11. května 2017 5:00 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Zeman odlétá do Číny. Na Česko zbudou jen drobky z čínské obchodní dálnice

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 107Diskuse
Český prezident Miloš Zeman se na terase Strahovského kláštera rozloučil se... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Český prezident Miloš Zeman se na terase Strahovského kláštera rozloučil se... | foto:  Dan Materna, MAFRA
PRAHA/PEKING Za pár dní se má prezident Miloš Zeman v Pekingu zúčastnit spolu s desítkami dalších politiků a zástupců mezinárodních organizací fóra o Nové hedvábné stezce. Podle čínských médií jde o akci srovnatelnou se zasedáním skupiny nejvyspělejších ekonomik světa G20. Český zahraniční obchod si však podle think-tanku Bruegel díky čínské iniciativě polepší méně, než je průměr EU.

Nákladní vlak s 30 vagony naplněnými oděvy, taškami a dalším spotřebním zbožím vyrazil začátkem letošního roku z čínského města I-wu do Londýna. Trať o­ délce dvanáct tisíc kilometrů urazil za pouhých osmnáct dní. Přeprava zboží po železnici přitom stojí jen pětinu toho co doprava letadlem a­ trvá o měsíc méně než lodí.

Přímé vlakové spojení mezi I-wu a Londýnem je jedním z projektů ambiciózní iniciativy Nová hedvábná stezka. O ní se bude jednat na fóru, v Pekingu. Účast na pekingském fóru, které se koná 14. až 15. května, přislíbilo na 30 státníků z celého světa i zástupci pěti desítek mezinárodních organizací. Prezidenta však do Pekingu vyslalo ze zemí EU jen Česko.

Kudy povede Nová hedvábná stezka?

Před 2000 lety spojila Hedvábná stezka, ve skutečnosti celá síť obchodních tras Čínu se Střední Asií a arabským světem. Stezka ovlivňovala region po stovky let. Současné vedení Číny chce na historii navázat. Iniciativu Nová hedvábná stezka vyhlásil roku 2013 čínský prezident Si Ťin-pching s ­cílem vybudovat obchodní koridory, které propojí Asii, Blízký Východ, Evropu a Afriku.

Jde o největší globální projekt současnosti. Prezident Si do něj hodlá napumpovat až bilion dolarů. Novou hedvábnou stezku tvoří dva koridory, pozemní a­ námořní. Ten první spojí železnicí, z velké části vysokorychlostní, Čínu s Evropou přes Kazachstán, Turecko, Rusko, Polsko, Německo, Nizozemsko a Itálii. V­ Benátkách se spojí s námořní trasou, která bude směřovat přes Středomoří, severní Afriku a ­jižní Asii do Číny.

Iniciativa má tři základní stavební kameny – vybudování infrastruktury, podporu obchodu a investic a spolupráci v oblasti průmyslu. Ta podle Čchen Siao-čchena, analytika Chongyang Institute for Financial Studies na pekingské Renmin University, „napumpuje čerstvou energii do globální ekonomiky“, napsal deník China Daily.

Velká čínská příležitost

Nová hedvábná stezka má potenciál zahrnout až 64 zemí, v­ nichž žije 4,4 miliardy lidí podílejících se na zhruba 40 procentech globální ekonomiky. Dle odhadů, které zveřejnila agentura Bloomberg, má být projekt v dolarovém vyjádření 12krát objemnější než Marshallův plán přijatý v ­roce 1948, jehož cílem bylo pomoci obnovit poválečnou Evropu. Banka HSBC přitom odhaduje, že obchodní příležitosti v průběhu příští dekády dosáhnou podél Nové hedvábné stezky ročně 2,5 bilionu dolarů.

I když vybudování kompletní Nové hedvábné stezky je otázkou budoucnosti, již nyní se Číňané chlubí konkrétními projekty, které do iniciativy spadají. Deník China Daily uvádí kromě již zmíněného přímého nákladního vlaku mezi Čínou a Velkou Británii letošní otevření pobočky Silk Road International Bank v africkém Džibuti.

Ta jako první čínská banka získala licenci na africkém kontinentu. V­říjnu loňského roku byla zprovozněna železnice, kterou postavili Číňané mezi etiopským hlavním městem Addis Abebou a Džibuti. V září 2016 poprvé vyjel nákladní vlak z čínského města Lan-čou do běloruského Minsku. Koncem srpna 2016 bylo dokončeno železniční spojení mezi Vahdatem a Khatlonem v­Tádžikistánu.

Zkraje roku 2016 podepsala Čína dohodu s Egyptem týkající se vybudování přenosové sítě. Koncem roku 2015 byla podepsána dohoda o výstavbě železnice z ­Maďarska do Srbska. Jde o první železniční projekt v Evropě, který mají realizovat Číňané. V ­polovině roku 2015 byla uzavřena dohoda o výstavbě vysokorychlostní železnice, která spojí Moskvu a Kazaň. V květnu 2014 byl otevřen kazašsko-čínský logistický terminál v čínském přístavu Lien-jün-kang.

Úspěchy Nové hedvábné stezky dokládají Číňané i statistickými údaji. Koncem dubna zveřejnilo čínské ministerstvo obchodu data, z nichž vyplývá, že vzájemný obchod se zeměmi podél Nové hedvábné stezky se v prvním čtvrtletí letošního roku zvýšil o­ více než 26 procent, čínský export do těchto zemí přidal o bezmála 16 procent, import téměř 43 procent.

Projekt „Nové Hedvábné stezky“
Čína a nová Hedvábná stezka.

Země podél Nové hedvábné stezky založily v uplynulém roce v Číně 781 společností, což představuje 40procentní nárůst. Dle čínských údajů investovala Čína od roku 2013 do ekonomik podél Nové hedvábné stezky více než 50 miliard dolarů a vzniklo na 180 tisíc pracovních míst.

Čínská vláda zdůrazňuje, že chce Novou hedvábnou stezkou podpořit globální ekonomický rozvoj a propojit svět. Jenže tím neříká vše. Čínské firmy totiž potřebují využít globalizaci, protože kvůli zpomalujícímu růstu domácí ekonomiky lační po nových odbytištích. Nová hedvábná stezka představuje v tomto ohledu pro čínské firmy ohromný potenciál.

Necelá tři procenta pro Česko

Otázkou je, zda z toho mohou profitovat také evropští exportéři. Tím se zabývá analýza China’s Belt and Road initiative: can Europe expect trade gains?, kterou publikoval evropský ekonomický think-tank Bruegel.

„Naše výsledky dokazují, že redukce přepravních nákladů má statisticky významný a pozitivní dopad na mezinárodní obchod,“ píše se v ní.

Prezident Si Ťin Pching hovoří v roli hostitele na summitu G20 v Chang-čou.

Prezident Si Ťin Pching hovoří v roli hostitele na summitu G20 v Chang-čou.

Dle prognóz by se nižší náklady na dopravu dosažené díky infrastrukturním projektům iniciativy Nová hedvábná stezka měly promítnout do zvýšení mezinárodního obchodu zemí EU o šest procent. Pokud započteme ještě další přínos iniciativy, totiž odstranění obchodních bariér, pak dle zmíněné analýzy budou mít největší prospěch z Nové hedvábné stezky Rakousko, Maďarsko, Polsko, Belgie, Dánsko, Německo, Nizozemsko a Slovensko. Jejich zahraniční obchod by se měl, jak vyplývá z odhadů bruselského think tanku Bruegel, zvýšit mezi osmi až devíti procenty.

Český zahraniční obchod by si měl přitom polepšit jen o 2,81 procenta. Ještě slabší výsledky jsou predikovány pro Švédsko, Rumunsko, Maltu, Lucembursko, Irsko, Kypr a Bulharsko.

„Východní Evropa je vedle Číny jedním z hlavních beneficientů iniciativy,“ uvedla pro LN Alicia Garcia-Herrero, spoluautorka analýzy Bruegelu. Zdůvodňuje to tím, že země budou spojeny s Východem mnohem lepší dopravní infrastrukturou, na jejíž vybudování by mělo z Číny jít zhruba pět bilionů dolarů. Za největší přínos Nové hedvábné stezky proto považuje usnadnění obchodu.

„Hlavním rizikem je, že geopolitický vliv Číny v Evropě bude masivní a Evropa nemá na rozdíl od USA nástroje, jak to kontrolovat,“ dodala však Garcia-Herrero.

Dračí velmoc

Riziky spojenými s Novou hedvábnou stezkou se zabývá také ratingová agentura Fitch. Zmiňuje riziko zadlužení pro země, které mají úvěrový rating v kategorii spekulativní nebo nejrizikovější. Zpráva též zdůrazňuje, že některým projektům chybí dostatek obchodní logiky, což může komplikovat splácení úvěrů.

Jako příklad uvádí srílanské letiště Mattala Rajapaksa, které bylo dokončeno v roce 2013. Jeho výstavba byla financována z ­úvěru ve výši 190 milionů dolarů, který poskytla Export-Import Bank of China. Na letiště nyní létají pouze letadla tří leteckých společností a ­v loni bylo nabídnuto k prodeji.

Fitch nicméně dodává, že iniciativa Nová hedvábná stezka je zásadním geopolitickým projektem, budování politického vlivu a­ hledání nových trhů je tak stejně důležité, jako splacení půjček. Peking proto může být ochoten podstoupit vyšší riziko, že své peníze nedostane zpět.

Jako komplikace pro Číňany se může ukázat také rostoucí obava ze strategických čínských investic v Evropě a jejich větší kontrola. To se týká i projektů Nové hedvábné stezky. V únoru zahájila Evropská komise vyšetřování týkající prvního železničního projektu Číňanů v Evropě, kterým je výstavba vysokorychlostní železnice ze Srbska do Maďarska. Komise zjišťuje, zda bylo dodrženo unijní právo při zadávání veřejných zakázek a zajímá je i finanční životaschopnost projektu.

Trať o délce 350 kilometrů by měla spojit Bělehrad s Budapeští a­ zkrátit cestu z dosavadních devíti hodin na tři. Odhadované náklady dosahují necelých třech miliard dolarů. Maďaři přitom projekt zadali China Railway International Corporation bez otevřené soutěže.

Kateřina Menzelová
  • 107Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.