Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby s rostoucí světovou populací v následujících letech poroste důležitost potravinové soběstačnosti, která bude pro jednotlivé státy stejně důležitá jako vlastnictví vody a zdrojů energie.
"Skutečně postrádám smysl v tom dovážet jablka, hrušky, kořenovou zeleninu či cibuli a česnek z celého světa, a to i v době, kdy probíhá jejich sklizeň," poznamenal prezident Potravinářské komory Miroslav Toman.
Nesmyslný dovoz
Řada odborníků přitom podle něj zastává názor, že člověk by měl konzumovat především potraviny pocházející z regionu, kde žije, navíc vyprodukované v době, která je pro ně charakteristická. Z tohoto důvodu Toman za zcela nesmyslný považuje dovoz biopotravin z druhého konce světa.
Ekologické hledisko, které by mělo být pro biopotraviny nejdůležitější, tím ztrácí smysl, míní s tím, že budoucnost vidí v produkci regionálních potravin.
Saldo zahraničního obchodu ČR se zemědělskými produkty a potravinami je dlouhodobě záporné. V loňském roce dosáhl schodek 28 miliard korun.
Potravináři i agrárníci trvale upozorňují na to, že v řadě případů jsou do země dovážené nekvalitní produkty. Tuzemské kontrolní orgány by proto měly více chránit domácí trh před takovými importy, řekl dnes Toman.
Z obilovin bioplyn
Pokles nerovnováhy mezi rostlinnou a živočišnou produkcí znamená pro tuzemské zemědělství problém. "Nenazýval bych to soběstačnost, nazýval bych to ničením ceny," uvedl. Klesající stavy hospodářských zvířat způsobují přebytky rostlinných komodit, zejména obilí a přispívají k pádu jeho výkupních cen.
Zatímco před vstupem ČR do unie činila tuzemská výroba vepřového 411.000 tun, loni to bylo již jen 2009. Stavy prasat na konci loňského roku klesly pod dva miliony kusů. Méně zvířat bylo v zemi chováno naposledy v roce 1946.
Řešení problému nadbytečné rostlinné produkce by podle Veleby mělo pomoci využití části rostlinné produkce pro energetické účely, a to formou výroby elektřiny v bioplynových stanicích, výrobou tepla z biomasy a produkcí biopaliv pro dopravu.
