Polsku či Maďarsku je to jen 11 jízd,“ řekl Šťáhlavský. K pověsti Česka jako ráje veřejné dopravy ale přispívá i městská doprava, zejména v Praze. Zhruba 60 procent jejích obyvatel využívá k dopravě metro či autobusy a jen 40 procent auta.
MHD, doprava
„Tento podíl se už zhruba deset let nemění, což je v Evropě výjimečné,“ řekl LN Filip Drápal z firmy ROPID – Regionálního organizátora Pražské integrované dopravy. Zároveň ale přiznává, že obliba metra či tramvají v Praze vychází také z faktu, že do centra města s úzkými historickými uličkami se více aut už prostě nevejde a místní, pokud se chtějí někam dostat, jsou k využívání veřejné dopravy donuceni. V některých dalších metropolích, například Budapešti, jsou podmínky pro auta výhodnější.
„Pravdou ale je, že v Česku jsou v porovnání s jinými státy vysoké dotace na veřejnou dopravu, takže cena jízdného nakonec pokrývá jen 30 procent nákladů,“ tvrdí Drápal.
Využívání hromadné dopravy ale automaticky neznamená, že by Češi více než jiní Evropané chránili životní prostředí. V některých státech, například v Nizozemí či Dánsku, sice nejezdí tolik lidí veřejnou dopravou, o to více obyvatel ale využívá jízdní kolo.
