Za alkoholické nápoje, tabák a narkotika obyvatelé České republiky v roce 2008 měsíčně vydali 7,6 procenta svých příjmů. Průměr EU 27 byl jenom 3,4 procenta. Náklady na bydlení, vodu, energii a paliva si vyžádaly v ČR 21,8 procenta příjmů, průměr ve všech členských státech EU je 22,1 procenta.
Češi však na tom nejsou, pokud jde o výdaje za alkohol a tabák, zdaleka nejhůře. Nejvíce, 9,9 procenta svých příjmů, do nich vloží Maďaři. Naopak nejméně, 2,6 procenta, stojí Italy. Bydlení a energie se nejvíce prodraží Švédům, které stojí 26,6 procenta jejich příjmů. Obyvatelé Malty do za bydlení utratí jenom 11,9 procenta příjmů.
Rovněž pokud jde o náklady na potraviny a nealkoholické nápoje, je Česká republika nad evropským průměrem. V ČR si vyžádají 16,3 procenta příjmů, průměr EU 27 je 12,9 procenta. Nejlépe se v oblasti výdajů za potraviny mají v Lucembursku a ve Spojeném království, kde za ně vydají 8,5, respektive 8,9 procenta příjmů. Nejhůře jsou na tom s 22,9 procenta Litevci.
V porovnání s Evropou Češi šetří na zdraví a vzdělávání, za které vydají 2,8 procenta a 0,7 procenta. Průměr EU je 3,5, respektive 1,1 procenta.
Nejvíce se o své zdraví bojí Řekové se 6,4 procenta, nejméně Britové, Skotové a Severní Irové s 1,6 procenta. Řekové ovšem také nejvíce investují do vzdělání, 3,2 procenta. Na konci pelotonu se v této oblasti objevují Švédové s 0,3 procenta.
Naopak u výdajů na kulturu a rekreaci si obyvatelé ČR v porovnání s průměrnými Evropany nestojí nejhůře. Investují do nich 10,7 procenta příjmů, průměr EU je 9,2 procenta. Stravovací a ubytovací služby "spolknou" v ČR 6,8 procenta příjmů, v EU 8,7 procenta, doprava 11,5 procenta, v EU 13,5 procenta, odívání a obuv 4,2 procenta, v EU 5,5 procenta.
