Diskuze
Norové spustili unikátní plovoucí elektrárnu pro širé moře
Děkujeme za pochopení.
Peter
Uuuuplna blbost
V Rakusku stat odkupuje od veternych elektrarni elektrinu cca 4x drahsie ako je bezna cena. Na zaklade toho maju tie vrtule aj nejaku navratnanost. Pri normalnych cenach by sa to nikdy nevratilo. Nehovoriac, ze vzhladom na nepredvidatelnost vykonu aj keby sa to nahodou oplatilo, tak to nemoze predstavovat viac ako 5-10% z celkovej energie dodavanej do siete.
Je nepochybne, ze tieto morske vrtule budu este drahsie aj pri seriovej vyrobe. Neexistuje aby sa to niekedy oplatilo. Je to ciste PR bohatej vlady. Tak ako v Rakusku.
Vsetky tieto alternativne pakoviny ako biopalivo, veterna energia, slnecne panely na elektrinu su prostriedkom ako nakrmit par firiem, vyhodit vela penazi zo spolocneho a este si zvysit popularitu.
Jedina racionalna cesta je jadro, voda a zatial fosilne paliva. A najma zacat trochu setrit energiu (najma v USA). To su fakty.
1888
Nejlepe by fungovala na kopecku nad
Hracanama. Jako podpurne vyvazovaci veze lze vyuzit Svatovitsky chram i dalsich hradnich staveb. Elektrarna by mohla byt pristupna turistum, kterych je tam plno. Hrad by tak mel vlastni ekologicky zdroj elektriny, ktery bude nutny po zakazu Edisonovych zarovek. Dominantu by dotvorilo rozmisteni ekologickych LED zdroju svetla na otacejici se lopatky. I v noci by pak prazane videli, jak se elektrarna otaci. Snadno lze vyresit i problem nepravidelnosti vetru. Za dostatecneho vetru by mohla byt prebytecnym vykonem precerpavana voda z Vltavy na hradcansky kopec do umele nadrze podobne jako se osvedcilo na Mravenecniku v Jesenikach. Tak pujde snadno pokryt spotrebu elektriny nejen na hrade a v podhradi , ale napajet elektrinou nejdulezitejsi mestskou cast Praha-6. Jistym problemem je ovsem prezident, jez jak je znamo nepreje podobnym ekologickym novinkam. Jak je znamo tak kromne nekolika kompaktnich zarivek horko tezko protlacenych na hrad byvalym ministrem zivotniho prostredi ekologie na hrade strada. Tedy snad az bude prezidentem Zeman, nebo Paroubek.
Nový
určitě lepší než doma za humny
O ekonomické návratnosti sice pochybuji ale určitě je lepší,když si někdo za své peníze experimentuje v oceánech, naž když je za naše peníze ničena Česká krajina. Ještě ke všemu s ekonomickou ztrátou.
Kdo má zbytečné peníze - směle do toho ! Hlavně ať nám nikdo nevnucuje !
1888
Re: určitě lepší než doma za humny
V nedaleke budoucnosti nastane problem s letajicimi rybami, ktere se behem globalniho oteplovani zacnou stahovat do severnich mori. Ohromne lopatky pro ne znamenaji vazne nebezpeci podobne jako pro ptactvo. Pri prutkem vetru rovnez hrozi, ze kusy ledu z namrazy zasahnou norsky breh. Rovnez je treba dbat, aby bylo na elektrarne dostatek zachrannych clunu pro osadku. Nejbezpecnejsi zachranny prostredek by byla podmorska lanova draha podobna te, ktera jezdi na Petrinsky kopec ke zname restauraci Na Nebozizku. Ta zachranila mnoho nestastniku pri povodnich. Problemem je zde ovsem ponekud drahe pivo, cehoz by se Norove na svoji stanici meli vyvarovat. Pro ucely plovoucich vetrnych elektraren je zvlaste vhodne pivo v PET lahvich. Lahve lze po konzumaci velmi kvalitne uzavrit a schranovat je jako plovaky do tzv. zachrannych PET voru. Tyto vory jsou pro svoji nepotopitelnost velmi oblibene mezi norskymi namorniky. Nekteri mladi nadsenci z nich stavi vor, ktery na pocest jejich znameho etnografa nazvali PET-Kon-Tiki. Norove jsou na mori prosluli odvazlivci, kteri se nezaleknou zadneho nebezpeci a na plachetnim PET voru se chystaji obeplout po vzoru starych portugalskych namorniku celou zemekouli.
Mirda
Machovo jezero
Myslim ze u nas by se mohly instalovat na Lipne nebo Machove jezere - idealni, dal od brehu ovsem.
honzak
jestli to k něčemu
bude,tak k napájení vrtných plošin. Jinak je to úplně k prdu.
AHA
Zajímaly by mě
energetické nároky na výrobu použitých materiálů, vlastní výrobu té monstrvrtule, následně její transport na místo určení a související nároky. U vrtulí, které už v Rakousku díky vítězství zdravého rozumu (částečnému) zakázali stavět vychází energetická návratnost cca po 15-20 letech provozu (tj. na hranici životnosti), ovšem to je optimistický propočet, který nepočítá s vedlejšími dopady provozu větrných elektráren (nestabilita napájecí soustavy a tím vyšší ztráty při přenosu; nárůst emisí z k klasických tepelných elektráren).