Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Co nevyšlo Gottwaldovi, dokoná koalice, bouří se živnostníci

Ekonomika

  14:18
PRAHA - Případné zavedení třetí sazby DPH nebo minimální daň pro živnostníky, o které uvažuje vznikající koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL, není podle většiny oslovených analytiků optimální řešení a spíše přinese do ekonomiky více problémů. Minimální daň kritizovala i Asociace malých a středních podniků a živnostníků jako alibistické řešení.

Zleva předseda hnutí ANO Andrej Babiš, předseda ČSSD Bohuslav Sobotka a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek vystoupili 2. prosince v Poslanecké sněmovně na tiskové konferenci po společném vyjednávání o koaliční smlouvě. foto: ČTK

Zvýšení minimální mzdy vesměs podle ekonomů spíše ekonomice neublíží. Pozitivně pak hodnotí, že vznikající koalice nepřistoupí k radikálním změnám v daňovém systému. Ekonomové kritizují i rušení zdravotnických poplatků, a to nejen kvůli výpadkům příjmů do systému, ale i kvůli jejich regulační funkci.

Koaliční dohoda

Sociální demokraté, hnutí ANO a lidovci dořešili v noci na středu sporné body programu a dohodli se na koaliční smlouvě. Podle ní by měla být zavedena například třetí sazba DPH pro léky, knihy, pleny a dětskou výživu. Sobotka si myslí, že by sazba měla být pět procent.

Měla by být také zavedena minimální daň pro OSVČ. Z poplatků ve zdravotnictví zůstane jen 90 korun na pohotovosti. Koalice rovněž hodlá postupně zvýšit minimální mzdu až na 10 tisíc korun.

Sektorová daň ani vyšší daně firmám zatím koalice zavádět nebude a zůstane zdanění fyzických osob jako dosud včetně solidární daně, která se změní na druhé daňové pásmo.

ČTĚTE DOHODU

"Třetí sazba DPH je podle mého názoru chimérou. Je v rozporu s daňovou politikou EU, podle níž by sazby měly být nanejvýš dvě. Tři sazby mají jen země, které si při vstupu do EU sjednaly výjimku," uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Naopak podle analytika Raiffeisenbank Václava Frančeho snížení DPH u některých položek by mohlo mírně stimulovat spotřebu, která je podle něj Achillovou patou české ekonomiky.

Podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka je třetí sazba DPH špatné řešení. "Pokud chce vláda pomoci rodinám s nízkými příjmy, měla by raději snížit zdanění jejich práce, nebo použít systém sociálních dávek," uvedl. Zároveň upozornil, že Dánsko, jehož hospodářská politika je dnes dávána za vzor po celém světě, má jedinou sazbu DPH 25 procent.

Minimální daň pro OSVČ je podle Marka lepší než nic, ale jde o "druhé nejlepší" řešení. "Problém je v nastavení paušálů a tam by měla vláda směřovat své úsilí," uvedl. Ty přitom podle dostupných informací chce koalice rovněž upravit, nebo je omezit určitou částkou.

"Minimální daň pro OSVČ znamená, že si stát nárokuje danit i neexistující zisky, což je největší představitelná ekonomická nespravedlnost," uvedl k tomu Sobíšek. Naopak Franče hodnotí tento krok pozitivně. "Minimální daň pro OSVČ také hodnotím pozitivně, protože výběr daně z příjmů fyzických osob u OSVČ je téměř nulový," uvedl.

Minimální daň? Povinný desátek

Podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků je minimální daň zcela nesystémové a alibistické řešení.

"Bude-li zaveden povinný desátek pro všechny podnikatele, bez ohledu na jejich výsledky, dokoná tato vládní koalice to, co nevyšlo Klementu Gottwaldovi ani Jiřímu Paroubkovi. Pokud tak skutečně nastane, vznikající vláda tím dává jasný signál, že nedokáže uřídit státní rozpočet a s předstihem raději zavede nesystémové, plošné výběry, aniž by alespoň naznačila, co pozitivního pro podnikatelský sektor vůbec hodlá učinit," uvedl předseda asociace Karel Havlíček.

Zvýšení minimální mzdy o čtvrtinu během čtyř let je pak podle Sobíška natolik velké, že může likvidovat pracovní místa. Podle Marka pak zvýšení minimální mzdy mnoho nevyřeší, ale ve výši 10 tisíc korun ani ekonomice výrazněji neublíží.

"Poměr minimální a průměrné mzdy by se zvýšil na 37 procent, což je shodou okolností současný průměr mezi zeměmi OECD," dodal. Podle Frančeho je pak zvýšení minimální mzdy dobrý krok, který by stimulovat spotřebu a měl minimální negativní dopad na trh práce.

Autoři: ,