Chodorkovskij byl v roce 2003 zatčen kvůli údajné zpronevěře a daňovým únikům, a v roce 2005 odsouzen na 9 let vězení. Trest byl později o rok snížen. Někdejší oligarcha pobývá od té doby v trestanecké kolonii na Sibiři.
Zatímco ruské úřady viní bývalého nejbohatšího muže země z majetkových podvodů, zbytku demokratického světa je jasné, že upadl v nemilost kvůli otevřené opozici vůči prezidentu Vladimiru Putinovi. Chodorkovskij nicméně v rozhovoru s ruskou publicistkou Ludmilou Ulickou, který dnes LN otiskují, připouští, že se v podnikání pohyboval na hraně zákona.
Kdo je Michail ChodorkovskijChodorkovskij v mládí aktivně působil v komunistickém Komsomolu. Do velkého byznysu ho vynesl vzestup Borise Jelcina. V devadesátých letech minulého století ovládl ropnou společnost Jukos a v roce 2004 byl nejbohatším Rusem a 16. nejbohatším člověkem na světě. V říjnu 2003 byl zatčen kvůli údajným daňovým únikům. V květnu 2005 byl odsouzen a vězení má opustit v roce 2013. V současnosti ale probíhá další proces, ve kterém mu hrozí dalších 22 let vězení. |
"Využíval jsem každé díry v zákonech," přiznal. Napomohl mu i nevhodný model ruské privatizace. "Hned jsem říkal, že to špatně skončí, že český příklad je lepší, ale nařkli mě (jako vždycky), že mám jasně kořistnický zájem... Odešel jsem s varováním, že využiju té hlouposti."
CELÝ ROZHOVOR SI MŮŽETE PŘEČÍST ZDE
V rozhovoru Chodorkovskij popisuje i své zkušenosti s vězením. "Není to bohužel ta nejlepší zkušenost," říká. "Vězení je místem antikultury, anticivilizace. Platí zde dobro-zlo, lež-pravda. Chátra zde vychovává chátru a slušní lidé se cítí hluboce nešťastní, protože uvnitř toho odporného systému nic nezmohou," dodává vězeň.
Receptem na přežití je podle Chodorkovského učit se chápat a odpouštět. "Čím lépe a do hloubky porozumíš, navlékneš si cizí kůži, tím složitější je odsuzovat a jednodušší odpouštět," vysvětluje.
Přiznává, že bez opory v rodině by vše zvládal mnohem hůře: "Jistě, bez opory v rodině, bez její podpory by to bylo úplně těžké. Ale v tom tkví bída a přednost toho, že se člověk dostane do vězení v dospělosti: rodina, přátelé, zázemí."
Kdo je Ludmila UlickajaUlickaja vystudovala biochemii a genetiku a koncem šedesátých let minulého století pracovala v sovětské akademii věd. V roce 1968 odmítla "odsoudit" účastníky moskevské demonstrace proti vojenské okupaci Československa. I kvůli tomu a také kvůli šíření samizdatu byla v roce 1970 z akademie věd propuštěna. Od té doby se věnuje psaní novel a rozhlasových i divadelních her. V médiích publikuje od konce osmdesátých let. |
Na závěr dodává: "Promiňte mi, jsou to jen, jak se říká poznámky na okraj. Zítra mám další soud."