Prezident nazval předsednictví formální hříčkou. To je vzkaz i Vám, že Vás nepovažuje za plnohodnotného ministra v předsednické roli, nebo ne?
(pauza)… Předsednictví rozhodně není formální hříčka. Je to náročná práce, která se dá udělat ledabyle a povrchně, ale také se dá udělat dobře a poctivě a má výsledky. České předsednictví byl ten druhý případ. Budu o tom s prezidentem komunikovat, snažit se mu vysvětlit naší roli.
Jedete na summit EU-Rusko do Chabarovsku. Jaký vzkaz veze české předsednictví Moskvě, po Gruzii, plynové krizi, ale zároveň s vědomím, že s Ruskem se žít musí?
Rusko je velmi důležitý partner unie, jak ekonomicky, tak politicky. Je nicméně zřejmé, že krize, které jste zmínila, měly a dodnes stále mají své dopady na vzájemné vztahy. V Chabarovsku o tom budeme znovu hovořit.
Stanovíte mandát Václavu Klausovi, který bude Česko a tedy i unii v Rusku zastupovat?
Nebude to žádný vázaný mandát, ale postoj Evropské unie, který bude prezidentovi předán a jenž se bude odrážet v tom, co bude říkat. Kdybychom jeli na bilaterální návštěvu, vláda může schválit prezidentovi mandát. Takto ne.
Jak si zajistíte, aby prezident převyprávěl, k čemu jste v sedmadvaceti dospěli?
Já to nepotřebuju nijak zaručovat. V prezidenta mám absolutní důvěru.
Máte absolutní důvěru, ačkoli prezident má dlouhodobě jiný názor na Rusko – včetně gruzínské anabáze – než česká vláda a svoje rusofilství dává otevřeně najevo?
Byl mi přetlumočen průběh summitu EU-Japonsko, který byl stejný charakterem jednání a Václav Klaus ho vedl. Sám znám prezidenta natolik dobře, že vím, že svou roli bude vnímat jako zastupitelskou a ne jeho sólo jízdu.
Jaký byl vlastně Váš názor na ruský vpád do Gruzie?
Já vám na to nemůžu odpovědět. Všechno, co teď řeknu, už nebude vnímáno jako názor Kohouta či České republiky, ale jako názor předsednictví. Řeknu vám to velmi rád v červenci, až budu mluvit sám za sebe.
Jan Fischer považuje za klíč k úspěšnému zakončení českého předsednictví zvládnutou červnovou Evropskou radu, summit. Co to přesně znamená?
Že se podaří najít shoda mezi sedmadvaceti ve všech bodech programu, hlavně pak v otázce záruk pro Iry. Summity ve finále předsednictví jsou političtější než ty v mezidobí a do jisté míry rozhodují o tom, jaký bude celkový obrázek země.
Záruky pro Iry, které mají napomoct jejich ano Lisabonu na druhý pokus, budou asi nejsledovanějším tématem. Dohoda má ale padnout už mezi ministry zahraničí před summitem, tedy během schůzky, kterou budete řídit Vy. Proč?
Protože si neumím představit, jak političtí lídři dávají dohromady text, kde změna každého slova může mít zásadní právní implikace. Mít dohodu už na ministerské úrovni je moje ambice číslo jedna od chvíle, co jsem nastoupil do funkce. Z hlediska obsahu záruk není co řešit, hledá se jen vhodný právní status, aby jejich přijetím nevznikl někomu jinému problém, například nutnost nové ratifikace smlouvy.
Do jaké míry ovlivnila úspíšení možná účast prezidenta Klause na summitu?
Žádným způsobem to neovlivnilo. Zcela vážně. Bude to delikátní právní práce, jejíž zvládnutí náleží podle nynějších pravidel ministrům zahraničí, a sami Irové chtěli dohodu co nejdříve.
Bude tato vláda ještě s Lisabonem něco dělat?
Ratifikační listiny Lisabonské smlouvy předáme Kanceláři prezidenta republiky a tím úkol exekutivy skončí. Nevidím tu pro ni žádný prostor.
Nebudete motivovat prezidenta k podpisu ještě před irským referendem?
Naprosto respektuji, že pokud má prezident informace, že skupina senátorů chce podat podnět k Ústavnímu soudu v otázce kompatibility smlouvy s ústavou, tak zatím s podpisem čeká. Kdyby podepsal, senátory o jejich právo připraví. Považuju to za demokratické smýšlení Václava Klause.
To vypadá jako bianco šek prezidentovi od této vlády v jeho boji proti Lisabonu.
Přijde mi politicky, demokraticky zodpovědné neupřít senátorům jejich právo.
Co udělá tato vláda s radarem? Pošle smlouvu do Sněmovny?
Ne, nepošle. Protiraketovou obranou se bude zabývat až příští vláda vzešlá z parlamentních voleb. Takové je zadání pro tuto vládu dané shodou ODS a ČSSD.
Co když Barack Obama rozhodne „pojďme do toho.“ Jak se zachováte?
Co když dopadne meteorit?
Meteorit asi na radar nebude mít vliv, zatímco žádost USA ano.
Je to spekulativní otázka a já na ní můžu dát jinou než spekulativní odpověď. Írán může zrychlit vývoj jaderného arzenálu, stejně tak se ho může vzdát. Tato vláda bude reagovat na vývoj v realitě, ale nepředpokládám, že by došlo během jejího mandátu k výraznějším změnám, které by protiraketovou obranu udělaly aktuálnější a bylo potřeba předložit smlouvu parlamentu.
Jaký máte názor na radar?
(dlouhá pauza)… Radar nebude na agendě této vlády.
Proč nechcete říct svůj názor, když ho nebudete muset hájit a není to ani agenda EU?
Protože coby ministr zahraničí vnáším do debaty prvek, o kterém už Mirek Topolánek nebo Saša Vondra řekli, že je v mrazáku. Ohříval bych něco, co tam má zůstat.
Nesouvisí to s tím, že máte jiný pohled na věc než Váš stranický šéf Jiří Paroubek?
(opět dlouhá pauza)… Pro mě je důležité, abychom adekvátně odpověděli na případné ohrožení Česka a jeho spojenců. Jestli na konci té rovnice je radar, tak je to pro mě radar. Jestli tam je něco jiného, co bude eliminovat hrozby, je to pro mě stejně adekvátní odpověď.
Podobně bezpečnostní dotaz: sníží Fischerova vláda peníze na naší misi v Afghánistánu?
Rekonstrukční tým v Lógaru beru jako součást rozvojové činnosti a na tu se peníze nebudou snižovat. Pokud jde o vojáky, tam ke změně dojde. Návrh musí dát ministr obrany Barták. V zásadě jde o koncentraci vojáků do několika málo míst, aby se snížil rozptyl mise. Odpovídá to strategii definované USA, že v Afghánistánu nemáme bojovat do skonání světa, ale postavit tu zemi na vlastní nohy. Rekonstrukční tým je přesně ono.
Znamená to stažení vojáků ve prospěch víc civilistů v Lógaru?
Neříkám a priori méně, stejně či více vojáků, nemám k tomu ještě podklady. Osobně jsem ale přesvědčený, že naše angažmá má i nadále zůstat přibližně na stejné úrovni, finančně i lidsky.
Proč jste vzal funkci ministra zahraničí, když se o Vás v minulosti mluvilo jako o možném premiérovi?
Protože jsem si myslel, že budu potřeba a z různých stran mi přišla podpora. Nabídku na premiérování jsem tehdy odmítl a cítil jsem se šťastný. Dneska je jiná situace.
Přijal jste a cítíte se nešťastný?
Nešťastný ne. Zvědavý. Je to hrozně zajímavé a každý den je jiný. Baví mě to.
Chcete pokračovat i po volbách? Nejste nestraník, máte přerušené členství v ČSSD.
V diplomacii bych rád pokračoval. Být ministrem zahraničí je velká čest.
Ministr zahraničí je diplomacie nebo politika?
Je to obojí, i když diplomacie je tam víc než čisté politiky, do níž nechci.
Co je čistá politika?
Kandidatura do Sněmovny třeba. O místo v parlamentu se nebudu ucházet.
Obnovíte po říjnových volbách, respektive s koncem této vlády, svoje členství v ČSSD?
Ano.
Měl byste zájem o post eurokomisaře? A bude ho Fischerova vláda vůbec vybírat?
Touto otázkou se v současné době opravdu nezabývám. Pokud jde o příštího eurokomisaře, měla by ho podle politické dohody stran vybrat až vláda vzešlá z říjnových voleb.
Patříte mezi několik členů vlády, kteří byli v KSČ. Nevadí Vám to? Jak chápat vzkaz, že dvacet let po revoluci vedou diplomacii tohoto státu exkomunisté?
(pauza)… Chápu každého, komu to přijde zvláštní. Mojžíš vodil židovský národ čtyřicet let po poušti, než ho přivedl do země zaslíbené. My jsme v polovině.
Zamyslel jste se nad svojí minulostí, když jste byl nominován na ministra? Neváhal jste?
Samozřejmě, že ano. Ale řekl jsem si, že by už za mě měl mluvit kredit těch dvaceti let poté. A cítil jsem podporu od lidí, kteří jsou schopní mě hodnotit, pracovně i osobně.
Například?
Například Karel Schwarzenberg. Člověk, kterého si mimořádně vážím. Je to typ osobnosti, kterou potkáte málokdy za život.
Co to znamená? Hned poté, co Vám Jiří Paroubek řekl, že Vás nominuje na ministra, jste Karlu Schwarzenbergovi volal?
Ano, okamžitě. Řekl mi, že bude rád a klidnější, když to budu dělat já než někdo jiný. Jeho podpora byla pro mě rozhodující.
Ve středu Vás čeká summit EU-Čína v Praze. Bude hlavně o businessu, klimatu nebo převáží zadržení disidentky Su Ťij barmskou juntou, nad níž Čína drží ochranou ruku – tedy otázka lidských práv?
Nemůžu se přes média vyjadřovat k detailům summitu coby předsedající. Ale obecně: lidská práva přišla do Černínského paláce záhy po revoluci a zůstanou tam i pod touto vládou.
