Letošní přírůstek ale bude ještě vyšší a rekordní. Před týdnem otevřená plzeňská restaurace Beer Factory s vlastní výrobou piva byla už 56. letošním novým minipivovarem.
Vyplývá to z údajů Českomoravského svazu minipivovarů, který vůbec poprvé zveřejnil přesnou statistiku nejmenších producentů piva u nás.
Budvar hledá náhradu za úspěšného šéfa. Bude to bývalý ředitel Lobkowiczů? |
Beer Factory je podle této statistiky 338. fungujícím minipivovarem u nás a další ještě v tomto roce přibudou. Za dobu od začátku devadesátých let, kdy u nás vznikly první (s výjimkou po staletí fungujícího pivovaru U Fleků v Praze), ukončilo činnost 36 minipivovarů. A čtyři naopak rostly tak rychle, že překročily hranici 10 tisíc ročně uvařených hektolitrů a dostaly se do kategorie průmyslových.
„Nové rychle přibývají, ale současně i některé krachují. Je vidět, že náš obor už není doménou jen nadšenců, ale stal se z něj úplně normální byznys jako v každém jiném odvětví,“ říká šéf svazu minipivovarů Jan Šuráň.
Tisícovka byla a znovu bude
Před válkou u nás fungovala zhruba tisícovka pivovarů a k tomuto číslu podle Šuráně jejich počet v budoucnu možná znovu doroste. Jen malá část – aktuálně 48 – jich připadá na průmyslové pivovary menších regionálních vlastníků i velké v majetku nadnárodních koncernů.
Minipivovary si přitom mezi sebou ani velkým hráčům prakticky vůbec nekonkurují. A to ani ve městech, kde jich vzniká nejvíc. Třeba taková Praha jich už má přes 30 a další se chystají. Z těch nejnovějších, které zahájily provoz v posledních měsících, je například pivovar Moucha (v areálu bývalého pivovaru Braník) nebo pražský pivovar U Supa.
Na Plzeňsku pak pivovar v Radobyčicích nebo zmíněný Beer Factory přímo v centru krajského města, dále také letos vznikl Zámecký pivovar a palírna v Blatné v jižních Čechách, Pivovar Cestář v Ostružné na Olomoucku nebo Zlosin z Velkých Losin nebo kromě dalších Černý Medvěd v Jablonném nad Orlicí.
Současná doba u nás minipivovarům přeje, nejvíc jich vzniká právě v posledních letech. Češi chtějí stále víc ochutnávat netradiční nebo prostě jiná piva.
K problémům většiny z 36 minipivovarů, které v novodobé historii Česka vznikly a poté z nejrůznějších důvodů zanikly, došlo v devadesátých letech. Tehdy jen málo konzumentů bylo ochotno platit za piva větší částky, které si minipivovary účtují za „rukodělnou výrobu“ v porovnání s masovou produkcí velkých koncernů.
„To už dneska neplatí. Aby v poslední době zkrachoval minipivovar, to už musí být diletantský přístup jeho majitelů. Minipivovary si ani při nynějším počtu v podstatě nekonkurují. To už by musely být vyloženě dva vedle sebe v jedné ulici,“ říká Tomáš Maier, který přednáší o ekonomice pivovarů na České zemědělské univerzitě v Praze.
Investice do pořízení minipivovaru se pohybuje ve výši kolem 6 milionů korun, v případě současného vybudování větší restaurace 10 až 20 milionů.
Návratnost bývá kolem pěti až sedmi let. A banky na to rády půjčují. Připravit projekt, na základě kterého je banka ochotna poskytnout úvěr, však trvá leckdy i měsíce.
Unie lihovarníků: Češi nepijí tolik, kolik se běžně tvrdí |
„Provozovat pivovar už není tak úplně snadné. Dneska je důležité ho propojit s gastronomií, zkrátka provozovat současně pivovar a restauraci,“ přidává svou zkušenost sládek a stavitel pivovarů Josef Krýsl, který stojí i za právě otevřeným plzeňským pivovarem Beer Factory.
Boom minipivovarů v Česku pomohl vylepšit i celkovou úroveň a kvalitu piv na celém českém trhu. Pestrostí nabídky a výrobou různých speciálních piv musely na malé výrobce reagovat i velké koncerny.
Minipivovary totiž nejsou pro ně konkurencí co do uvařeného množství – mají na celkové produkci v Česku stále dohromady podíl pouhých 1,5 procenta, ale právě nabídkou nových značek a chutí.