Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Češi utratí za diety 5,5 miliardy ročně. Přípravky ale na kila nestačí

USA

  9:39
PRAHA - Vidina štíhlého těla prodává. A velmi dobře. Přestože v myslích Čechů silně rezonuje pocit, že služby zdravotnického systému musí být zdarma, za naději úbytku kilogramů jsou ochotni vydávat obrovské částky.

Každá úprava jídelníčku by neměla být utrpením, ale dlouhodobě přijatelnou změnou. foto: Shutterstock

Na byznysové vlně se vezou různí poradci zdravého životního stylu, výrobci doplňků stravy, fitness centra či producenti potravin. Jejich produkty či rady ovšem fungují ve velmi omezené míře. 

„Je smutné, že se to týká populace, která je ochotná pro své zdraví něco udělat a věnovat své peníze na to, aby se sebou něco udělala. Často si ale koupí naprostý nesmysl,“ zlobí se přednosta 3. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice Štěpán Svačina. 

Dieta - ilustrační foto

Podle posledního průzkumu z roku 2013 lze devatenáct procent českého obyvatelstva klasifikovat jako obézní. Což je sice vysoký podíl, ale nikterak se jím navzdory některým poplašným zprávám nevymykáme trendům v ostatním vyspělém světě. 

„Výzkum, na němž se naše pracoviště podílelo, je zcela exaktní a podle pravidel. A podle něj jsou Češi zhruba v polovině evropského žebříčku. Rozhodně ne na druhém či třetím místě, jak se opakovaně tvrdí,“ upřesňuje Svačina.

Jeho slova dokládá i zdravotnická statistika OECD. I podle ní se Češi nacházejí zhruba uprostřed. V klubu bohatých zemí vynikají s velmi nízkým počtem otylých Jihokorejci, následovaní Nory s desetinovým podílem obézních. 

Nijak nepřekvapí, že žebříčku na opačném konci vévodí Spojené státy, kde nad hranicí obezity žije 28,6 procenta obyvatel.

Za dietu utratí Češi 5,5 miliardy

Jen za potravinové doplňky celkem Češi a Češky ročně vydají pět a půl miliardy korun. Tyto přípravky přitom v naprosté většině nemohou vědecky prokázat účinek. Na rozdíl od léků se totiž u nich sleduje jen bezpečnost, tedy jestli jejich konzumentovi neublíží. 

„Navíc jsou tyto doplňky určeny zdravým lidem – a obezita je nemoc,“ upozornil bývalý ředitel lékového úřadu Martin Beneš. Nadměrná tloušťka může vést k rozvoji mnoha chorob, jako je ateroskleróza, infarkt, cévní mozkové příhody, vysoký krevní tlak, nádory a řada dalších. Zvlášť lákavé bývají nabídky různých preparátů, pokud se s tloušťkou pojí nejobvyklejší komplikace, totiž cukrovka druhého typu. 

„Evropská diabetologická společnost říká už nejméně 15 let svým pacientům: vyhýbejte se diakoutkům v potravinách a nejezte vitaminy ani potravinové doplňky. Neexistuje totiž žádný důkaz, že by s cukrovkou cokoliv udělaly. A pak lékárník diabetikovi vedle léku na předpis nabídne speciální vitaminy pro diabetiky a on si je většinou koupí, protože ví, že cukrovka je vážná nemoc,“ zlobí se Svačina.

Těstoviny a konzervy. Češi se hojně účastní Národní potravinové sbírky

Lenost je přirozenou vlastností, a tak není divu, že se řada tlouštíků ráda nechá zlákat výkřiky slibujícími rychlé zhubnutí. „Zázračná potravina, která by sama o sobě způsobila hubnutí, mi není známa. Velmi pravděpodobně neexistuje,“ upozorňuje profesor Tomáš Komprda z Mendelovy univerzity.

Ten, kdo chce zatočit s několika kilogramy navíc, musí prostě vydávat více energie, než kolik jí potravou přijímá. Měl by se vyvarovat potravin s vysokým obsahem živočišných tuků a mono a disacharidů, včetně sladkých nápojů. A hlavně se začít hýbat. 

„V rámci celkového životního stylu včetně dodržování odborníkem doporučené diety a každodenní fyzické zátěže by jako podpůrné prostředky mohly působit například rostlinné extrakty s vysokým obsahem tzv. polyfenolů nebo probiotika,“ doplňuje Komprda.

Upozorňuje ovšem, že tyto látky byly vědecky testovány a určité pozitivní výsledky prokázaly v pokusech na zvířecích modelech. To ovšem neznamená, že budou fungovat i u člověka, a už vůbec ne samy o sobě. 

Doplňky samy o sobě nestačí

Rovněž ředitel společnosti Edukafarm Zdeněk Procházka bere některé z látek obsažených ve volně dostupných preparátech, jako je třeba kofein, konjugovaná kyselina linolová (CLA), extrakt z rostlin guarana či třeba garcinia cambogia, na milost.

„Je třeba si ale uvědomit, že doplňky stravy mohou fungovat jen jako berličky, které sice mohou pomoci, ale nejsou při redukci kil hlavní cestou. Když člověk dokáže změnit životní styl, nepotřebuje žádné doplňkové přípravky,“ zdůrazňuje. 

Podobně to funguje i s dietami typu Herbalife či Cambridge. Jednadvacet porcí hubnoucího koktejlu první značky vyjde na sumy od osmi set korun. „Přípravky typu Herbalife jsou obvykle nutričně v pořádku, neuškodí, ale samy o sobě nepříznivou energetickou bilanci nezvrátí,“ vysvětluje Komprda. 

Tyto produkty jsou totiž bohužel v první řadě tvrdým byznysem. „Uspějí v něm ti, kdož bez skrupulí a bez hlubších znalostí biochemie, fyziologie a metabolismu dovedou přesvědčit neinformované klienty. Vzdělání v oblasti humánní výživy je zde zbytečnou přítěží,“ dodává profesor. 

Lidé by si měli v každém případě dávat pozor i na režimy, jako je například známá Atkinsonova dieta, která zcela opomíjí některé základní potraviny a při jejímž dodržování roste riziko kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny, chorob ledvin či osteoporózy. Nesmyslné jsou i diety podle krevních skupin. 

„Úplně špatnou cestou jsou přísně nízkokalorické diety, které vedou zejména k redukci svalové hmoty a při nichž člověk trpí hlady,“ upozorňuje farmakolog Procházka. 

V Česku jsou dostupné dva preparáty na bázi účinných látek sibutramin a orlistat. První jmenovaný se ale již pro vysoké riziko nežádoucích účinků nepoužívá. Léky na bázi orlistatu mají jasně prokázaný efekt, zamezují vstřebávání asi třetiny zkonzumovaných tuků. 

„Navíc funguje autoedukačně. Uživatel se totiž naučí obezřetně volit potraviny, které mu nedělají problémy,“ vysvětluje obezitolog Martin Matoulek. Druhá látka se nachází ve dvou formách, ve snížené dávce lze lék dokonce koupit bez předpisu, vyšší dávkování je k dostání pouze na recept. Adepti hubnutí si za něj platí ale v obou případech. Měsíčně asi tisícovku. 

Ti, kteří potřebují shodit desítky kilogramů, se mohou nechat i operovat. Aby ale zákrok zaplatila zdravotní pojišťovna, musí splňovat indikační kritéria: vysoký stupeň obezity doprovázený dalšími komplikacemi. 

Bandáže žaludku si ale mohou lidé i zaplatit ze svého. Musí si připravit padesát až 130 tisíc korun. Zdravotnické zařízení je ale třeba obezřetně volit. Operace totiž vyžaduje pečlivou a soustředěnou přípravu s psychologem, obezitologem i nutričním terapeutem. A to nenabízí zdaleka všechna pracoviště.

Autor: