Stop stav vyhlásily v únoru loňského roku distribuční společnosti na žádost provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Své rozhodnutí zdůvodnily tím, že další neomezené vydávání smluv na připojení fotovoltaických elektráren by mohlo ohrozit bezpečnost přenosové soustavy.
CZEPHO však odmítá, že by střešní instalace do 30 kW ohrozily bezpečnost sítě.
"Zákon o podpoře obnovitelných zdrojů dává každému právo připojit svou elektrárnu k elektrizační soustavě," uvedla zástupkyně CZEPHO Zuzana Musilová. ČEPS namítá, že počet starých žádostí o připojení je stále příliš vysoký.
Výkon z fotovoltaiky se už skoro nedá uřídit
"Podle informací ČEPS je nyní do sítě připojen takový výkon z fotovoltaických elektráren, který už naráží na hranici řiditelnosti," sdělil mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Vlček.
Podle mluvčí společnosti ČEZ Evy Novákové distribuční společnosti ČEZ Distribuce, E.ON Distribuce a Pražská energetika distribuce v současnosti o bezpečném limitu pro připojení obnovitelných zdrojů intenzivně diskutují.
"Vzhledem k tomu, že součet aktuálně připojených fotovoltaických a větrných elektráren a očekávaný rozsah připojení v období nejbližších dvou měsíců může překročit zmíněné bezpečné limity, tak lze očekávat, že provozovatelé sítí budou schopni otázku dalšího jejich postoje ke 'stop stavu' kvalifikovaně posoudit nejdříve v průběhu března letošního roku," uvedla Nováková.
Podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) byly na konci loňského roku připojeny do sítě solární elektrárny o celkovém výkonu 1650 megawatt.
Studie EGÚ říká, že bezpečné maximum je 1650 MW
Loňská studie výzkumné společnosti EGÚ Brno tvrdí, že elektrizační soustava je v současnosti schopna bezpečně pojmout 1650 megawattů soudobě vyráběného výkonu z fotovoltaických a větrných elektráren, což je instalovaný výkon asi 2200 MW.
Novela zákona z loňském roku omezila dotace velkých solárních zdrojů, podporu malým střešním instalacím ale zachovala. "Politická reprezentace dala najevo, že tento směr bude podporovat," uvedla Musilová. "Solární instalace na rodinných domech zvyšují energetickou bezpečnost a soběstačnost občanů na diktátu cen velkých výrobců a snižují domácnostem účty za elektřinu," dodala.
Zákony nefungují
"Stát novou legislativou podporuje střešní fotovoltaické elektrárny, jde ale o pouhou deklaraci, zákony nejsou naplňovány," řekl Luděk Šikola z advokátní kanceláře Šikola a partneři.
Vlček také upozornil, že maximální výkony jednotlivých obnovitelných zdrojů určuje Národní akční plán o obnovitelných zdrojích, který přijala vláda v loňském roce. "Národní akční plán počítá s nárůstem výkonu solárních elektráren o pouhých pět megawatt ročně na 1695 MW v roce 2020. To v podstatě znamená konec fotovoltaiky v Česku," dodal člen představenstva CZEPHO Petr Klimek.
"Národní akční plán není dogma, bude se postupně vyvíjet a podle potřeby upravovat a každé dva roky vyhodnocovat," řekl předseda ERÚ Josef Fiřt.
"Fotovoltaické elektrárny například loni strmě rostly. Teď budou stagnovat, protože je pro ně již malý prostor. Naopak je tam prostor pro biomasu či vodní energii," dodal Fiřt.
Solární energie se bude moci dávat do akumulátorů
Aleš Spáčil z fotovoltaické společnosti Conergy Česká republika poznamenal, že během příštích let již bude možné ukládat solární energii do akumulátorů. Přispěje to k větší soběstačnosti solárních zdrojů. "Zatím jsou tyto akumulátory příliš drahé, ale ceny budou klesat," uvedl Spáčil.
Vláda v loňském roce zavedla sérii opatření, která omezila rozvoj fotovoltaiky. V důsledku rozsáhlé výstavby solárních zdrojů totiž hrozilo prudké zdražení elektřiny. Investorům do fotovoltaiky nejvíce vadí tříleté zdanění jejich elektráren sazbou 26 procent. Mnozí z nich tvrdí, že je toto opatření přivede ke krachu a chystají právní kroky.
Podle Musilové se na fotovoltaickou asociaci obrátilo přes 600 investorů s žádostí o právní pomoc. "Většina jsou to investoři se střešními instalacemi do jedné magawatty, kteří se kvůli uvalení daně dostanou do ztráty.
Poskytneme jim právní poradenství," řekla Musilová. CZEPHO má podle Musilové podporu více než 17 senátorů, kteří by proti 26procentnímu zdanění mohli podat ústavní stížnost. "Najali jsme právní firmu, která připravuje podklady. Věříme, že senátoři stížnost podají v nejbližším termínu," dodala Musilová.
