Výsledky pokazilo hlavně třetí čtvrtletí, kdy se energetická skupina musela spokojit s čistým ziskem pouhých 2,4 miliardy korun. Ve stejném období loni výdělek přesáhl 11 miliard. Značný podíl na poklesu zisku mají ztrátové investice v zahraničí.
ČTĚTE TAKÉ: |
Například z prodeje polovičního podílu v německých uhelných dolech MIBRAG vykázal ČEZ ztrátu 2,7 miliardy korun. Vedení skupiny přesto odmítá tuto investici uznat jako prodělečnou. "Na úrovni peněžních toků je celkový efekt kladný ve výši 46 milionů eur, tedy více než jedné miliardy korun," říká finanční ředitel ČEZ Martin Novák.
Analytik firmy Cyrrus Marek Hatlapatka upozornil, že ČEZ si za ztrátu může sám. Před dvěma lety totiž účetně navýšil hodnotu podílu v německých dolech o tři miliardy korun. "Účetní ztráta vyplývající z prodeje Mibragu je ve skutečnosti jen eliminací zisku z přecenění podniku, který ČEZ zaúčtoval v roce 2009," dodává Hatlapatka.
Dlouhodobým zdrojem ztrát je přeceňování sedmiprocentního podílu v maďarské rafinerské a plynárenské společnosti MOL. Tentokrát musel ČEZ hodnotu podílu snížit o dalších 1,8 miliardy korun. "Akcie MOL byly koncem září na svém nejhlubším dně. Od té doby opět rostou," neztrácí Martin Novák optimismus.
K meziročně horšímu výsledku přispělo také posílení koruny vůči euru, nižší objem výroby i prodeje elektřiny a nově zavedené daně za příděl emisních povolenek a za výrobu elektřiny ze slunečního záření.
