Když se Burdž Chalífa v pondělí otevíral, mnozí novináři upozorňovali na ironii spojenou se slavnostní otevřením megalomanské stavby. Následovalo totiž jen pár týdnů potom co pyšná země doplatila na své obrovské dluhy bankrotem.
Server CNN však upozorňuje, že tato souvislost nemusí být náhodná. Letmý pohled do historie ukazuje, jak lámání výškových rekordů v minulém století pokaždé předznamenalo hospodářský útlum či dokonce krizi.
Ekonoma Marka Thorntona z Auburnské university proto pád Dubaje vůbec nepřekvapil. Na svém blogu už před dvěma lety dubajské problémy předpověděl. Poznamenal tam, že se hospodářská recese či burzovní kolaps objevují vždy těsně před dokončením podobných staveb, útočících na světový rekord.
|
Mrakodrap Empire State Building otevřený v roce 1931 převzal štafetu nejvyšší budovy světa po mrakodrapech Chrysler a 40 Wall Street. 
Komplex mrakodrapů Petronas Towers byl v Malajsii otevřený v roce 1998.
Na tuto souvislost poprvé upozornil analytik Christofer Rathke v osmdesátých letech. Povšiml si, že velké množství mrakodrapů, které se v Japonsku stavěly v osmdesátých letech, bylo dokončeno právě v době, kdy tamní hospodářská bublina splaskla.
Thornton na svém blogu vysvětluje, jak spolu krize a mrakodrapy souvisí. "Ideální podmínky, za kterých rostou mrakodrapy, jsou stejné jako podmínky pro hospodářský růst: Expanzivní měnová politika a levné úvěry zvedají ceny pozemků. To žene nově stavěné budovy do výšky. Zároveň však nízké úroky zvyšují ceny akcií což nahrává spekulačním bublinám."
Firmy tak bohatnou, rozšiřují se a chtějí se ukázat. Staví si svá sídla stále výš a hledají prestižní adresy, o kterých se mluví. "Na vizitce vypadá adresa v nejvyšší budově světa dobře," podotýká Thornton.
Každá bublina však jednou splaskne a podle Thorntona to bývá právě tehdy, když se stavba dokončí.
V současné době naštěstí není ohlášen žádný projekt, který by na rekord dubajské věže útočil. Jestli "efekt mrakodrapů" funguje, tak je to pro světovou ekonomiky dobrá zpráva.
