Čistý zisk skupiny po odečtení menšinových podílů, tedy zisk náležející akcionářům ČEZ, činil 41,55 miliardy korun. Výsledky jsou v souladu s očekáváním analytiků i předběžných odhadů vedení společnosti.
Provozní výnosy ČEZ, ve kterých je dvoutřetinovým vlastníkem stát, loni vzrostly o 17 procent na 174,6 miliardy korun. Rostou i díky aktivitám firmy mimo Česko. "Zahraniční společnosti tvoří nyní plnou pětinu tržeb skupiny a zaměstnávají 29 procent zaměstnanců skupiny," řekl generální ředitel ČEZ Martin Roman. K provoznímu zisku přispěly zahraniční aktivity šesti miliardami korun, což je o 27 procent více než předloni.
|
Aktuálně máme v pokročilé fázi rozpracovány projekty nových elektráren v částce 150 až 200 miliard korun
Do vlastního majetku investovala firma loni zhruba 31 miliard, stejnou výši plánuje i na letošek. "Klademe důraz na obnovu našich zdrojů, protože tyto investice předurčí naši úspěšnost na další desetiletí dopředu," uvedl Roman.
Čtvrtina investic šla loni do obnovy uhelných elektráren. "Vlivem nově přijatého klimaticko-energetického balíčku ze strany EU aktualizujeme naše plány, kdy nová opatření vedou k tomu, že budoucí energetický mix bude postaven z podstatné části na jaderných, plynových a obnovitelných zdrojích," řekl Roman. Loni se nicméně podíl uhlí na výrobě elektřiny v Česku zvýšil na 61 procent z předloňských 59 procent.
ČEZ chce například na severu Čech postavit dvě plynové elektrárny s celkovým instalovaným výkonem 1,2 gigawattu. Instalovaný výkon větrných elektráren má podle představ vedení firmy narůst do roku 2020 na jeden gigawatt, což je zhruba kapacita jednoho temelínského jaderného bloku. Polovina výkonu větrníků má být podle Romana v Česku.
|
"Aktuálně máme v pokročilé fázi rozpracovány projekty nových elektráren v částce 150 až 200 miliard korun," doplnil Roman. ČEZ je chce stavět nejen v Česku, ale i v zahraničí. Dvě plynové elektrárny plánuje společně s maďarskou firmou MOL na Slovensku a v Maďarsku, účastní se také dvou tendrů na výstavbu zdrojů v Rumunsku.
Výši loňského zisku výrazně ovlivnily mimořádné vlivy. K rekordnímu výsledku pomohly firmě především vyšší výroba, vyšší ceny elektřiny, akvizice v zahraničí a úspory nákladů.
Dopad daňové reformy přidal k zisku skupiny ČEZ více než tři miliardy korun. V hospodaření firmy se projevil vliv nižších daňových sazeb na odloženou daň a změna odhadu nevyfakturované elektřiny. Odhad čistého zisku na letošek ponechala firma beze změny na 46,6 miliardy korun.
Výroba elektřiny v tuzemských elektrárnách firmy vzrostla meziročně o 5,5 procenta na 65,4 terawatthodiny. Spotřeba elektřiny v Česku přitom loni vzrostla jen 0,6 procenta. Při započtení zahraničních zdrojů skupiny ČEZ v Bulharsku a Polsku vzrostla produkce o 12,6 procenta na 73,8 terawatthodiny.
|
O elektřinu z výrobních kapacit firmy ČEZ mají zájem i v zahraničí, především v Německu a na Slovensku. Obchodní toky se přesouvají stále více směrem na východ. "Slovensko se v roce 2007 stalo deficitním trhem a podle statistik mu loni chybělo 3,5 terawatthodiny, tedy zhruba 12 procent spotřeby. Očekává se celoroční ztráta Slovenské republiky na příští rok okolo pěti šesti terawatthodin, obchodní tok směrem na východ bude posilovat," řekl ředitel úseku trading v ČEZ Michal Skalka.
ČEZ měl loni na tuzemském trhu s elektrickou energií podíl 45 procent. Skupina zaměstnávala koncem roku 2007 zhruba 30.100 lidí; jejich počet poklesl ve srovnání s rokem 2006 o více než tisícovku.
