Vyplývá to z detailní analýzy, kterou zpracoval rakouský deník Der Standard.
Jde přitom s náskokem o nejvyšší sumu mezi zeměmi střední a východní Evropy. Například z Polska a Maďarska si rakouské firmy nechaly vyplatit jen polovinu částky, kterou přijaly z Česka.
Deník analýzu zpracoval na základě požadavku rakouského ministra zahraničí Sebastiana Kunze, který navrhl snížení příspěvku na děti, které Rakousko vyplácí zahraničním zaměstnancům pracujícím na rakouském území.
Církev se vyplatí, tvrdí průzkum. V Rakousku vyčíslili její ekonomický přínos |
Jestliže například Čech pracuje dlouhodobě ve Vídni, může dostat na své děti, které žijí v Česku, rodinný přídavek až 300 eur, tedy mnohem více, než kdyby pracoval doma. Celkově tak Rakousko pošle do zahraniční na těchto přídavcích 150 milionů eur ročně.
Kunzovi se to zdá příliš a navrhuje proto, aby rakouské úřady vyplácely zahraničním zaměstnancům na děti jen tolik, kolik by dostali doma.
Der Standard ale upozornil, že jestliže se Kunz brání odlivu peněz z rakouského státního rozpočtu do jiných zemí EU, měl by zároveň uvést, kolik rakouský rozpočet z těchto států získal. A částky jsou nesrovnatelné.
Podle analýzy vycházející z dat Rakouské národní banky vydělaly rakouské firmy mezi lety 2006 až 2014 v nových zemích EU celkem 31 miliard eur, z toho ale jen čtvrtinu v těchto státech znovu investovaly. Zbytek, tedy zhruba 22,7 miliardy eur, přiteklo ke zdanění do Rakouska a daň se stala součástí tamního rozpočtu.
S odstupem druhé Maďarsko
Jako vůbec nejlukrativnější země pro rakouské investice, a tedy nepřímo i příjmy státní pokladny, vychází právě Česká republika, odkud za osm let přiteklo k Rakušanům 6,706 miliardy eur. S odstupem následují Maďarsko (3,791), Slovensko (3,473), Rumunsko (2,991) a Polsko (2,225).
Atraktivitu České republiky z hlediska návratu části rakouských investic do státního rozpočtu podtrhuje fakt, že Češi naopak z Rakouska nejméně peněz odvádějí.
V zemi totiž pracuje dvakrát více Slováků než Čechů a také počet Maďarů pracujících na rakouském území a pobírajících třeba přídavky na děti je oproti českým pracovníkům zhruba trojnásobný. Češi poněkud překvapivě nemají o práci v Rakousku zdaleka takový zájem jako lidé z ostatních sousedních zemí.
Miliardy eur, které rakouští investoři vydělali ve střední a východní Evropě a zdanili doma, však nepředstavují zdaleka jediný zisk pro rakouský státní rozpočet. Dalších 5,7 miliardy získaly rakouské firmy a jednotlivci na cenných papírech souvisejících s trhy v nových zemích EU, 10,7 miliardy pak připadá na zisk z bankovních půjček a obchodů.
Rakušané, kteří paradoxně patří k největším euroskeptikům v EU, vůbec na rozšíření unie podle statistiky vydělali. Od roku 2004, kdy do EU vstoupilo Česko, vzrostl rakouský export do nových zemí o 72 procent na 25,3 miliardy eur. Pochopitelně stoupl i dovoz, ovšem zdaleka ne tak razantně.
Sumy, které z Rakouska odvádějí obyvatelé Česka a dalších nových zemí EU, jsou přitom v porovnání se ziskem pro rakouský státní rozpočet zanedbatelné. Takzvaní gastarbeiteři z bývalých postkomunistických států odvezli z Rakouska za osm let „jen“ 2,9 miliardy eur. Z toho ale na Čechy připadá jen zlomek.
