"Když jsem viděla ty nevinné tvářičky a malinkaté ručičky, tak mě to dojalo a kápla jsem tady slzu. A nejenom já, ale i přítel, babička. Je to takový zázrak, že jsou všichni zdraví, i když se jich narodilo pět, je to dar od boha," řekla matka paterčat poté, co s přítelem a svými rodiči viděla část seriálu při jeho dnešním představení v pražském kině Atlas.
Šestinásobná matka
Paterčata přišla na svět loni 2. června. Saša původně chtěla mít k malému synovi Toníkovi holčičku. Svou Terezku nakonec má. A s ní ještě čtyři další kluky - Deniela, Michaela, Alexe a Martina. I když původně říkala, že své děti nikomu nikdy neukáže, nakonec se s nimi pochlubí ráda. "Každá maminka by to udělala. Chtěla jsem se pochlubit, jaké jsou," říká.
Ani na chvíli nezapochybuje o tom, že by do celého maratonu s paterčaty šla znovu. Jen dnes už ví, co by dělala jinak. S péčí o děti jí pomáhá její matka Olga a částečně pečovatelka. "Ženská nemůže zvládat naráz šest dětí. Nikdo mě nepochopí, jak je mně a mé rodině. Musel by si to vyzkoušet," podotýká šestinásobná matka.
ČTĚTE TAKÉ: |
Dokument ukazuje každodenní péči, radost i vyčerpání rodičů. Zazní v něm ale i výpady jako třeba to, že rodina má tolik dětí jen kvůli sociálním dávkám a otec hází peníze ze sbírky do automatů. "Nevím, kde lidé tyhle výmysly berou. V dokumentu se přesvědčí, že přítel pracuje, a to už sedm let na jednom místě," říká Saša. Nechápe, kdy by její partner mohl do heren chodit, když se stále stará o děti.
Otec jako „druhá máma“
To potvrzuje i režisérka dokumentu Alena Derzsiová. Se scenáristkou byly zvědavé, zda otec nápor pěti kojenců a malého syna ustojí a rodinu neopustí. "Říkaly jsme si, že za půl roku bude pryč. Stala se z něj ale druhá máma. To, co zvládne on, nedokáže žádná ženská," řekla Derzsiová. Původně chtěli tvůrci točit časosběrný dokument a záběry postupně pořizovat po roce, dvou či pěti. Nakonec zachytili první rok života paterčat. Další pokračování ale nevylučují, a to podle reakcí diváků.
Šestinásobná maminka Alexandra Kiňová sleduje svoje paterčata cestou na...
Vysílání seriálu se ale Saša Kiňová bojí. Každý podle ní bude vědět, kde její rodina žije a jak její děti vypadají. "Mám strach, přiznám se. Rasismus tady strašně vládne. Mrzí mě, že se háže do jednoho pytle. Ať jsou lidé zelení, fialoví, je to úplně jedno," říká mladá žena a doufá, že díky záběrům mnozí pochopí, jak život s paterčaty ve skutečnosti vlastně vypadá.
