Šéf státního úřadu pro správu devizových rezerv (SAFE) Chu Siao-lien agentuře Nová Čína řekl, že objem rezerv se ze zhruba 600 tun v roce 2003 zvýšil o 454 tun. Čína stav zlatých rezerv naposledy aktualizovala právě v roce 2003 a trhy proto už dlouho spekulovaly, že Čína drahý kov už léta nakupuje.
Změnu objemu zlatých rezerv Čína nahlásila Mezinárodnímu měnovému fondu a s novými daty bude počítat už i v aktualizaci prognóz centrální banky a ve statistice o stavu platební bilance. Zlaté rezervy Číny jsou nyní páté největší na světě. Existuje jen šest zemí, které mají v rezervách více než 1000 tun zlata.
Obchodníci se zlatem si mnou ruce
Čína zlato nakupovala na domácím trhu a od domácích producentů. Zpráva o nákupu kovu je podle analytiků pro další vývoj trhu se zlatem příznivá a je zřejmě předzvěstí dalších nákupů. Náměstek generálního tajemníka Čínské asociace pro zlato Chou Chuej-min si přitom myslí, že Čína by měla zlaté rezervy zvýšit až na 5000 tun. Tedy zhruba na pětinásobek současného stavu.
"Není to otázka několika set či jednoho tisíce tun. Čína by měla mít víc (zlata) kvůli svému postavení na mezinárodní scéně a kvůli finanční krizi," řekl Chou. "Finanční krize znamená, že hodnota amerického dolaru se rychle mění. Může se i stát, že (dolar) už nebude mezinárodní rezervní měnou. Pokud se to stane, pak bude ve výhodě každý, kdo má zlato," podotkl náměstek.
Spekulace, že Peking skupuje zlato, se znovu objevily krátce po tom, co se prohloubila finanční a hospodářská krize. Hrozilo totiž, že se sníží hodnota devizových rezerv, které Čína drží. Nabízela se tedy otázka, jestli země část rezerv nepřevádí do zlata.
Cena zlata na světových trzích začala růst hned, jakmile se zpráva objevila v agenturách. Proti předchozímu závěru se zvýšila asi o procento na téměř 911 dolarů za troyskou unci. Pokud se použije tržní cena zlata, pak hodnota zlatých rezerv, kterými Čína disponuje, činí podle propočtů agentury Reuters asi 31 miliard dolarů (přes 635 miliard korun).
