„Kauza kolem lichtenštejnské banky bude zcela jistě předmětem pozornosti českých finančních úřadů v rámci provádění rizikových analýz,“ potvrdil mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Podle něj se závěry vyšetřování projeví především v případech, kdy správce daně narazí na podezřelé schéma podobné situaci v Německu.
Zájem o konkrétní informace potvrzují i jednotlivá finanční ředitelství. „Kauzu sledujeme, o případném dalším využití poznatků daňovými orgány ale nemůžeme podávat žádné informace,“ uvedla Miroslava Bardonková z Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu.
Přestože tedy podněty sbírají i jednotlivé úřady, případné změny lze očekávat především z úrovně ministerstva financí. To navrhne úpravu systému v případě, že na základě vyhodnocení německého případu budou dosavadní postupy vykazovat možné mezery.
„Pokud se podaří zjistit cestu finančních prostředků ze SRN do banky v Lichtenštejnsku, případ bude mít na činnost české daňové správy vliv. Zejména za předpokladu, že se bude jednat o cestu jinou, než jaké jsou dosud známy,“ nastínil Jan Odvářka, mluvčí Finančního ředitelství v Brně.
Zkušenosti z Německa se tak promítnou do přístupu finančních úřadů k vyhodnocování rizika daňového úniku u některých plátců.
Převody peněz do lichtenštejnské banky znovu otevřely také otázku evropských daňových rájů. Podle průzkumu společnosti Terrinvest se ale „lokální daňové ráje“ vyskytují i v Česku.
Pravděpodobnost kontroly je totiž zejména ve velkých městech, kde sídlí hodně firem, poměrně nízká. To může být podle Terrinvestu pro některé firmy dostatečným důvodem ke změně sídla.
„V rámci vnitřní struktury daňové správy se kontrolní činnost v těchto lokalitách posiluje tak, abychom dosáhli na všech finančních úřadech přibližně stejné periodicity daňových kontrol,“ uvedl Jakob.
Zájem o konkrétní informace potvrzují i jednotlivá finanční ředitelství. „Kauzu sledujeme, o případném dalším využití poznatků daňovými orgány ale nemůžeme podávat žádné informace,“ uvedla Miroslava Bardonková z Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu.
Přestože tedy podněty sbírají i jednotlivé úřady, případné změny lze očekávat především z úrovně ministerstva financí. To navrhne úpravu systému v případě, že na základě vyhodnocení německého případu budou dosavadní postupy vykazovat možné mezery.
„Pokud se podaří zjistit cestu finančních prostředků ze SRN do banky v Lichtenštejnsku, případ bude mít na činnost české daňové správy vliv. Zejména za předpokladu, že se bude jednat o cestu jinou, než jaké jsou dosud známy,“ nastínil Jan Odvářka, mluvčí Finančního ředitelství v Brně.
Zkušenosti z Německa se tak promítnou do přístupu finančních úřadů k vyhodnocování rizika daňového úniku u některých plátců.
Převody peněz do lichtenštejnské banky znovu otevřely také otázku evropských daňových rájů. Podle průzkumu společnosti Terrinvest se ale „lokální daňové ráje“ vyskytují i v Česku.
Pravděpodobnost kontroly je totiž zejména ve velkých městech, kde sídlí hodně firem, poměrně nízká. To může být podle Terrinvestu pro některé firmy dostatečným důvodem ke změně sídla.
„V rámci vnitřní struktury daňové správy se kontrolní činnost v těchto lokalitách posiluje tak, abychom dosáhli na všech finančních úřadech přibližně stejné periodicity daňových kontrol,“ uvedl Jakob.
