Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Čína má nejdelší most světa: měří jako z Prahy do Aše

Ekonomika

  12:38
PEKING - Zahájením provozu na železniční trati mezi čínskými městy Peking a Šanghaj byly zprovozněny dva nejdelší mosty světa. Primát ode dneška drží Velký most mezi Tan-jangem a Kchun-šanem s téměř 165 kilometry (zhruba jako vzdálenost z Prahy do Aše) následován skoro 114 kilometrů dlouhým Tiencinským velkým mostem.

Velký most mezi Tan-jangem a Kchun-šanem

Oba mosty překonaly dosud nejdelší most světa, Velký most Wej-che v středu Číny. Ten byl otevřen loni 6. února, měří 79,7 kilometru a je součástí železniční na trati mezi městy Čeng-čou v provincii Che-nan a Si-an v provincii Šen-si.

Velký most mezi Tan-jangem a Kchun-šanem

V rekordních tabulkách je mezi prvními deseti nejdelšími mosty již sedm mostů z Číny. Dnes se na páté místo zařadil Pekingský velký most na stejné železniční trati (přes 48 km).

Šestý je letos dokončený silniční most Čching-tao, jenž je s délkou 42,5 kilometru nejdelším mostem přes vodu (o více než čtyři kilometry překonal dosud nejdelší přesvodní Most přes jezero Pontchartrain v USA).

VIDEO nejdelšího silničního mostu přes vodu: most přes záliv Ťiao-čouv provincii Šan-tung


Nejdelší mosty světa:


Pořadí a název  Délka (m)  Země Rok otevření  Typ
1. Velký most mezi Tan-jangem a Kchun-šanem  164.800  Čína  2011  železniční
2. Tiencinský velký most  113.700  Čína  2011  železniční
3. Velký most Wej-che  79.732  Čína  2010  železniční
4. Bangnajská magistrála  54.000  Thajsko  2000  silniční
5. Pekingský velký most  48.153  Čína  2011  železniční
6. Most Čching-tao  42.500  Čína  2011  silniční (*)
7. Most přes jezero Pontchartrain  38.442  USA  1956  silniční
8. Most přes Manchacké bažiny  36.710  USA  1970  silniční
9. Most Jang-cchun  35.812  Čína  2007  železniční
10. Most přes zátoku Chang-čou  35.673  Čína  2007  silniční

* - nejdelší most přes vodu


Cena 33 miliard dolarů
Do komerčního provozu dnes byly uvedeny rychlovlaky na trati, která spojuje dvě největší čínská města Peking a Šanghaj a jejíž výstavba přišla na zhruba 33 miliard dolarů (téměř 557 miliard Kč) má pomoci odlehčit přetíženému dopravnímu systému v zemi.

Velký most mezi Tan-jangem a Kchun-šanem

Čas na přesun z jednoho města do druhého přitom zkrátí asi na polovinu. Spolu s novou tratí byly zprovozněny také dva nejdelší mosty světa.

Vlaky na nové železniční trati zkušebně jezdily od poloviny května, ostrý provoz byl však naplánován až na dnešek. Číňané se netají tím, že projekt je částečně oslavou 90. výročí založení Komunistické strany Číny. Cesta mezi Pekingem a Šanghají tímto vlakem zabere méně než pět hodin, takže rychlovlak bude konkurencí pro leteckou dopravu.

Aerolinky dostaly strach
Rychlodráha, jejíž stavbu provázely jak obavy z bezpečnosti, tak obvinění z korupce, zahajuje provoz o rok dříve, než bylo plánováno. Dokáže přepravit 80 milionů cestujících, což je dvojnásobek dosavadní kapacity na 1318 kilometrů dlouhé trati.

Nová rychlodráha, která spojuje Peking a Šanghaj

Jednosměrná jízdenka bude stát od 410 do 1750 jüanů (zhruba 1070 až 4570 Kč), zatímco letenka mezi oběma městy stojí kolem 1300 jüanů (asi 3400 Kč). V obavách ze ztráty cestujících kvůli novému rychlovlaku už aerolinky podle čínských médií stlačily ceny některých letenek až o 65 procent, aby se dostaly pod cenu nejlevnější jízdenky na vlak.

Čína v současné době buduje tisíce kilometrů vysokorychlostních tratí, které pospojují i ty nejodlehlejších oblasti. Vláda očekává, že do roku 2015 se stihne vybudovat síť v celkové délce 45.000 kilometrů.

Mapa rychlodráhy

Země dává budováním podobných tras najevo hlavně technologický pokrok. Velké investice ale zároveň z tohoto sektoru učinily živnou půdu pro korupci, což opakovaně vyvolává obavy o výši nákladů a o bezpečnost nových rychlostních tratí. V březnu čínský státní auditor oznámil, že stavební společnosti a jednotlivci jen loni odčerpali kolem 187 milionů jüanů (více než 488 milionů Kč) z peněz určených na trať Peking-Šanghaj.

V únoru už byl odvolán bývalý ministr železnic, který údajně během několika let přijal v souvislosti s výstavbou sítě rychlovlaků úplatky za více než 800 milionů jüanů.

Autoři: ,